NIS
Nábytkářský informační systém

Sedací nábytek


Dle ČSN 91 0000: Nábytek určený k odpočinku, pro práce vykonávané vsedě nebo pro zájmové činnosti (seating furniture)

 

STRUČNÉ POŽADAVKY NA PROVEDENÍ SEDACÍHO NÁBYTKU

 

U sedacího nábytku je kupován zajíc v pytli, stejně jako při nákupu televize. U televize se lze ale jednoduše přesvědčit, zda obrazovka svítí a fungují programy. Totéž je ovšem nutno provést i u nábytku. Pokud je nábytek příliš hluboký (naše končetiny nedosáhnou na zem) nebo má naopak sedák krátký a uživatele „vyhazuje“, je špatný. Pokud z nábytku nelze dobře vstávat je příliš nízký a pro seniory stresující. Nábytek nesmí při usedání hlučet a zásadně měnit tvar. Po usednutí nesmí být cítit žádný konstrukční prvek sedadla ani opěradla. Mezi čalouněnými prvky nesmí být velké mezery, aby v nich neuvízly děti. Dále je nutno prozkoumat potah, který může být z nekvalitní látky. Velké vrásnění potahu znamená, že je výrobek špatně zkonstruován nebo vyroben. Částečnou výjimkou je kůže, ale i tam je nezbytná obezřetnost, protože výrobek musí být utvářen jinak než při běžném textilním potahu. Nevhodné jsou neprodyšné koženky, které neodolají oděru doplňků kalhot a mohou utvářet zapaření.

 

U pracovních židlí je důležité, zda jsou její parametry nastavitelné a mají stabilní pětipaprskovou základnu s bržděnými kolečky po odlehčení. To lze vyzkoušet otáčením nezatížených koleček. Jídelní židle nemá mít hmotnost vyšší než 7 kg a lze ji dobře uchopit při odsunování od stolu. Tato židle nemá mít samozřejmě kolečka ani boční opěry, obojí je nebezpečné či omezující. Jídelní stůl musí být dostatečně tuhý, aby po nárazu do něj nedošlo k rozlití tekutin a k opaření dětí. Rozměr stolu musí být takový, aby mohl každý volně zasunout stehna pod desku stolu. Na ploše má mít osoba prostor 60-65 cm. Deska nesmí mít žádný průhyb (stečení tekutin) a nesmí pod ní čnít kování, které může zranit sedícího a děti při hře.

 

Požadavky na nábytek pro veřejný interiér viz: Nábytek pro práci, dále též Nábytek pro veřejný interiér.

 

  

STRUČNÁ HISTORIE VÝVOJE SEDACÍHO NÁBYTKU

 

Nejstarším sedacím nábytkem středověku byly výklenkové lavice, truhly a „faldistorium“ (sedátko se zkříženýma nohama). Větší rozvoj sedacího nábytku začal na konci gotiky. Vrcholem typologie sedacího nábytku je období rokoka. Základem čalouněných sedacích souprav byla opěradlová truhla a prvním archetypem pohovek byla renesanční „cassapanca“. Nejprve byly na dřevěné plochy kladeny volné polštáře, posléze bylo vytvářeno pevné čalounění připevněné ke spárovce viditelnými hřeby. Konec renesance a zejména baroko, s přísnou symetrií dekoru, zvýšilo pohodlí sezení. To bylo docíleno pomocí popruhů, tvárnou hranou bourelet (purlé) a vyšším vrstvením rostlinných nebo živočišných materiálů. Baroko proměnilo francouzské zpovědní křeslo na anglický ušák. V rokoku se objevuje dvoupolštářová technika čalounění, která se skládá z plochého popruhového základu a polštáře plněného peřím. Období rokoka přineslo lehkost konstrukce, nepřekonaný počet typů sedacího nábytku, mobilitu na kolečkách a nádherné potahové materiály s asymetrickými květinovými motivy. Poprvé se objevily nábytkové sestavy a komplety. Souměrný klasicismus typologii zjednodušil, objevil proužek a čalouněný nábytek pronikl i do středních vrstev obyvatelstva. Snaha o jeho dostupnost zjednodušila konstrukci a zúžila i jeho typologickou skladbu. Empír objevil první stáčená kovová pera, která se plně prosadila až v biedermeieru. V tomto období se navracel květinový motiv, který dominoval ve druhém rokoku a demonstroval návrat starých pořádků feudalismu. Velké množství drahého vycpávkového materiálu nahradily pružiny a soudržnost potahu prošití utvářelo zpevněné vtahy. Zdobnost nábytku určovaly střapce a výrazné dekorativní prvky. Doba secese znovu objevila kov a lehkost tvarů s přírodními motivy. Po první světové válce pokračovalo odlehčování nábytku, které bylo podmíněno ekonomickou situací doby, rozměry výtahů a novými hygienickými postuláty funkcionalismu. Meziválečnou a poválečnou tvorbu nábytku ovlivnila zejména uměleckoprůmyslová škola Bauhaus v Dessau. Lehký nábytek s kovovou, chromovanou konstrukcí a koženými plochami sedacího nábytku se stal výzvou této době. Akceptován byl rovněž i praktický anglický nábytek i práce vídeňské školy. U nás byl velmi oblíben nábytek Spojených UP závodů Brno s novým poradenstvím prodeje a svět obohacujícím sektorovým systémem prodeje. Po druhé světové válce se prosadily soupravy tvořené pohovkou a křesly, s použitím syntetických pěnových materiálů. Zmenšující se bytová ploch přinesla oblibu rozkládacích pohovek pro příležitostné spaní. Razantní byl vývoj nových pěnových materiálů, které čalounické řemeslo proměnilo na strojovou výrobu. Na počátku nového tisíciletí se vedle rozměrných sestav prosadila i praktická řešení a výroba solitérů, ale i velké množství nábytku poplatného konformní komerci.


Více informací o historii nábytku můžete nalézt v sekci Stylový nábytek.

 

SEZENÍ A JEHO STRUČNÁ ERGONOMIE info

Při sezení člověk neustále udržuje rovnováhu těla v požadované poloze a to provází značný výdej energie. Pohyb těla umožňují svaly za pomocí obratlů, plotének, vazů a šlach. Páteř je v podstatě pružná spirála, která je pohyblivá pomocí elastických plotének mezi obratli. Ploténku lze přirovnat ke kuličkovému ložisku, které je současně tlačnou pružinou, které napomáhají vazy s funkcí tažné pružiny (obr. 1). Stav ploténky je určen tím, zda je dobře vyživována krví a zásobena tělní tekutinou. Pro kvalitu sezení jsou určující cévní, lymfatický a nervový systém, které jsou distribučními orgány těla. Svaly vykonávají svou funkci na základě nervových podnětů. Ke své práci potřebují energii, která je dodávána krví pomocí cévního systému. Odpadní látky po pracovním výkonu odvádí lymfatický systém zpět do žilního řečiště k filtraci ve vnitřních orgánech. Stah svalů omezuje průchodnost distribučních sítí, z hlediska páteře pak výživu plotének a svalů. Pokud je systém narušen – (prokrvování a potřeba těla nejsou v rovnováze), je tato skutečnost zprostředkována nervovým systémem jako vjem bolesti (věšení záclon, malování stropu ap.).


                                                                Obr. 1: Pohybový segment páteře info

 




Obr. 2:  Funkce ploténky info

     

 

Při trvalé zátěži plotének dochází k vytláčení vnitřní tekutiny nucellu ploténky, která ztrácí optimální tvar a svoji elasticitu. Vlivem svalových spasmů info jsou zapojovány další (náhradní) svaly, které mohou při prudkém, či neobvyklém pohybu a námaze vytvářet nestandardní tlak na ploténku, který pak může vést k jejímu poškození. Vyhřeznuté části tlačí na obal obratlového těla protkaný nervovými vlákny a způsobují bolest – nehybnost zad, obr 3. Bolestivé příhody vyžadují následnou ortopedickou péči. Prvními varovnými příznaky jsou bolesti zádového svalstva, které nesmí být podceněny.

 


Obr. 3: Stav ploténky info A – nepoškozená , B – poškozená, C – vyhřeznutá

        

 

Rozhodující pro pohyb páteře jsou dobře vyživené, prokrvené ploténky a svaly. Cévy procházejí svalovinou a jejich průtok je omezován stahy svalů. Dlouhodobé zatětí svalů snižuje výživu nutnou pro jejich funkci a následně i pro výživu plotének. Sed v nevhodné statické pozici, při níž jsou svaly permanentně staženy, vede k menšímu prokrvování pohybových orgánů a často vede ke křečím, zkracování svalových vláken, spazmům svalů a k bolestem zad. Svalové spasmy lze odstranit jen odbornými masážemi, koupelemi, elektroléčbou apod. Při veškeré úctě k úžasné konstrukci masážních křesel je dlužno konstatovat, že úspěšnost anonymní masáže strojem, v neuvolněné poloze zad, je polemická a vhodná pouze pro preventivní použití. Vhodnou prevencí proti bolestem zad je „dynamické sezení“, při němž jsou iniciovány mírné pohyby trupu, které střídavě zapojují nebo uvolňují svalové skupiny, čímž je umožněn dostatečný průchod krve svalstvem do plotének. Opakem je delší statické sezení v jedné pozici, při níž dochází sevřením svalů ke snížení průtoku krve cévami a omezení výživy svalů, i plotének.

 


Obr. 4: Schéma statického sezení info

        

 

 

 Hodnoty tlaku na ploténku mezi 2. a 3. bederním obratlem měřené na švédských studentech (dle Nachemsona)

Obr. 5: Tlak na ploténky v různých situacích info

 

 

Nábytek určený k odpočinku, pro práce vykonávané vsedě nebo pro zájmové činnosti.




Text kapitoly Brunecký, P. Standardy nábytku - příloha

Rašev, E. Škola zad

Křeč (spasmus) - nefyziologický stav, kdy dochází k nadměrnému či dlouhodobému stahu svalů