NIS
Nábytkářský informační systém

Úvod


Ambicí stránek nejsou autoritativní tvrzení, ale snaha poskytnout poněkud jiný pohled na dějiny nábytku, než je obvyklé. Zjednodušující formou jsou přiblížena hlavní témata společnosti v jednotlivých epochách vývoje a z nich vyplývající příčiny proměn stylu nábytku, které bývají zpravidla odborné nábytkářské i laické veřejnosti poněkud nesrozumitelné. 

 
DĚJINY

Dnešní pragmatická doba je vlažná k duchovním hodnotám, chudobné ctnosti a lidumilství a život vezdejší se spíše nepodřizuje ideji bytí v království nebeském. Když Ježíš proměnil vodu ve víno, jaksi opomenul učinit totéž i s člověkem. Zdá se, že ani v historii vysoké morální a etické hodnoty neobstály v konkurenci růstu odvozených potřeb člověka a jeho chtivého ega. Naplnění nových, zejména materiálních potřeb umožňuje jen hmotná prosperita jednotlivce, která mu zajišťuje osobní prestiž, obdiv druhého pohlaví a dává šanci jeho vládci (genu) žít lépe, déle a radostněji, ba stát se dokonce i nesmrtelným. Tak tomu bylo po celou historii a jejím odkazem je to, jak jsme dnes opět směšní a nepoučitelní.


NÁBYTEK


Ze zorného úhlu nábytkáře může být souvislost dějů minulých viděna poněkud jinak (snad jednodušeji) než je obvyklé, a proto je na místě omluva všem autoritám společenských věd, že je pohlíženo na předkládanou problematiku „naivním okem dítěte", které nevidí na stylovém nábytku jen jeho „nové šaty“ (design), ale spíše jeho nahou podstatu. Nábytek nebyl  jen předmětem holé spotřeby či velkým uměním, ale  zejména loajálním služebníkem člověka a jeho vizitkou. Jeho pozice na styku prostoru intimního a veřejného se stala věrnou reflexí doby, tedy směsí nových idejí, osobních postojů a výrobních možností společnosti. Proto můžeme s jeho pomocí snadněji poodhalit všední život našich předků, velká témata dob a pochopit snad i to: „kdo k čertu za to vše, dnes zase může" a z analogií chápat a dovozovat i děje budoucí.

 

 

Největším darem další generaci je motivace k tomu, aby naše tvrzení s chutí vyvracelai.

info




Autorem textu je Doc. Ing. Dr. Petr Brunecký