NIS
Nábytkářský informační systém

Lůžka seniorů


Lůžka seniorů

 

Naprosto nevhodné jsou pro seniory různé rozkládací systémy pohovek, které vyžadují značnou námahu pro přípravu lůžka. Výška lehací plochy těchto výrobků je zpravidla velmi nízká a pro starší nebo nemocné osoby jsou takové výrobky téměř nepoužitelné. Problematika ležení starších seniorů je podobná jako u osob hendikepovaných.info Matrace nesmí být ve středu konvexně vydutá a její obvod musí být ztužen tak, aby nedocházelo ve spánku ke sklouzávání ležícího z lůžka. Ztužený obvod matrace poskytuje také dobrou oporu rukám při vstávání z lůžka. Pro seniory je nutné navrhovat větší výšku lehací plochy cca 55 – 65 cm, která umožňuje snadnější užívání lůžka a jeho úklid. Nižší hmotnost matrace umožňuje obsluze snadnou výměnu lůžkovin. Senioři vyhledávají tužší matraci, která jim nebrání v pohybech na lůžku. Příčinou je jejich menší tvorba bazálního tepla, které nestačí kompenzovat kontaktní odvod tepla při stabilní poloze. Nerovnoměrný odvod tepla je regulován podvědomou motorikou těla na lůžku, která může být u méně vitálních seniorů omezena. Vhodnější je tedy tvrdší matrace, která seniorům umožňuje využít opěrné body skeletu (rameno, kyčel, koleno) a neklade odpor při otáčení těla. 

 

V případě kdy lidé trpí artrózou kloubů nebo mají křehký žilní systém (hematomy), je ovšem nezbytné tlak na opěrné body tělesného skeletu omezit. Vhodným řešením ale není zónové změkčení matrace (omezení motoriky), ale tužší matrace, která je vybavena horní vrstvou z viskoelastické pěny (líná pěna). Tyto pěny dobře roznášejí tlak z opěrných bodů skeletu do okolí. U seniorů není vyšší tepelný odpor nových pěn na závadu s ohledem na jejich malou tvorbu bazálního tepla. Tyto matrace jsou vhodnějším řešením než elektricky vyhřívané podložky, které mohou být i nebezpečné. Vrstva pěny musí být volena individuálně, úměrně k hmotnosti seniora tak, aby neomezovala motorické pohyby těla na lůžku. U dlouhodobě ležících pacientů, kteří nemají vitalitu pro motorické změny polohy těla, je nezbytné používat speciální antidekubitní matrace. Velmi kvalitní antidekubitní matrace využívají i materiály s proměnným odporem proti stlačení a střídavě zatěžují různá místa těla (pneumatický systém). Průvodní komplikací zápalu plic je nekompenzovaný odvod tepla v oblasti zad. Tepelná pohoda a bezbariérová motorika na lůžku je tedy i dobrou prevencí proti tomuto onemocnění. Pro seniory je nezbytné u lůžkového nábytku, stejně tak jako u odpočivných křesel, podkročení. Nevhodné jsou proto válendy s úložným prostorem, které jim vstávání komplikují.

 

 

Lehací - sedací nábytek seniorů

 

Sedací nábytek musí umožnit fyziologicky nenáročné a „nediskriminující“ usedání. Nevhodná jsou hluboká odpočivná křesla, do kterých senior "zapadne" a bez pomoci obtížně vstává. Proto starší lidé preferují židle, jejichž sedadlo je výše než u běžných křesel. Mladí lidé zapomínají, že dříve neproblematický nábytek může být s narůstajícím věkem seniora stresorem a nepřítelem. Sezení nesmí utláčet podkolení cévy a omezovat krevní oběh. Sedací nábytek určený pro seniory musí mít pevné opěrky s oblým tvarováním ploch, které umožňují bezbolestnou oporu dlaním rukou při vstávání a usedání. Větší výška sedáků je u seniorů nezbytná, protože tělo s atrofovanými svaly neudrží řízený sed a tělo dopadá na sedák z výšky. Důležité je, aby při vstávání z křesla mohl senior zasunout nohu pod sedák a současně se rukami zapřít do madel. Vhodná jsou proto křesla na nožkách. Na čalouněných plochách nesmí být citelné prvky konstrukce, které by při dlouhodobém odpočinku nebo při prudkém usednutí byly příčinou bolesti, otlaků, hematomů nebo dokonce úrazu. Mobiliář má respektovat fyzické možnosti seniorů, váha židle by neměla přesáhnout 7 kg. Univerzální židle určené jako sedací nábytek pro seniory a všude tam, kde je předpokládán pohyb osob se sníženou pohyblivostí bez asistence, nesmí být vybaveny kolečky a „ujet“ při opření.

  

Pro seniory s omezenou pohyblivostí jsou nevhodné velké vzdálenosti mezi záchytnými body prostoru. Senior je vystaven velkému riziku pádu na zem, z níž se bez pomoci často sám nezvedne a přináší i smrtelná rizika opuštěným osobám (zlomeniny, úrazy hlavy, dehydratace aj.). Při realizaci interiéru je nutno respektovat členění prostoru a dynamické stereotypy vytvořené v předchozím období života. Křeslo nebo klasický ušák je místem, kde pohybově omezený senior zpravidla tráví většinu dne, a proto je jeho výběru nutno věnovat patřičnou pozornost. Na rozdíl od křesel vozíčkářů je možné použít přiměřeně materiály s větším tepelným odporem - viskoelastické pěny (líné pěny) a to s ohledem na nižší tvorbu bazálního tepla jejich tělem. Komfortním řešením jsou polohovací křesla opatřená elektrickým servomotorem. Jednoduché ovládání tlačítkovým panelem, bez zvýšené námahy uživatele, umožňuje nastavení požadovaných změn polohy těla a upravení parametrů sezení pro vstávání či usedání. Značnou nevýhodou těchto komfortních výrobků je ovšem jejich vysoká pořizovací cena.

  

Nábytek seniorů nemá být opatřen kolečky a má umožnit podkročení !

 
 

                                                                                                                                                                      info 




Autorem textu je Doc. Ing. Dr. Petr Brunecký

Viz bezbariérový nábytek