Re:Správně zvolený směr vláken u selské židle - skripta chyba???
Vysvětlující dodatek ----------
V daném případě (obrázek) je upřednostněna páka zasunutých zad napříč vláken, aby nedošlo k rozštípnutí sedáku, které při opačně orientované spárovce sedáku zdánlivě hrozí. Moderní technologie toto řešení zvládne, staré řemeslo bylo šikovnější. U zaslaného obrázku nastává riziko při předozadním houpání či posunování židle na nerovnosti – vlys se rozštípne. Také při bočním uchopení je průběžný svlak ostrý -to bylo již ale zmíněno dříve. U varianty předozadních svlaků (spárovka sedáku na šířku) se pak jeví být rizikem rozštípnutí sedáku opěradlem. Jenže nikoliv. Tehdy se záda zapouštěla otvorem v sedáku až do šikmé drážky předozadních svlaků a klínování mohlo být mnohem silnější. Také se to dělalo mnohem jednodušeji. Dokonce měl otvor v sedáku pro záda mírnou vůli. Zhotovení ručního dlabu pro sedák ve směru vláken bylo pro ruční dláto jednodušší (bylo též kolmo na rovinu sedáku). Sekat otvor napříč vláken, navíc v přesném sklonu (viz obrázek) bylo tehdy nesmyslné. Také zaoblení přední hrany pak hoblík a boky cidlina lehce zvládly. Legitimní jsou ovšem oba způsoby konstrukce. Ta na obrázku dnes jen s využitím moderní technologie (zapuštění opěradla do sedáku ve sklonu). Z hlediska namáhání může zde při posunování židle na prkenné podlaze čí houpání noha rozštípnout svlak (napříč vláken). V druhém (klasickém) případě nohy při předozadním namáhání svlaky neštípají (namáhání v ose vláken) a opěradlo nemůže sedák při opření zad rozštípnout, protože jsou záda klínována do šikmých drážek svlaků pod sedákem. Židle se dnes dělají tak jak je na obrázku, ale selský nábytek byl v minulosti moudřejší. Br. |
|
7. 04. 2016
poslední: 7. 04. 2016
|