NIS
Nábytkářský informační systém

Problematika starších seniorů


Z hlediska demografického rozdělení žije asi 70 % obyvatel v obcích se statutem města a jen 30% na venkově, kde je výrazná převaha seniorů. Značná část seniorů je dnes umístěna v penzionech, domech s pečovatelskou službou, nebo v ústavních zařízeních blížících se nemocniční péči. Příčinu nárůstu počtu seniorů žijících mimo rodinu lze obecně spatřovat v růstu individuálních svobod jednotlivce a v postupném uvolňování solidárních rodinných vztahů. V emancipovaných rodinách dochází k početí dítěte v pozdním věku, až po zajištění ekonomické situace rodičů. Porodnost se v západní Evropě velmi snížila a podmínila i dnešní sociální problémy seniorů. Rozdíl mezi západem a východem vyjádřil v šedesátých letech 20. století sociolog John Hajnal v rozdělení Evropy čarou Petrohrad – Terst. [HAJNAL, J. Two Kinds of Preindustrial Household Formation Systém. In Population and Development]

Ve střední Evropě společné bydlení více generací formovalo až do XX. století jednotu rodiny. Pro venkovská obydlí byl dříve charakteristickým prvkem výměnek, kde staří lidé dožívali svá léta v okruhu svých dětí a vnoučat. Poměšťování vedlo ale k postupnému rozbití této solidární vazby, prospělo lidem v aktivním věku, ale poškodilo děti a starší seniory. Ekonomicky povinní rodiče nemají zpravidla dostatek času a sil, aby se mohli v potřebné míře věnovat svým dětem. Tuto roli dříve přebírali staří rodiče, kteří měli naopak dostatek času a vlídnosti, aby podnítili citový rozvoj dětí. Vztah seniorů a dětí vedl k nenásilné výchově, úctě k tradicím, solidaritě a rodinné kontinuitě. Městský způsob bydlení dnes rozdělil rodinu a vystavil starší seniory krutému neaktivnímu osamocení a děti citové frustraci. Nabízeným společenským řešením jsou dnes pro seniory často finančně nedostupné penzióny nebo domovy s pečovatelskou službou, které mohou přinášet smutný závěr života mezi cizími lidmi v cizím prostředí. Obavy vyvolávají poznatky ombudsmana z privátních institucí, které preferují spíše ekonomický benefit, než péči o seniory. Vlivem hmotné nouze se z lidí pokrokových, stávají lidé konzervativní, pasivní, dokonce odpůrci pokroku, neboť si své prostředí nemohou přizpůsobit potřebám, ale danému stavu. [Halabala J. Některá objektivní hlediska tvorby obytného interiéru, FAST Brno 1967]