NIS
Nábytkářský informační systém

Rozdělení plastů


Základní charakteristika plastů a plastového nábytku
Výroba nábytku byla historicky spjata se zpracováním dřeva, eventuelně materiálů vyrobených na bázi dřeva, protože tento materiál byl hlavním a téměř jediným, který se zpracovával. Další materiály jako – lepidla, nátěrové hmoty, kování tvořily menší zastoupení. Podíl chemizace ve formě plastů a jejich uplatnění v různých výrobcích se uplatnil i ve výrobě nábytku. Vývoj ukázal, že plasty se stávají druhým významově nejdůležitějším materiálem ve výrobě nábytku.



Ukázky plastového nábytku


Plasty v nábytkářské výrobě se uplatňují v různých formách, a to jako nátěrové hmoty, lepidla, dekorační, čalounické a konstrukční materiály. Plasty ve formě lepidel a nátěrových hmot, které plní důležitou funkci ve výrobě nábytku, jsou v ní natolik zastoupeny, že úplně vytlačily původní druhy lepidel a nátěrových hmot. Plasty ve formě dekoračních materiálů se uplatňují buď samo-statně, nebo v kombinaci s jiným materiálem, například papírem. Významné je i jejich uplatnění ve výrobě čalouněného nábytku, kde mají zastoupení ve všech kategoriích s čalouněným materiálem.

 


Plasty se uplatňují ve výrobě nábytku ve dvou základních oblastech:

  1. jako základní konstrukční materiál – v daném případě plasty tvoří některé konstrukční prvky, dílce, nebo celý výrobek. Jejich uplatnění vede zpravidla k nové tvarové kompozici.
  2. jako pomocný konstrukční materiál – do této skupiny patří různé druhy funkčního a ozdobného kování, vodící a krajové lišty, zásuvky apod. V této oblasti výrazně neovlivňuje klasickou koncepci nábytku z materiálů na bázi dřeva.


Použití plastů jako konstrukčních materiálů v průmyslové výrobě je všeobecně podmíněno jejich aplikačními vlastnostmi, které se projevují při jejich zpracování a používání hotových výrobků. Jsou podmíněny chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi těchto látek, které tvoří podstatu jejich pojiva.



Mezi aplikační vlastnosti plastů zařazujeme především tyto vlastnosti:

  1. mechanické vlastnosti – projevují se při jejich mechanickém namáhání a jsou charakterizovány vlastnostmi: modul pružnosti v tahu a tlaku, modul pružnosti ve smyku, hranice pevnosti v tlaku, tahu, smyku a ohybu, tvrdost
  2. termické vlastnosti – charakterizují chování plastů a jsou charakterizovány uvedenými vlastnostmi – tepelná vodivost, roztažnost a tepelná odolnost.
  3. elektrické vlastnosti – plasty svojí vnitřní strukturou patří mezi izolanty tzn. Že to jsou materiály s nízkou vodivostí.
  4. optické vlastnosti plastů – jsou dány propustností světla, spektrem zabarvením a indexem lomu.
  5. chemické vlastnosti plastů – jsou to především vlastnosti týkající se chemické odolnosti a odolnosti proti stárnutí



Charakteristika plastového nábytku
Plasty jako neobyčejně významné materiály hrají i významnou roli při jejich aplikaci  v nábytkářském průmyslu. Z celkové spotřeby plastů se v nábytkářství spotřebuje 2-7% plastů.

 

 



S plastovým nábytkem se setkáváme ve třech základních prostředích:

 

  • nábytek určený pro použití v exteriéru - zahradní nábytek, nábytek pro balkony, terasy atd.
  • nábytek pro veřejná zařízení – zejména v rychloobslužných restauračních zařízeních, sportovních a školních zařízení. A to jak ve funkcích sedacího nábytku, stolů, úložných kontejnerů, věšáků a dalších odkladných zařízení, včetně skříňového nábytku.
  • nábytek určený do privátního interiéru – zde se s plastovým nábytkem můžeme setkat ve všech základních nábytkových kategoriích (nábytek sedací, stolový, úložný atd. včetně jednotlivých solitérních zařizovacích předmětů.

 


Výhody plastového nábytku ve srovnání s klasickým dřevěným nábytkem:

  • lehce omyvatelný
  • rychle vyrobitelný
  • vyznačuje se malou hmotností
  • výborná houževnatost
  • malá finanční náročnost
  • výborná odolnost vůči vodní páře

 


Nevýhody plastů:

  • použitelnost je omezena teplotou a tvarovou neformovatelností
  • vznikají potíže s regenerací odpadu
  • Polymery mají sklon k elektrostatickému nabíjení
  • Eventuální oprava výrobků je velmi obtížná
  • Některé plasty podléhají rychleji degradaci a destrukci
  • Poměrně krátká životnost některých plastových výrobků

 
Při výrobě plastového nábytku se zpracovávají různé druhy plastů (různé druhy polymerů kopolymerů, směsi polymerů), které jsou připraveny na míru dle požadavků zpracovatele plastu a použité technologie.

 


Technologie výroby plastového nábytku:

  • vstřikovaný – celé výrobky, nebo velké součástí výrobků doplněných kovy nebo materiály na bázi dřeva. Významní představitelé těchto výrobků jsou stoly, židle, malé úložné prostory.
  • výtlačně lisovaný – pláty a hrany
  • odstředivé lití – celé větší výrobky
  • válcováním – desky a tvrdé fólie následně upravené tvarováním
  • válcováním – materiály složené z více komponentů např. kuchyňské pláty a desky
  • tvarováním – trojrozměrné výrobky složitějších tvarů

 


Základní materiály používané pro výrobu komponentů a nábytku z plastů
Nejvíce se při výrobě plastového nábytku zpracovávají termoplasty, následovány termosety a eleastomery.


Základní rozdělení plastů:

 

  • Termoplasty – polyuretany, polycarbonáty, polyamidy
  • Polyolefiny – polyethylen, polypropylen
  • Polyvinilové plasty – polyvinylchlorid, polystyrén, polyestery

 

Termoplasty
Nejvíce zpracovávané termoplasty při výrobě nábytku patří mezi polyolefiny, polyudukty, polyvinylové plasty, polyakryláty a polyacetáty. Stručná charakteristika materiálů je uvedena níže.

Polyuretany - PUR
Polyuretany řadíme mezi termoplasty objevené v roce 1937. Vyrábí se polyadiční re¬akcí. V nábytkářském průmyslu se uplatňuje zejména v lehčené formě, a to ve formě měkkých nebo tvrdých pěn. Dobře izolují teplo a jsou rozšířené zejména při jeho využití jako izolační materiál. Plasty se vyznačují vynikající rázovou i vrubovou houževnatostí.
Výhodou PUR je možnost požitím různých sloučenin, které se zúčastňují póly adice   při¬pravit plast podle požadavků dalšího zpracovatele a následně zákazníka. Další uplatnění nacházejí jejich elastomery při výrobě součástí sldíňového nábytku.

Polycarbonáty - PC
Polycarbonáty, jsou polyestery kyseliny uhličité na bázi 2,2-bis (4-hydroxifenyl -propanu, patří mezi snadno dostupné materiály Jsou to čiré amorfní plasty, které se vyzna¬čují velkou vrubovou i rázovou odolností i za nízkých teplot, tepelnou stabilitou do 140"C Zpracovávají se vstřikováním a vytlačováním. Dají se dobře třískově obrábět, svařoval horkým vzduchem a lepit roztokem PC. Použití např. ukládací kontejnery, sedací nábytek a transparentní kryty, také místo skla.

Polyamidy - PA
Polyamidy vznikají dvěma procesy polykondenzací nebo polymerací. Obsah v uhlovodíkových řetězcích amidové skupiny -CO-NH-. Vyznačují se snadnou zpracovatelností, vysokou houževnatostí, ale nízkou odolností k povětrnostnímu stárnutí. Zpracová¬vají se vytlačováním, vstřikováním, rotačním tvářením a tvářením přímo z taveniny Používají se pro výrobu vláken a plastů.

 
Polyolefíny
Polyethylen - PE
PE je jeden z nejjednodušších plastů, který byl poprvé vyroben v r. 1984. Rozeznáváme nízko hustotní PE vyrobený vysokotlakým způsobem a vysoko hustotní PE vyrobený nízkotla¬kým způsobem. Z fyziologického hlediska je PE zdravotně nezávadný plast, bez chuti a zápachu. Zpracovává se vstřikováním, vytlačováním a rotačním tvářením, také ho lze na¬nášet ve fluidním loži. Při výrobě nábytku se z tohoto materiálu vyrábí vodící lišty (nízký součinitel smykového tření), hrany, nábytek pro děti, zejména různé ukládací kontejnery a také se s ním můžeme setkat jako obalovým materiálem.

Polypropylén - PP
Polypropylen je plast, objevený až v roce 1954, u něhož došlo ke konci minulého sto¬letí k velkému rozšíření jeho zpracovávání a použití. V současné době je PP nejvíce zpra¬covávaný plast na světě. Vyznačuje se dobrou tepelnou stabilitou, výrobky z PP mohou být vystaveny teplotě 140°C. Je zdravotně nezávadný bez chuti a zápachu. Svými me¬chanickými vlastnostmi předčí PE, je nerozpustný v organických rozpouštědlech. Používá se pro výrobu zahradního nábytku, i když je méně odolný vůči povětrnostním vlivům, zejména slunečnímu záření. Při této aplikaci musí být stabilizován.
Snadno se zpracovává vstřikováním vytlačováním, lisováním. Vzniklé výrobky lze snadno potiskovat, pokovovat, spojo¬vat svařováním, lepit jen s obtížemi jako FE. Mimo zahradního nábytku, ukládacích kontejnerů, zařízení pro rychleobslužné restaurace se zpracovává v nábytkářském průmyslu na kování, hrany, profily a dále na vlákna pro potahové tkaniny.

 

 
Polyvinylové plasty
Polyvinylové plasty představují skupinu plastů s velkým uplatněním v nábytkářském průmyslu. Do této skupin plastů se řadí PVC, PS, PVAC, PVA

Polyvinylchlorid - PVC
PVC je jeden ze světově nejvíce používaných polymerů. Podle celosvětových přehledů představují výrobky z PVC 20% všech výrobků z plastů respk. přes 26 tun všech plastových výrobků, přičemž PVC překonává z polymerů pouze po¬lypropylén s jeha 22Yo
Dvě třetiny prodávaného množství představují tvrdé PVC s aplikacemi v nábytkářském průmyslu na obložení stěn, desky, zásuvkové profily, kování, okenní rámy v dřevařském průmyslu. Měkčený polymer se zase využívá pro aplikace v nábytkářském průmyslu při výrobě folii, výpletů sedacího nábytku, koženek a obalech, měkčených folií pro povrclrovou úpravu sttchou MDF s profily

Polystyrén - PS
Polystyrénové plasty patří mezi nejpoužívanější plasty. Jsou známé ve formě tvrdých i lehčených plastů, a to ve formě tvrdých a měkkých strukturální pěn, s kompaktním povrchem a měkkým jádrem. Vstřikování je nejvíce použí¬vaná technologie zpracování PS plastů, dále se používá vytlačování pro výrobu desek i folií, které se mohou následně vakuově nebo tepelně tvarovat. PS se používá při výrob nábytků z plastů na kostry pro čalouněný i skříňový nábytek (tvrdé strukturální pěny).


Polyestery UP - polyesterový polymer se vyskytuje ve dvou formách jako termoplast a termoset. Využití polyesteru v termoplastické formě představují vzhledem k jeho zdravotní nezávadnosti. Polyestery se vyznačující esterovou vazbou v hlavním řetězci. Použití v nábytkářské výrobě: skříňky, kontejnery na jídlo, poličky, střiže do čalou­něného nábytku, tkaniny pro čalounění.

Do skupiny polyesterů patří i Polyethylentereftalát PETP, který se používá hlavně pro výrubu vláken (čalounické materiály), folií používaných jako separační folie v nábytkářském průmyslu v lisech. Při použití PETP folii se využívá jejich velká tepelná stálost a odolnost, vynikající mechanická pevnost a rozměrová stálost.

 

Polyoximethylen POM - nebo také polyformaldehyd je termoplast, který se vyznačuje dobrou pevností a houževnatostí, malou sorpcí vody a vynikající odolností vůči působení chemi­kálií. Zdravotně je zcela nezávadný s velmi dobrou odolností proti plísním a hmyzu, z těchto důvodů slouží k výrobě nábytkových dílců a obalových materiálů. Zpracovává se vstřikováním, vytlačováním nebo vyfukováním. Mezi operacemi se nemusí sušit jako např. PA a PC. Výrobky z POM lze velmi dobře obrábět a spojovat šroubováním, nýtováním, svařovat horkým plynem až při teplotě 330°C.