NIS
Nábytkářský informační systém

Mýty a pověsti


Pokud dnes bere za své tradice rodiny nelze se divit, že bere za své i tisíce let ověřená zkušenost, že spát se má v chladném pokoji na tvrdém lůžku, ale také i to, že se lůžkoviny denně větrají, že matrace je nutno občas vyprášit a vše musí doma "vonět sluníčkem".

 

Hlavní argumentací pro nabídku „zdravých“ matrací jsou bolesti zad. Za jejich příčinu je považováno špatné sezení u počítačů a pasivní styl života. Medicína kromě fyziologických příčin dnes považuje za příčinu bolestí i různé psychosomatické vlivy a další okolnosti. Současně je kladena otázka, zde bolavá záda nejsou módní záležitostí, jakou byla „migréna“ či někdy jen snaha nemoc předstírat. Nejlepším lékem zad je dobrá nálada, ale té je dnes nedostatek a tak „pomáhá“ placebo zdravého lůžka. Zajímavé ale je, že se nemoc „sedavého“ stylu života dříve neprojevila ani u úředníků, ani u romanopisců, novinářů či filosofů. Rysem tehdejší doby ale rozhodně nebyly sportovní aktivity, ale psaní textů a kavárenský život. Matrace byly ale tehdy, stejně jako život sám, velmi tvrdé.

Obr. 1: Rašev, E. - Škola zad info

 

Tvrzení o nabídce „ortopedického“ nebo „zdravotního“ či jinak zázračného lůžka lze považovat za klamavou reklamu, neboť žádný z těchto výrobků nemá stvrzení o těchto vlastnostech akreditovanou zkušebnou. Žádná metodika na ověření ergonomických vlastností lůžka nebyla dosud zpracována ani akreditována. Výjimkou jsou jen speciální nemocniční lůžka, která jsou podrobena klinickým zkouškám, ale ani zde nelze hovořit o zcela objektivním výsledku, ale jen o statistickém vyjádření subjektivních pocitů pacientů. Z hlediska ověřování kvality lehacího nábytku jsou k dispozici evropské normy a postupy zkoušek, které ověřují jen mechanické a fyzikální vlastnosti skladeb utvořených kombinací různých materiálů. Zkoušky nezohledňují změny materiálů vlivem stárnutí a také je nelze vyhodnotit z hlediska užitných vlastností, neboť dosud neexistují žádné srovnávací standardy. Laboratorní zkoušky zatím jen porovnávají vlastnosti jedné kombinace materiálů lůžka vůči jiné, bez jakékoliv vazby na ergonomii ležení a vhodnost matrace pro konkrétní účel použití. Pokud je lůžko prezentováno jako ortopedické, je to méně věrohodné jako tvrzení o opakování Číhošťského zázraku.info Více o reklamě viz Marketing.


V mottu knihy Škola zad uvádí prof. MUDr. E. Rašev: „Slyšet či přečíst neznamená ještě pochopit, pochopit neznamená vždy převzít a řídit se tím, co jsem slyšel a pochopil…“


      


Obr. 1:   Rašev E. Škola zad

 


    


Obr 2: Polohy správného ležení (Prokopová, H. Pidrová,V.) info



   

Aplikace s jistou mírou nadsázky:

                  

                                                 
Obr. 3:  Poloha, která dobře uvolňuje svalstvo zad nebo je alternativou k polohám na boku a na zádech, se v kontextu ideální matrace nikdy neuvádí.  

 
Více o problematice uvolnění páteře viz Ergonomie ležení


Pokud vznikají speciální matrace pro osoby s problémem páteře, je to jistě správné. Povýšit kompenzační pomůcku na běžný standard lůžka je ale špatné. Zdá se, že dobře míněná doporučení ortopedů byla zvulgarizována na jednoduchou interpretaci rovné páteře. Když se unavený zákazník v prodejně ve stresu rozhoduje, jaké si má koupit lůžko, je blažen, když může alespoň na malou chvíli ulehnout, byť na lože Záhořovo. Pokud „zkouší“ lůžko, tak obvykle v „kabátě“, pod psychickým tlakem nutného rozhodnutí a rychle podlehne palbě otázek: „Co na to říkáte, bezvadné, že? Jak se cítíte? Skvělé, že? Ještě dostanete slevu 10%, no není to báječné!?“ Pak následuje rychlý výčet zázraků, které předčí i Lazarovo vzkříšení. Pod palbou informací rafinovaného obchodníka nakonec zákazník získá pocit, že prodávající je jeho nejlepší přítel. V tu chvíli je zákazník lapen, neboť rovnoměrné rozložení tlaku „zdravého lůžka“ na plochu těla je v dané chvíli velmi příjemné a přesvědčivé. Jenže co je v momentě ulehnutí pohodlné, nemusí být dlouhodobě vhodné ani prospěšné.

 

Rozdíl mezi kvalitou motoru a matrace je velmi zřetelný. Řešení spalovacího motoru a jeho mechaniky je ryze technickou disciplínou, která dosahuje v oboru maxima možného. Lůžko je naopak průsečíkem techniky, medicíny, psychologie aj. disciplín, kde bylo naopak dosaženo dosud minima možného. Postoj zákazníků je ale k oběma kategoriím stejný, tedy přesvědčený, že údaje uváděné výrobcem jsou pravdivé a výrobek je kvalitní. Kvalita auta je ověřována komplexními Crash testy, kvalita matrace ale jen zkouškami „co vydrží blatník“. Obecnou kvalitu lůžka dnes neumí posoudit ani ortoped, ani internista, ani nábytkář, natož běžný zákazník. Je-li na trhu uváděno „zdravé lůžko“ plněné vodou z Lurd či s ochranou proti geopatogenní zóně a roztočům, měl by být k dispozici i objektivní výzkum a důkaz, který jeho zázračné vlastnosti potvrdí nebo vyvrátí a ochrání veřejnost před lobbistickým švindlem. Takový výzkum je ale na okraji zájmu velké vědy i výrobců a tak lze zákazníkům jen poradit, aby věřili pouze ověřeným tradicím a danajské dary přijímali obezřetněji než staří Trojané. Více viz Zkoušení lehacího nábytku.

 

 

Obr 4:  Síla marketingu přesvědčit o kvalitě produktu je zřetelná.  http://www.lattoflex.cz/

 

Rizikem všech “zdravotních“ lůžek, utvářených jen vysokou skladbou pěn, je retence vlhkosti. Tyto matrace velmi špatně větrají. Sušení na sluníčku vylučuje jejich hmotnost i degradace materiálu vlivem UV záření. Velmi časté je plesnivění matrace položené přímo na podlaze. Chlad podlahy ovlivňuje i teplotu matrace a tak umožňuje kondenzaci vzdušných par. Podobně je na tom matrace uložená na pevné, nevzdušné podložce nebo v sezónních rekreačních objektech. Zde má v teplých dnech významnou úlohu rosný bod. Názorným příkladem je orosení sklenice při jejím přenesení na předzahrádku restaurace. Venkovní teplý vzduch obsahuje velké množství par, které na chladném povrchu kondenzují. Obdobný proces probíhá i na chladné matraci. Vlivem gravitačních sil pak vlhkost proniká do materiálu. Hutné matrace potom vlhnou, zapáchají (mikroorganismy) a je nutno je vyměnit. Stejné je i riziko vodních lůžek s větší vrstvou pěn a chladnější náplní než je teplota vzduchu. Další viz roztoči - Biologické faktory

 

Novinkou jsou vodní lůžka, která umožňují rovnoměrné rozložení tlaku na plochu těla a temperování matrace. Tato lůžka se paradoxně nerozšířila právě z důvodu deklarované výhody. Rovnoměrné rozložení tlaku omezuje funkci opěrných bodů tělesného skeletu a lehkou motoriku na lůžku a to i při komorovém řešení vodní náplně. Matrace tak vyhovuje jen mladým a zdatným lidem, kteří nemají s překonáváním odporu lehací plochy problém. Ti ale vůbec nepotřebují rovnoměrné rozložení tlaku či temperovanou náplň, ale hlavně přijatelnou cenu nábytku. Tato matrace je vhodná při speciálních léčebných metodách, například u popálenin. Temperování lze využít při pooperačních stavech pacientů, u nichž je záměrně omezen pohyb na lůžku. Zde je ovšem nezbytná i antidekubitní podložka.

 

Stále více zákazníků pod vlivem reklamy preferuje pohodlnou „ ortopedickou matraci“, která „léčí sama. Bolesti zad ale žádné lůžko nevyléčí. Jeho specificky „výhodné“ vlastnosti ale mohou při dlouhodobém používání ležícímu spíše uškodit. Stalo se zažitým klišé, že krásná dáma spí na boku s rovnou páteří a tělem rovnoměrně podepřeným matrací. Je to ovšem správná interpretace dobrého spánku? Je asi nutno seriózně říci, že spíše ne. Na místě je vyslovit i podezření zda bolesti zad a potíže spánku nerostou úměrně s počtem tzv. „zdravých“ lůžek na trhu. Úspěšně lze polemizovat o vhodnosti „ortopedické“ konstrukce lehací plochy lůžka pro člověka relativně zdravého, bez závažných potíží. V příměru lze konstatovat, že kolenní ortéza je při sportu velmi prospěšná, ale současně není žádný důvod s ní spát. Kýlní pás je také velmi užitečný, ovšem jen pro člověka, který má problémy s kýlou. Mnohé deklarované zdravotní vlastnosti lůžek mohou být pro část populace provázeny možnými riziky, tak jako při nadužívání léků. Problémy vytvořené přehnanou péčí o jednu část těla se mohou projevit až po delší době užívání věci. Negativní projevy pak mohou být symptomaticky diagnostikovány jako příčina špatného sezení, přitom mohou být i důsledkem „zdravého“ lůžka. 

 

 


Obr. 5:  Doporučovaná matrace a správná poloha pro uvolnění páteře ve spánku. info



Dokonalý“ stav vytvořený na obr. 5 nelze ale současně vytvořit ve skrčené poloze, v poloze na zádech či v poloze na břiše.  Literatura uvádí, že 50 % spících leží na boku, z toho 32 % leží na pravé straně a 18 % na levé straně. Na zádech spí 44 %, na břiše pak 6 % osob. Uváděná data ovšem vyjadřují jen převažující polohu těla ve spánku, skutečnost je ale obtížné (s ohledem na střídání poloh) stanovit. Poloha spícího závisí totiž nejen na individuálnosti těla, ale i na biochemických a neurovegetativních pochodech, které jsou proměnné dle denní zátěže či roční doby. Z uvedeného pak jasně vyplývá, že redukovat problematiku spánku jen na polohu na boku není zcela seriózní, ale asi ekonomicky velmi úspěšnou filosofií. Více viz Ergonomie ležení.


                                                 

              Obr. 6: Ideální ortopedická matrace dle teoretiků zdravého spánku - zdroj obrázku  http://www.profimedia.cz.

Při návrhu konkrétního lůžka je nutné respektovat fakt, že jiné lůžko vyhovuje v mládí, jiné v produktivním a jiné v postproduktivním věku. Jiný způsob spaní vyžaduje kardiak, jiné skautka, jiné člověk po operaci ledvin a vnitřních orgánů, jiné obézní člověk, nebo mladý, „zdravě“ se stravující laureát na osteoporózu. Na druhé straně veřejnost klidně a masově konzumuje zaručené rady odborníků, kteří mu doporučují nosit „kýlní pás“ (zdravotní matraci), jakkoliv tento pás příjemce rady vůbec nepotřebuje. Marketing úspěšně těží z masy důvěřivců, kteří si nechají dobře poradit a koupí si omlazující lůžko, lůžko proti geopatogenní zóně, proti roztočům, bakteriím a snad i proti uřknutí zlé baby. S úspěšností lze tvrdit, že asi 95 % zdravé populace žádné speciální lůžko nepotřebuje. Většina populace dnes ale věří v „ortopedické lůžko“. Toto „placebo“ si chudí mohou koupit za minimální mzdu, ti nejúspěšnější i za dvousetnásobek. 
 

                                                          
 



Obr. 7: Poloha na zádech 50 %, na břichu 6 % populace.


 

Konstruování lůžka je dnes obestřeno mnoha marketingovými fabulacemi a nechtěně zkreslenými ortopedickými doporučeními. Velmi úspěšně dnes prosperují různá „centra zdravého spánku“, jejichž smyslu by mexický indián či námořník po staletí usínající v závěsném lůžku Hamakinfo stěží porozuměl. Do obecného povědomí pronikla představa, že vitalita člověka je determinována „ortopedickou“ matrací, která zcela bezpečně vyřeší bolesti zad a problémy s páteří. Nemá-li člověk „ergonomické“ lůžko tak špatně spí a je snad i potenciálním klientem ortopedické kliniky. Dobrý spánek je ale mnohem významněji podmíněn podstatnějšími faktory než dnes preferovanou skvělou matrací - více viz Dobrý spánek.


Když Bůh stvořil Adama a Evu, dal jim k dispozici ramenní kloub, kyčelní kloub a koleno, dále lopatky, pánev a patu. Kdyby chtěl jinak, jistě by jim současně vytvořil i ortopedickou matraci a doplnil ji návodem na používání.  Ani rozdílné proporce těla Adama a Evy jej nepřiměly k úvahám o zónové matraci a lamelovém roštu a rajsky jim „ustlal“ na holé zemi. Archeologické nálezy nejstarší doby nalézají důkazy o revmatických změnách kloubů, ale o poškození páteře vlivem ležení na zemi historie mlčí. Klasika antiky uvádí soulad duševních hodnot a tělesné zdatnosti, ale ani tato doba rozkvětu vzdělanosti nic nepraví o zdravém lůžku, ale naopak vyzvedává tvrdé spartánské principy. Spát na tvrdé zemi bylo součástí výchovy mladých i ctností starých. Více viz Ergonomie ležení.


 
Obr. 8 : Tělesné proporce Adama a Evy se neslučují s univerzální, unisex zdravotní matraci.


 

Ani strmý nárůst administrativy s novým stavem úředníků v 19. století nebyl provázen enormním nárůstem bolestí páteře. Lůžka té doby byla velmi tvrdá, tvořena slamníky nebo žíněnými dělenými matracemi. První polovinu 20. století pak provázely drátěnky, které jsou z pohledu „studií zdravého spánku“ pro páteř naprosto vražedné. Přesto nebyl nárůst bolestí zad výrazněji zaznamenán. Ty kupodivu přinesl až rozvoj pěnových materiálů a „zdravých“ matrací ve druhé polovině dvacátého století.

Při pohledu na tvrdý vězeňský nábytek, kombinovaný s omezeným pohybem ve věznici, se může vloudit myšlenka na ortopedickou katastrofu jejich páteře. Vězňové většími poruchami páteře ale netrpí a to si lze vysvětlit jedině tím, že jejich páteř je více ohebná a to nejen ve smyslu morálním. Podivné je, že i elita amerického námořnictva na dlouhých plavbách uléhá stále na jednoduché, dokonce i sklopné palandy,nfo fkteré mají k „ortopedické“ matraci velmi daleko. Americký občan by mohl podlehnout obavám, ba i panice, že muži námořní pěchoty USA nejsou vitální a bojeschopní. Patnáctiletá služba, s minimálním počtem vycházek na palubě křižníku či ponorky, by z pohledu marketingu zdravého spaní vyžadovala povinné vybavení námořnictva ortopedickými protetiky. Ale dnešní vojáci i důchodci spí stále na tvrdé matraci a tak bolesti zad cítí jen produktivní generace, která pro vizi úspěchu či iluzi věčného mládí huntuje tělo prací i nevhodnou relaxací a věří v „pilulku“ zázračného „ortopedického“ lůžka či „zdravého spánku“. 

 

Z hlediska dějinného vývoje lůžek tak zřetelně vyniká tradiční jednoduchost a tvrdost lehací plochy, která se stala předmětem zvýšeného „ergonomického zájmu“ až ve 20. století. V této době se objevují první pružinové kostry aplikované na lehacím nábytku. Ve druhé polovině 20. století se objevily pěnové materiály a marketing se pilně věnoval sofistikovaným lehacím plochám. Ekologické námitky proti zpracování ropy a vlivu jejich produktů na životní prostředí měly stejnou šanci na úspěch asi jako zrušit kominíkům komíny. Současně se dramaticky zvýšil nárůst bolestí zad, které se staly výrazným mediálním tématem a konceptem pro tvorbu moderních „ortopedických“ lehacích ploch. S rozvojem  terciéru a administrativy nahradily módní migrénu zapeklité bolesti zad a hrozba ploténkové příhody hexenšůsinfo (ústřel). Obratný marketing nabídl veřejnosti ihned pomocnou ruku a stvořil pilulku „léčícího“ lůžka“. Zcela stranou marketingové kampaně ale zůstal lůžkový nábytek pro děti a seniory, kteří jaksi nepatří do skupiny potencionálních (solventních) zákazníků. Snad i proto mají tyto kategorie nejméně potíží s bolestmi zad.


 

Co uvádí mladá populace ČR:
Orientační průzkumy mladé produktivní populaceinfo ve věku 20 -30 let ukázaly, že jen 40 % nemá problémy se spánkem. Špatné usínání udává 15%, noční buzení pak 20%. Pocit nevyhovující matrace či únavu po probuzení uvádí 20 %.  Přitom 65% respondentů používá pěnovou matraci, 25% pružinovou, 15% neví jakou má matraci nebo uvádí jinou. Téměř 35%  respondentů je přesvědčeno, že příčinou bolestí zad a únavy je lůžko. 


Standardní bylo zjištění, že 40% uživatelů používá matraci déle jak 5 let.  Z toho 15% déle jak 10 let. Tato procenta mohou být ovšem být mnohem vyšší s ohledem na to, že respondenti zpravidla uvádí kratší než reálný čas a svůj „lepší obraz“. Vliv degradace pěnových materiálů na kvalitu spánku po deseti letech užívání, je z těchto údajů zcela zřejmý.


Zarážející na uváděných skutečnostech je, že respondenty byli mladí lidé na vrcholu tělesné aktivity, kteří mají dostatek sil pro volnočasové zájmy provázené pohybovými aktivitami. Druhou zarážející skutečností je, že více než jak 70% uvádí, že má matraci pěnovou nebo jinou než pružinovou. Jak je ale možné, že polovina aktivní generace vybavena moderními lehacími plochami uvádí potíže se spánkem nebo se zády a za jejich příčinu považuje matraci. Na místě je otázka, zda jsou výpovědi respondentů věrohodné nebo zda ideologové „zdravého lůžka“ neudělali někde chybu.

Co uvádějí senioři:
Na dotaz pokládaný aktivním seniorůminfo zda upřednostňují měkkou nebo tvrdou matrací odpovídá 95 % dotázaných, že preferují matraci tvrdou. Ostatní uvádějí, že používají „zdravou“ matraci, protože jim ji, koupili jejich děti. Nejvíce se v ní líbí vnoučkovi, a proto na ní spí, i když nespí.
                                                                                                                                                                      nfo




text:  Doc. Ing. Dr. Petr Brunecký

(od fr. hamac – čti amak, angl. hammock) = v námořnictví závěsné síťové nebo plátěné visuté lůžko řadového člena posádky, používané na lodích od konce 16. století.  Na lodích v 19. století utvářel hamak nejčastěji necelé 2 m a asi 1 m široký pruh silného plátna, opatřený v rozích kovovými kruhy k uchycení.
http://www.oldships.cz/products/h/

 

Sklopné palandy byly předchůdci sklápěcích lůžek, poprvé patentovaných ve viktoriánské  Anglii (vliv námořnictva). Nejstarší sklopná lodní lůžka byla využívána již v dobách starověku.

Die Hexenschuss, rána od čarodějnice = ústřel, ploténková příhoda, která provází člověka od nejstarších dob.

Průměrné, aproximativní výsledky uváděné v závěrečných pracích studentů Mendelu Brno. Výsledky jsou z období posledních pěti let a byly dosaženy odlišnými autory a odlišnými formami dotazů.

Studenti univerzity třetího věku

Číhošťský zázrak je událost na přelomu let 1949/1950 kdy se několikrát během kázání pohnul asi půl metru vysoký kříž

RAŠEV. E, Škola zad, 1992 ISBN 80-900272-6-1

Prokopová, H. – Pidrová, V. Ložnice. Brno Era 2008 149 s. ISBM 978-80-7366-129-8

Od fr. hamac – čti amak, angl. hammock) = v námořnictví závěsné síťové nebo plátěné visuté lůžko řadového člena posádky, používané na lodích od konce 16. století. Na lodích v 19. století utvářel hamak nejčastěji necelé 2 m a asi 1 m široký pruh silného plátna, opatřený v rozích kovovými kruhy k uchycení

Obrázek z propagačních materiálů firmy Swissflex 1995