NIS
Nábytkářský informační systém

Průvodce Kontakt

Ergonomie

SEZENÍ A JEHO STRUČNÁ ERGONOMIE info
 

Při sezení člověk neustále udržuje rovnováhu těla v požadované poloze a to provází značný výdej energie. Pohyb těla umožňují svaly za pomocí obratlů, plotének, vazů a šlach. Páteř je v podstatě pružná spirála, která je pohyblivá pomocí elastických plotének mezi obratli. Ploténku lze přirovnat ke kuličkovému ložisku, které je současně tlačnou pružinou, které napomáhají vazy s funkcí tažné pružiny (obr. 1). Stav ploténky je určen tím, zda je dobře vyživována krví a zásobena tělní tekutinou. Pro kvalitu sezení jsou určující cévní, lymfatický a nervový systém, které jsou distribučními orgány těla. Svaly vykonávají svou funkci na základě nervových podnětů. Ke své práci potřebují energii, která je dodávána krví pomocí cévního systému. Odpadní látky po pracovním výkonu odvádí lymfatický systém zpět do žilního řečiště k filtraci ve vnitřních orgánech. Stah svalů omezuje průchodnost distribučních sítí, z hlediska páteře pak výživu plotének a svalů. Pokud je systém narušen – (prokrvování a potřeba těla nejsou v rovnováze), je tato skutečnost zprostředkována nervovým systémem jako vjem bolesti (věšení záclon, malování stropu ap.).


Obr. 1: Pohybový segment páteře info

 

Obr. 2:  Funkce ploténky info

     

 

Při trvalé zátěži plotének dochází k vytláčení vnitřní tekutiny nucellu ploténky, která ztrácí optimální tvar a svoji elasticitu. Vlivem svalových spasmů info jsou zapojovány další (náhradní) svaly, které mohou při prudkém, či neobvyklém pohybu a námaze vytvářet nestandardní tlak na ploténku, který pak může vést k jejímu poškození. Vyhřeznuté části tlačí na obal obratlového těla protkaný nervovými vlákny a způsobují bolest – nehybnost zad, obr 3. Bolestivé příhody vyžadují následnou ortopedickou péči. Prvními varovnými příznaky jsou bolesti zádového svalstva, které nesmí být podceněny.

 

Obr. 3: Stav ploténky info A – nepoškozená , B – poškozená, C – vyhřeznutá

        

 

Rozhodující pro pohyb páteře jsou dobře vyživené, prokrvené ploténky a svaly. Cévy procházejí svalovinou a jejich průtok je omezován stahy svalů. Dlouhodobé zatětí svalů snižuje výživu nutnou pro jejich funkci a následně i pro výživu plotének. Sed v nevhodné statické pozici, při níž jsou svaly permanentně staženy, vede k menšímu prokrvování pohybových orgánů a často vede ke křečím, zkracování svalových vláken, spazmům svalů a k bolestem zad. Svalové spasmy lze odstranit jen odbornými masážemi, koupelemi, elektroléčbou apod. Při veškeré úctě k úžasné konstrukci masážních křesel je dlužno konstatovat, že úspěšnost anonymní masáže strojem, v neuvolněné poloze zad, je polemická a vhodná pouze pro preventivní použití. Vhodnou prevencí proti bolestem zad je „dynamické sezení“, při němž jsou iniciovány mírné pohyby trupu, které střídavě zapojují nebo uvolňují svalové skupiny, čímž je umožněn dostatečný průchod krve svalstvem do plotének. Opakem je delší statické sezení v jedné pozici, při níž dochází sevřením svalů ke snížení průtoku krve cévami a omezení výživy svalů, i plotének. Dynamické sezení provází ale i zvýšení tepla těla vlivem práce a z tohoto důvodu musí být vhodně řešen odvod tepla ze sedáku. Nevhodné jsou zde pěny s větším tepelným odporem (viskoelastické pěny), protože podmiňují zvýšené přehřívání tělesných otvorů a genitálií.

 

Obr. 4: Schéma statického sezení info

        

 

 

 Hodnoty tlaku na ploténku mezi 2. a 3. bederním obratlem měřené na švédských studentech (dle Nachemsona)

Obr. 5: Tlak na ploténky v různých situacích info

 

 


Pracovní stůl lze definovat jako pracovní desku na podnoži či skříňce často doplněnou  mobilním kontejnerem. Mezi základní rozměry patří: výška, šířka a hloubka. Rozměry pracovního stolu vycházejí z antropometrie a optimálního držení těla při  pracovní činnosti. Velikost pracovní desky by měla zajišťovat pohodlné a správné rozmístění všech předmětů potřebných k vykonávání práce (Obr. 1). V dnešní době je to monitor a klávesnice s myší.
 

Obr. 1: Dosahy člověka při práci vsedě info

Obr. 2: Dosahy člověka při práci vsedě comfort (aktuální výzkum NIS, 2011).

 

Výšce stolu musí odpovídat i výška židle, která je zpravidla výškově nastavitelná. Rozměry kancelářského nábytku stanovuje  ČSN EN 527-1 Kancelářský nábytek - Pracovní stoly - Část 1: Rozměry.  Antropometrické a ergonomické požadavky viz kapitola „rozměry nábytku“.

V nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci zaměstnanců, je uvedena optimální výška pracovní ploch (práci vsedě) u mužů 670 – 760 mm a 660 – 750 mm u žen. Prostor pro dolní končetiny by měl mít minimální výšku 600 mm a hloubku a šířku 500 mm. Minimální rozměry pracovní plochy jsou 800 x 500 mm, optimální rozměry pak 1500 x 800 mm. Vyhláškou uváděné rozměry neodpovídají ČSN EN 527 -1. info

Obr. 3: Dosahy člověka při práci ve vzpřímeném sedu (aktuální výzkum NIS, 2011).

U školního nábytku je znovu  propagován sklon pracovní plochy, který usnadňuje vzpřímené držení těl a současně snižuje předklon krční páteře i nároky na akomodaci oka (papír je stále ve stejné vzdálenosti). Sklon plochy by měl být regulovatelný, jelikož závisí na druhu pracovní činnosti – pro čtení až 35°, pro psaní 10 – 15°. Konstrukce a provedení stolů se sklopnou deskou musí  současně zamezit sesouvání předmětů uložených na stole.

 
Pracovní stoly pro hobby: 

Podle charakteru lze rozdělit výšky pracovních ploch při práci vsedě na několik úrovní (Poštulková, 2007, Dorotjaková, 1999):

- 880 mm pro velmi jemné práce (montáž hodinek, speciální obory vyžadující velmi přesnou manipulaci)

- 850 mm pro práce s větší zrakovou náročností

- 750 mm běžný pracovní stůl určený pro manipulaci bez zvýšené námahy a bez nutnosti zvýšené zrakové kontroly

- 650 mm pro práce vyžadující vynaložení větší síly