NIS
Nábytkářský informační systém
Průvodce
Přihlášení
Kontakt
Nekovové materiály
Popruhy
Za nejstarší technologickou operaci lze označit popruhování, tedy vyplétání rámů pásy materiálů. Již za starověku se vyplétaly sedáky židlí nařezanými pásy kůže. Postupem času byly vyráběny popruhy z přírodních textilních materiálů, jako je len, konopí, ramie, bavlna, apod. Popruhy textilní, v šíři od 40 do 150 mm, se začaly užívat v 17. století a byly ručně tkány (nejčastěji z konopných a bavlněných vláken). S dostupností jutových vláken v polovině 19. století a zmechanizováním jejich tkaní, byly postupně nahrazovány popruhy jutovými. Počátkem třicátých let 20. století začalo docházet k používání pryžových popruhů, které zároveň kumulovaly funkci nosnou a pružicí. V druhé polovině 20. století byly zdokonaleny oplétáním na tzv. pryžotextilní popruhy, popř. provazce, které se začaly uplatňovat jako pružný nosný materiál. Vývoj v oblasti výroby popruhů je dále dimenzoval dle pevnosti a pružnosti pro dané užití v konstrukci.
Na konci 20. století byly vyvinuty plastové popruhy, opět dimenzované dle užití, pro zrychlení operace základování (připevňování popruhů nezaloženě). S vývojem plastických materiálů pak převládal jako konstrukční materiál zejména polypropylen a pryž. Popruhy jsou vyráběny také z kombinací materiálů. Popruhy se vyrábějí v různých šířkách a různé pevnosti. Kromě základů výrobků se popruhy užívají i jako samostatný nosný prvek nejen na sedáky a opěráky, dále také jako podklad pod konstrukční materiály koster, např. lepenku, která se užívá při krytování bočnic, područek a zad sedacího nábytku.
Obr.č. 111 Popruhy
Kromě popruhů se užívá i velký sortiment textilních pomocných prvků, jako jsou pruženky, keprovky, lemovky, zdrhovadla klasická i plastové uzávěry, stuhy apod. Tyto prvky jsou většinou skryty uvnitř výrobku a užívají se zejména na úpravu a specifické řešení potahů výrobků.
Obr.č. 112 Pomocné textilní prvky
Pomocné prvky - mezi pomocné prvky, ktré zrychlily produkci, jsou zdrhovadla. Mají svoje uplatnění zvláště ve výrobě pevných potahů matrací a dále snímatelných potahů jak lůžkového, tak i sedacího nábytku. Zdrhovadla – základní myšlenka na opakované spojování a rozpojování dvou textilií vedla v roce 1893 k přijetí patentu Whitcomba L. Judeina. Masivnější rozšíření po zdokonalení jejich principu však bylo zaznamenáno až v průběhu I. světové války. Po roce 1940 pak došlo k užití prvních zdrhovadel s využitím plastu. Plastový uzávěr – řemeslníky zvaný „velcro“, byl uveden na trh krátce po jeho vynalezení, v roce 1959 George de Mestralem (Švýcarsko). Je to materiál sloužící k uzavírání potahu čalounění, fixaci polštářů na ploše a k četnému dalšímu využití.
Lepidla - kromě klihových (která již byla popsána dříve), jsou lepidla rozdělena na disperzní, rozpouštědlová a tavná. Lepidla rozpouštědlová zaujímají tradičně nejširší oblast použití, vyrábí se na bázi kaučuku. Užití typu lepidel závisí nejen na slepovaných materiálech, ale také na prostředí (vlhkost a teplota) budoucího umístění výrobku, na výrobní technologii z hlediska otevřené doby lepení a také na budoucím namáhání lepených spojů při užívání výrobků. Jednotlivé typy výrobků ve velmi rozsáhlém sortimentu a jejich aplikace včetně technologických podmínek jsou velmi dobře dostupné na reklamních webových prezentacích výrobců a obchodníků.
Zdobné prvky - používají se jako designové prvky nebo na skrytí připevňovaných potahových textilií či skrytí sešívaných švů. Vyrábějí se v četném sortimentu designu, barevnosti a velikosti. Nejvýznamnější jsou porty (borty), lemovky, točené šnůry samostatné nebo s lemovkou, paspule a třásně.
Obr.č. 113 Textilní zdobné prvky
Šnůry - se používají zejména k začišťování spojů potahových materiálů nebo zvýraznění hran, vyrábějí se podle barvy potahů, jsou atlasové, proplétané, leonské, kroucené (stáčené). Nejčastěji jsou 1,4 – 11,2 mm široké (i více). Materiálové složení je bavlna, polypropylen, viskóza, vigoň, polyamid, polyester, leonské předivo nebo vzájemné kombinace. Šnůry se připevňují k potahu buď ručním či strojovým (mají-li textilní plaketku) šitím nebo přibíjením.
Obr.č. 114 Zdobné šnůry a porty
Paspule - užívají se na dekorativní zvýraznění hrany výrobku, popřípadě se všívají do potahu na zvýraznění členění plochy nebo na zpevnění potahu např. na matrace. Zdobné prvky se užívají jak v klasickém čalounění tak i v soudobém, kde je jejich užití v přímé souvislosti s módními trendy. Připevňování se provádí buď lepením, přibíjením a ručním nebo strojovým našíváním. Kromě čalouněného nábytku se tyto prvky užívají též v dekoratérství.
Vázací a prošívací motouzy, nitě - vázací motouzy se užívají zejména v klasické čalounické technologii na vazbu pružin. Prošívací motouzy se v klasickém čalounění užívají na vzájemné zpevňování vrstev materiálů, na plošné prošívání i na zpevnění hrany. Jejich nejčastější užití bylo při výrobě matrací, kde byly kombinovány s nopky, zajišťujícími, aby nedošlo k prořezání damaškových textilií.
Obr.č. 115 Motouzy
Šicí nitě - (skané příze) se dělí na nitě na ruční a na strojové šití. Vyrábí se ve velké barevné škále tak, aby nebyly na potahu zřetelné (aby se barevně neodlišovaly od potahového materiálu), není-li tak stanoveno výtvarně jinak. Šicí nitě se rozlišují podle pevnosti, jádra a počtu vázaných přízí. Mírou ke stanovení jemnosti příze, resp. nitě, je číslo, které vychází z délky a hmotnosti (váhy). Td a tex jsou číslování váhová (rozhodující je váha - hmotnost určité délky nitě). Zde platí pravidlo, že čím vyšší číslo, tím hrubší je příze a zjednodušeně lze říci, že číslo určuje nejen pevnost, ale i užití nitě, tedy jeho vhodnost na sešívání, obšívání nebo zdobné štepování. Vyrábí se z bavlny, polyesteru, polyamidu, směsové a jiné.
Obr.č. 116 Šicí nitě
Olivky - prošívací smyčky, prošívací pásky jednoolivkové, dvouolivkové se používají na proševy a na připevňování vtahů potahu. Výhodou je rovnoměrnost a stejná hloubka proševu prošívaného dílu.
Obr.č. 117 Pomocný prošívací materiál