Nejvýznamnějším novodobým materiálem jsou plasty, které se aplikují prakticky ve všech konstrukčních vrstvách materiálové skladby čalouněného výrobku. Označují skupinu syntetických nebo polosyntetických polymerních materiálů, s častým obsahem přídavných látek pro zlepšení užitných vlastností, např. odolnost proti stárnutí, zvýšení houževnatosti, pružnosti, elasticity, vyšší odolnosti proti deformaci, apod. Výhodou plastů je nízká hustota, pružnost, tepelná a chemická odolnost, jednotnost složení a struktury a dobrá zpracovatelnost energeticky málo náročnými technologiemi vhodnými pro velkosériovou výrobu (lití, lisování, vstřikování apod.). Plasty se dělí podle zpracovatelnosti po ohřátí na termoplasty a reaktoplasty, podle dopadu na životní prostředí na plně syntetické (které nelze přirozeně rozložit -zatím většina plastů) a polosyntetické (bioplasty), které vznikají modifikací přírodních polymerů, např. celulózy (viskóza). Nejvíce používané plasty ve výrobě čalouněného nábytku se dle použitého monomeru rozdělují na polyuretany (PUR), polyestery (PES), polypropyleny (PP), polyetyleny (PE), polystyreny (PS), polyamidy (PAD) a další. Nejužívanější plast v soudobé čalounické výrobě je lehčená polyuretanová pěna (označení PUR pěna).