NIS
Nábytkářský informační systém

Odměňování za práci


Za vykonanou práci náleží zaměstnanci:

• MZDA
je zpravidla peněžitá, je možné však dohodnout i naturální mzdu
-poskytuje se dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, dle obtížnosti pracovních    
podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků
-stanoví se smlouvou, vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem
(výjimka: statutární orgán zaměstnavatele- mzdu sjednává nebo mu ji určuje ten, kdo ho na   
pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak)
-v den nástupu do práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr   
(náležitosti: údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, neobsahuje-li   
 tyto údaje smlouva nebo vnitřní předpis)
-mzda přísluší i za zlomky hodin
-zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty
-jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené
-při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
-mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti (je možno dohodnout jinak)
-nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty
-zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu
-při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.
-jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci (to platí i pro manžela nebo partnera zaměstnance)

• ODMĚNA Z DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
-výše odměny a podmínky poskytování se sjednávají v dohodě

-splatnost: nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž vzniklo právo na mzdu, přičemž je nezbytné sjednat pravidelný termín výplaty

ZÁSADY:
• za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda nebo odměna z dohody
• stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce
• složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce
• pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí
• pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality
• musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet
• dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

MINIMÁLNÍ MZDA: mzda nebo odměna z dohod nesmí být nižší než minimální mzda
-nezahrnuje mzdu za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za   
 práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli
-základní měsíční sazba 8 000,-Kč, základní hodinová sazba 48,10 Kč pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin

-nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohod minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
 
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,

b)k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou

ZARUČENÁ MZDA:  mzda, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního  předpisu nebo mzdového výměru
-nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda nařízením č. 567/2006 Sb.ve znění pozdějších předpisů
-nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákon jako základní sazbu minimální mzdy
-další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy
-nedosáhne-li mzda bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
 
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo
 
b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas

-za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo  a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku 
-náhradní volno musí být poskytnuto v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas či jiné dohodnuté době, jinak náleží příplatek
-mzdu je možno sjednat i s přihlédnutím k práci přesčas s tím, že je třeba tento rozsah práce přesčas sjednat zároveň se mzdou (max. 150 hodin v kalendářním roce; v případě vedoucích zaměstnanců v max. rozsahu dle § 93 odst. 4 ZP)

 
Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

-za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek
-náhradní volno poskytne zaměstnavatel nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době
-za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
-namísto náhradního volno lze dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna
-zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku

 Mzda za noční práci

-za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku)
 
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

-za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek
 -vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy.
 
Mzda za práci v sobotu a v neděli

-za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku)
 
Naturální mzda

-zaměstnavatel ji může poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. 
POZOR:vždy je třeba vyplatit zaměstnanci v penězích minimální mzdu nebo zaručenou mzdu
-jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby

Mzda za pracovní pohotovost
-za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna ve výši nejméně 10% průměrného výdělku
 
Mzda při uplatnění konta pracovní doby

-při kontu pracovní doby přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem
-stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku
-v případě dle § 86 odst. 4 ZP přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku
-na účtu mzdy zaměstnance se vykazuje:
a) stálá mzda zaměstnance,
b) dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle tohoto zákona a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek 
-za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. Jestliže je po uplynutí tohoto období nebo po skončení pracovního poměru souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit
-stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci. Stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne. Za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.

MZDA PŘI VÝKONU JINÉ PRÁCE

-byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda,

a) z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu
b) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
c) k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků 
d) pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 41 odst.

přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením
 
-Je-li zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
 
 
SRÁŽKY Z PŘÍJMU

Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen:
 
a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, 
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace

Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci jen:
 
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo

dohoda o srážkách: dluh zaměstnance vůči zaměstnavateli je možno zajistit dohodou o srážkách ze mzdy (nesmí být vyšší než srážky při výkonu rozhodnutí)

-srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny
-srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy  
-srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu; těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek. Ve větším rozsahu je možné srážky ze mzdy provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky zkráceny


-pořadí srážek: § 149 ZP
-jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle § 149 ZP, zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy). Nový zaměstnavatel (plátce mzdy) začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního zaměstnavatele (plátce mzdy) nebo oprávněného dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky

-zaměstnavatel eviduje údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy

NÁHRADA VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE

-zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce
 
-cestovními výdaji se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:
 
a) pracovní cestě
1) jízdní výdaje-§ 157 ZP
2) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny-§161 ZP
3) výdaje za ubytování-§ 162 ZP
4) zvýšené stravovací výdaje -§ 163 ZP
5) nutné vedlejší výdaje-§ 164 ZP
-zaměstnavatel může poskytovat i další výdaje, než výše uvedené

-zahraniční pracovní cesta:cesta konaná mimo území České republiky, přičemž rozhodná je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě
1) jízdní výdaje-§ 167 ZP
2) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny-§168 ZP
3) výdaje za ubytování-§ 169 ZP
4) stravovací výdaje v cizí měně -§ 170 ZP
5) nutné vedlejší výdaje-§ 171 ZP
-zaměstnavatel může poskytovat i další výdaje, než výše uvedené


b) cestě mimo pravidelné pracoviště
1) jízdní výdaje-§ 157 ZP
2) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny-§ 161 ZP
3) výdaje za ubytování-§ 162 ZP
4) zvýšené stravovací výdaje- § 163 ZP
5) nutné vedlejší výdaje-§ 164 ZP
-zaměstnavatel může poskytovat i další výdaje, než výše uvedené

c) mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště

1) jízdní výdaje-§157 ZP
2) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny-§ 161 ZP
3) výdaje za ubytování- § 162 ZP
4) zvýšené stravovací výdaje -§ 163 ZP
5) nutné vedlejší výdaje-§ 164 ZP
-zaměstnavatel může poskytovat i další výdaje, než výše uvedené

d) přeložení – zaměstnanci náleží výdaje dle výše uvedeného v případě, že se zaměstnanec denně vrací do bydliště, přičemž doba strávená v tomto místě se nezapočítává do doby rozhodné pro poskytování stravného 
e) dočasném přidělení zaměstnanci náleží výdaje dle výše uvedeného v případě, že se zaměstnanec denně vrací do bydliště, přičemž doba strávená v tomto místě se nezapočítává do doby rozhodné pro poskytování stravného

f) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru
g) výkonu práce v zahraničí- 
-bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, přísluší zaměstnanci za dny první cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Jestliže se zaměstnancem cestuje se souhlasem zaměstnavatele i člen rodiny, přísluší zaměstnanci i náhrada prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto členu rodiny.


SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

sjednání paušální měsíční nebo denní částky cestovní náhrady: vychází se z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování cestovních náhrad skupině zaměstnanců nebo zaměstnanci, z výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů této skupiny zaměstnanců nebo tohoto zaměstnance( současně se určí způsob krácení paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci)
         :zaměstnavatel je povinen na žádost zaměstnance předložit mu k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla paušální částka určena
 
záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování: zaměstnavatel je povinen ji poskytnout zaměstnanci až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta
             :při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele (lze dohodnout českou měnu nebo jinou měnu)
      : nejprve se zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu (pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy)
 
Předložení podkladů zaměstnavateli: jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. 
       :částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí právo zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, anebo v české měně
       :částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí právo zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně, pokud se nedohodnou jinak. 
 
Vyúčtování: nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva.

       :požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout tuto náhradu v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám, pokud tento zákon nestanoví jinak 
       :zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí cestovní náhrady