NIS
Nábytkářský informační systém

Z listů


Africká tráva zvaná také „africké žíně, afrik, palmeto nebo rostlinné žíně“ – se získává z listů Palmy žumary evropské čili Palmy zakrslé, nízké (Chamaerops humilis). Palma roste nejčastěji trsovitě a nepřesahuje výšku 2 m, ale vyskytují se i formy s jednotlivými vyššími kmínky. Listy má dlanité, kvete na krátkých v paždí listů přisedlých květenstvích. Po rozřezání a usušení listů se získávají tuhá pružná vlákna, která jsou stáčena do provazců (copů). Tyto provazce se lisují a vážou do balíků. Před použitím se provazce cupují a vlákna se čechrají (kadeří). Cupování je rozdělování – rozvlákňování jednotlivých vláken, (zpracovaných většinou ve formě provazců), na jednotlivá vlákna. Podle tloušťky vláken se rozlišují typy: superier (jemná vlákna), mixte (středně jemná vlákna), medio (středně hrubá vlákna), speciál (hrubá vlákna) a ordinair (velmi hrubá vlákna). Barva je světle zelená s odstínem do žluta nebo do hněda.

 

 

Obr.č. 1 Palma Žumara evropská

 

Africká tráva z hrubších vláken je nejčastěji používaná jako tvarovací a z jemnějších vláken jako kypřicí materiál. Pro užití ve vrstvě čalounění musí být fixována do podstehů, nebo prošívaná vtahy, popřípadě vkládaná do textilních přepážek. Tento materiál patří mezi nejvýznamnější v tradiční čalounické technologii.

 

 Obr.č. 2 Africká tráva



  Obr.č. 3 Vrstvení africké trávy na výrobek


 

Při vrstvení africké trávy (zvané též „afrik“) musí být velmi pečlivě a rovnoměrně vrstva rozložena a následně propojena podstehy, či vsunuta do podstehů nebo prošívána přes vrstvy tak, aby nedošlo k jejímu přemísťování při užívání výrobku. Poté je vrstva překryta technickou textilií, aby nemohlo dojít ke smísení s dalšími tvarovacími nebo kypřicími vrstvami.

 

Esparto – se vyrábí z vytrvalé byliny Kavyl přepevný (Stipa tenacissima), trávy zvané též „halfa, alfa nebo italská tráva“. Kavyl přepevný je vytrvalá tráva vyhánějící z plazivého oddenku trs bledozelených, 3-5 dm dlouhých, úzkých, velmi pevných listů, které se potom podobají tenkým stéblům.

 

 Obr.č. 4 Kavyl přepevný a vlákna esparto

 

Po zpracování je esparto podobné africké trávě, avšak šustí jako lesní tráva. Někdy se zaměňuje s africkou trávou, ale její vlákna jsou tužší a lámavější. Barva je sytě zelená. Tuto trávu znali už starověcí Římané, kteří ji nazývali „spartum“. Esparto se před dozráním vytrhává nebo kosí, usuší se na slunci, čímž zežloutne, a pak se sváže do otýpek. Z podélně dělených sušených listů se získaná vlákna stáčejí do provazců a sušením se fixuje tvar. Před použitím se vlákna čechrají. Použití je jako méně kvalitní tvarovací materiál do čalounění, do matrací a na výrobu rohoží, koberců, provazů nebo papíru.


Fíbr – se vyrábí z listů aloe nebo juky (např. Yucca baccata). Yucca baccata je tvarem rozmanitá, ale většinou jsou to shluky rostlin, které jsou 100 až 200 cm široké a až 80 cm vysoké, listy mají tuhé až 75 cm dlouhé, 3,5 až 5 cm široké, konkávní, drsné, s hnědým okrajem. Mechanickým dělením listů se získávají vlákna, která se suší. Vlákna jsou pevná a trvanlivá. Mají žlutou barvu, ale často se barví na černo. Užívají se jako příměs do směsí na výrobu pryžovláknitých materiálů nebo se z vláken vyrábí provazy, lana a rohože.

 

 Obr.č. 5 Yucca baccata a získaná vlákna fíbr

 

Sisal – zvaný též mexické nebo sisalové konopí se získává z byliny Agave sisalská (Agave sisalana). Listy, zbavené dužiny, se propírají, suší a vochlují. Získaná vlákna jsou tuhá, pevná a přitom elastická, mají bílou až žlutavou barvu, často se barví na hnědou nebo černou barvu. Sisal se používá jako příměs do žíněné směsi na výrobu pryžožíně, také jako samostatný tvarovací materiál nebo na výrobu pryžovláknitých desek (podobné využití jako pryžokokos). Z hrubších vláken se vyrábějí provazce, lana a hrubá plátna. Jemná vlákna se používají při výrobě koberců nebo textilií.

 

 Obr.č. 6 – Agave sisalana – vlákna sisal

 

Kaktusová vlákna - se získávají z listů sukulentních rostlin (např. Agave americana, Agave lechuguilla, Aechmea magdalenae). Agave americká (Agave americana L.) je vytrvalá bylina, která vyhání ze svazčitého kořene dužnaté, úzce kopinaté, 1-2 m dlouhé, 10-15 cm široké listy. Vlákna se oddělují z listů rostliny ručně pomocí jednoduchých nástrojů. Chomáč vláken se propírá ve vodním roztoku s přídavkem soli a citronové šťávy, aby materiál dostal bělavý, lesklý povrch. Z chomáče se odebírají svazky vláken a ručně se zakrucují. Před zakrucováním se vlákna obvykle barví. Vlákna jsou tuhá, pevná a odolná, ale málo trvanlivá. Jemnost a tržná pevnost je srovnatelná s jutou nebo konopím. Délka vláken se udává od cca 80 cm do 2 m. Z příze se vyrábí rouno na matrace, dále textilie i hrubší plátna, koberce, šňůry, lana a rybářské sítě (výrobky panamských indiánek).

 

 

Obr.č. 7 Agave americana

 

Ejou – zvané též gomut – jsou vlákna, která se získávají z listů palmy Arenga cukrodárná (Arenga Saccharifera). Palma roste do výšky cca 20 m a nese na vrcholku korunu tmavozelených listů, které jsou 6 až 12 m dlouhé a 1,5 m široké, z toho jednotlivé části jsou 40 až 70 cm dlouhé a 5 cm široké. Pochvy těchto listů se třepí na dlouhá, černá a žíním podobná vlákna (nazývané idju nebo pansari). Vlákna získaná z  listů jsou pevná a trvanlivá. Usušená a zkadeřená vlákna se používají jako rostlinná složka výplňových směsí a pryžovláknitých materiálů. Hrubá vlákna jsou surovinou na výrobu pevných lan, motouzů a tkanin. Vnější dřevo kmene příznačné vysokou tvrdostí se hodí zejména na truhlářské.práce.

 

Obr.č. 8 Agave saccharifera – vlákna ejou

 

Abaka – zvaná též manilské konopí – jsou vlákna, která se získávají z listů rostliny Banán vláknitý (Musa textilis Nees), který dosahuje až 6 m výšky. Z tohoto typu banánovníku jsou vlákna nejpevnější. Rostlina má svazek listových stonků složených ze zdřevnatělého jádra, obaleného překrývajícími se tenkými vrstvami, které obsahují vlákna až 2 m dlouhá.

 

Obr.č. 9 Musa paradisiaca - vlákna abaka


Vlákna se získávají z pochev listů tak, že se pochvy rozřežou na úzké proužky, které se mechanicky rozruší a vlákna se uvolní, rozčešou hřebenem a na slunci se dobře usuší. Jsou velmi pevná, lehká, elastická, trvanlivá a i vodě mořské značně odolná. Skládají se 77 % z celulózy a 9 % ligninu (zbytek je voda). Z vnějších listů jsou hrubší a tmavší vlákna, z vnitřní části jsou jemnější. Používají se na výrobu látek, z toho vybraná jemná vlákna tvoří útek hedvábným nebo bavlněným textiliím. Abaka byla známá na Filipínách jako textilní vlákno již před více než 400 lety. Banánová vlákna hrubá se zpracovávají ruční technikou na výplety do konstrukcí nábytku, také se z nich vyrábí lana, motouzy, rohože a koberce. Při dlouhodobé expozici slunečním zářením mohou měnit barvu materiálu.

 

Kukuřičné listy – obalují kukuřičný klas rostliny kukuřice seté (Zea mays). Listy se nastříhají, vyčešou, zkadeří a usuší. Jsou velmi odolné proti mrazům a nárazům a nevyžadují chemické úpravy. Používají se jako tvarovací materiál nebo na méně exponované výplety. Nevýhoda je šustění při stlačování.

 

Obr.č. 10 Zea mays – kukuřice setá


 

Novozélanský len – (nazývaný též novozélandské konopí) jsou vlákna z listů  byliny Lenovník obecný neboli len novozélandský (Phormium tenax), která vyhání z oddenku hustý trs přízemních tuhých listů, až 2 m dlouhých a 7 cm širokých. Listy lenovníku jsou prostoupeny vlákny, která jsou dvakrát tak pevná jako vlákna lnu. Posečené listy se několik dní máčí v mýdlových roztocích, potom se loupou a oddělují od dužiny tak, aby se z nich uvolnila hedvábně lesklá vlákna, která se dále rozčesávají. Vlákna jsou pevná a částečně voděodolná. Vlákna se používají se na výrobu textilií, rohoží, lodních lan, provazů nebo jako příměs do žíněné směsi.

 

 Obr.č. 11 Lenovník obecný - Phormium tenax

 

 

Jehličí – sušené, hlavně borovicové se používalo pro svoji aromatickou vůni jako výplň ozdobných polštářů. Povrchově se změkčovalo. Ve výrobku se zašívalo do textilních komor, aby se nepřesýpalo.

 

 Obr.č. 12 –Borovicové jehličí


 

Ananas – pevná vlákna se získávají z listů rostliny Ananas pravý (Ananassa sativa, Bromelia ananas). Je to vytrvalá bylina vyhánějící z oddenku hustou růžici přízemních, tuhých, čárkovitých listů. Zpracovává se obdobně jako kukuřice. Listy prostoupené pevnými vlákny se nastříhají, máčí ve vodě, vyčešou, zkadeří a usuší. Z vláken se tká tzv. ananasové hedvábí, různé tkaniny a provazy, samostatná vlákna se používají jako méně kvalitní tvarovací materiál nebo příměs do směsí na výplně čalounění.

 

 Obr.č. 13 Ananas comosus

 

 

Aloe – vlákna se z rostliny Aloe pravá (Aloe vera) získávají obdobně jako vlákna sisalu z agáve. Listy zbavené dužiny se propírají, suší a vochlují. Použití vláken je jako méně kvalitní tvarovací materiál nebo příměs do směsí.

 

 Obr.č. 14 Aloe vera


 

Karnauba - Kopernicie voskonosná (Copernicia cerifera) je palma, jež dosahuje výšky až 30 m, s hustou korunou dlouhých řapíkatých listů. Z listů se získávají tuhá vlákna, která se využívají na výrobu lan, rohoží nebo jako rostlinná příměs do výplňových směsí tvarovací vrstvy. Mladé listy kopernice také vylučují vosk, který listy pokrývá v podobě drobounkých šupinek. Vosk se také užívá na leštění usně.

 

Obr.č. 15 Kopernice voskonosná

 

 

Rašelina – je sediment organického původu, vznikající z odumřelých rostlin pod vodou. Rašelinná vlákna se zbaví nečistot a dehydrují se.  Po dalších úpravách se užívají jako hydrofilní vrstva, např. pod rouna ve výrobě matrací, nebo se protkávají s ovčí vlnou. Velmi dobře odvádí vlhkost a působí příznivě na organizmus.

 

 Obr.č. 16 Rašelina