Udržení kondice:
Bolestí zad vznikají při přechodu z juniorské výkonnosti do středního věku a přetrvávají až k padesátce, po níž zvolna ustupují. Zdá se, že příčinou je prosté „huntování“ těla, které stárne rychleji, než je člověk ochoten vnímat a zatěžuje jej stejně jako v dobách své mladosti. Po padesátce dochází ke zklidnění, které přináší soulad životního stylu s možnostmi organismu a bolesti zad zvolna ustupují. Pokud je ve středním věku doporučován pohyb, tak ovšem jen pohyb střídmý, stejně jako přísun kalorií. Zvýšené oxidační procesy totiž při aktivním sportu provází vznik škodlivých volných radikálů.info Ve středním a zralejším věku již tělo nemá schopnost generovat dostatek antioxidantů (zhášedel), aby tyto radikály eliminovalo. Zvýšený nárůst radikálů po sportovním výkonu pak nezvládnou ani pomocné iontové nápoje. Reaktivní látky značně destruují organismus a snižují schopnost jeho regenerace. Pokud se člověk ve středním věku rozhodne s pomocí „zdravé stravy“ dožít vysokého věku nemusí tomu tak být, protože nedostatek výživy přináší jiné komplikace (osteoporóza aj.). Přemíra diet, sportovních výkonů a jiné „péče o zdraví“ může být již od středního věku stejně nevhodná, jako nesportování a bůček. Příčinou bolesti zad není nutně jen přemíra „počítačového sportu“, špatné židle či lůžka, ale i kompenzace statického sezení soutěživým sportovním výkonem. Mnohem efektivnější je delší chůze nebo kratší běh, které nejpřirozeněji a nejlevněji tělo uvolňují. Pokud je nutné záda rozcvičovat, tak jen postupy konzultovanými s trenéry, fyzioterapeuty nebo specializovanými lékaři. Produktivní část populace, která se věnuje přiměřeným pohybovým aktivitám, nepotřebuje žádnou speciální matraci.
Na rozdíl od mladé generace, jejíž povinností je trénovat tělo, může člověk zralejšího věku tělo mírně hýčkat a akceptovat i mírné změkčení bodových tlaků pomocí povrchových vrstev standardní matrace. Zónování matrace je vhodné jen v případě výjimečných tělesných proporcí, v případech nízké váhy nebo nadváhy, vad páteře, úrazu nebo při onemocnění. Pro střední (výkonnou populaci) lze stále doporučit tvrdší matraci (muži) nebo o něco méně tvrdou matraci (ženy) podle tělesných dispozic a váhy jednotlivce. V případě ortopedických potíží lze aplikovat jen matraci po konzultaci se specialistou, který diagnostikuje příčiny bolesti. U závažných potíží páteře je pak aplikována matrace s rovnoměrnějším rozložením tlaku, kterou ale může provázet neklidný spánek a únava z „nevyspání“. Příčinou je zvýšený tlak na vnitřní orgány, omezení motoriky na lůžku a zvýšená potivost.
Pro zdravého člověka lze doporučit matraci, která nevytváří žádné speciální zóny tuhosti, pokud to ovšem není nutné. Využívat tento typ matrací z preventivních důvodů je stejné jako nosit preventivně kýlní pás. Osoby s nižší hmotností nemusí při použití pružinových matrací bezpodmínečně používat lamelové rošty. Pro jejich přiměřené pružení postačuje i běžný laťkový rošt. U osob s hmotností větší nad 90 kg je vhodné doporučit lamelový rošt, neboť pružně podpírá průhyb pružinové kostry. Pokud jsou přikrývky lůžka větrány, lze považovat vzdušná pružinová lůžka za blokující faktor rozvoje roztočů. Rizikem pěnových matrací je kumulace vnitřní vlhkosti způsobené ponecháním vlhkých lůžkovin na ploše nebo vlivem kondenzace par. Vlhký těžký vzduch středu sendviče nemá ochotu přenechat místo lehčímu suššímu vzduchu. Pokud není matrace účinně větrána, stane se bio sídlištěm. Těžká matrace omezuje hygienu a větrání na slunci, které nepřipouští ani degradace pěn vlivem UV záření. Zvýšení vlhkosti vlivem normálního spánku se experimentálně nepotvrdilo.
Tvrzení o nabídce „ortopedického“ „zdravotního“ či jinak zázračného lůžka lze považovat za klamavou reklamu, neboť žádný z těchto výrobků nemá atest – potvrzení o ortopedických zkouškách vystavených příslušnou akreditovanou laboratoří. Žádná metodika na ověření ergonomických vlastností lůžka či matrace není dosud akreditována. Atesty posuzují jen mechanické vlastnosti materiálu. Pěnové materiály (vlivem degradace při jejich používání) postupně ztrácejí původní mechanické a fyzikální vlastnosti. Matraci, tvořenou výhradně jen z pěnových materiálů je proto nezbytné asi po pěti - sedmi letech vyměnit, matrace s pružinovou kostrou mohou sloužit i dvakrát déle. Doporučit lze proto klasickou pružinovou matraci s minimálním podílem pěn, která si udrží své původní vlastnosti mnohem déle než matrace z pěnových materiálů. Informace o indukování proudů či vzniku elektrických polí v pružinové matraci patří mezi mýty a pověsti, neboť systém pružin naopak tato pole eliminuje. Negativní účinek by se mohl projevit jen v tom případě, pokud by vedle lůžka stál výkonný generátor.
Pro manželskou postel lze doporučit jen samostatné, tedy oddělené matrace pro každou osobu zvlášť. Je velmi obtížné vytvořit vhodnou plochu pro svalovitého, těžkého muže a jeho drobnou malou ženu. Na jedné společné matraci (tzv. letiště) se pohyby ležícího přenášejí i na druhého partnera, který pak může být ve spánku rušen. Matrace je zpravidla velmi těžká a pro manipulaci s ní jsou nezbytné dvě fyzicky zdatné osoby. Čištění a větrání takové matraci na slunci je nemožné, vysávat lze jen její horní plochu, protože matraci je obtížné jakkoliv nadzvednout. V případě umístění lůžka v patře pak vzniká i neřešitelný problém průchodu matrace schodištěm. Z těchto důvodů lze doporučit jen dělenou lehací plochu, jakkoli to může být občas nešikovné.