NIS
Nábytkářský informační systém

Požadavky na obývané prostředí


Pocit, že je člověk trvale obklopen volným prostorem, není příjemný. Volný prostor zpravidla akceptujeme jen v úseku, který jsme schopni obsáhnout svým pohledem. Pocit bezpečí je tedy určen možností kontroly prostoru pohledem, tedy zorným polem. V potaz je nutno vzít i obavy seniora z volného prostoru, protože mu v něm hrozí riziko pádu, který pro něj může být velmi nebezpečný. Senioři získají pocit bezpečí, mohou-li se za chůze přidržovat nebo je-li vzdálenost mezi možnými oporami těla při chůzi co nejmenší.

Významnou ochranou seniora jsou dynamické stereotypy, které se vytváří na neuropsychické úrovni vlivem častého a významuplného opakování důležitých podnětů. Dynamické stereotypy představují široký soubor reakcí, které byly v průběhu vývoje jedince automatizovány. Obdobnou záležitostí je přesná identifikace osob podle lokomoce, kdy pohybové chování osoby umožní její identifikaci, přestože není vidět obličej. Návyky seniora jsou velmi důležité a jsou pro něj významnou ochranou ve známém prostředí. V neznámém prostředí je senior nebo slepec vystaven většímu riziku. Proto je nutné při vytváření nového interiéru jeho řešení uzpůsobit zvyku seniora. Nejde jen o členění prostoru, umístění vypínačů světla, ale velmi důležité je i rozmístění nábytku v prostoru.

U starších osob je omezena i schopnost smyslového vnímání a omezení kognitivních schopností (potřeba organismu za každých okolností získávat z okolí informace, které později využije k rychlejšímu zorientování se v prostředí). Nově definovaný „Technický smog“ je důsledkem přetechnizování bytu a představuje vážnou hrozbu pro starší osoby. Objektivní nemožnost vyrovnat se s velkým množstvím technických novinek, společně s poklesem paměťových schopností, vyvolává u seniorů psychický stres. Tento stres je podmíněn obavou, že nebude umět například ovládat přístroje důležité pro chod domácnosti (ovládání kotle topení aj.).

Realitou stáří jsou omezené motorické schopnosti a koordinace pohybů, které zvyšují rizika pádů. Mezi hlavní mechanická rizika patří nebezpečí výšek, nedostatečné stability, malé integrity nábytku, výčnělků a překážek (prahy). Nebezpečné jsou ostré rohy, hrany, hroty, dále nepropustné předměty (zadušení) a pohybující se a rotující předměty (kuchyně). Z hlediska fyziologie provází stáří odvápnění kostí, atrofie svalstva, které podmiňují další mechanická rizika. Menší citlivost kůže může způsobit termální nebezpečí. Zohlednění problematiky stárnutí cév (hematomy), nekróz tkání, či inkontinence jsou nezbytnou součástí návrhu lůžek pro seniory.