NIS
Nábytkářský informační systém

Materiál


Obecné požadavky na nábytek řeší ČSN 91 0100 a ČSN 91 0001

Materiály a pomocné látky použité pro výrobu nábytku musí být aplikovány v souladu se závaznými právními předpisy nebo ustanovením ČSN 91 0100 čl. 5.

 

Rozhodující vlastnosti použitých materiálů a polotovarů pro výrobu nábytku musí být v souladu s technickými normami nebo údaji uvedenými v materiálových listech výrobku.

 

Materiály, které jsou na nábytku použity za účelem speciální funkce výrobku, musí mít pro daný účel použití protokol o provedení příslušných zkoušek oprávněným pracovištěm.

 

Materiál použitý pro výrobu nábytku musí být prost zárodků hmyzu. Požadavky na nábytkové dílce ze dřeva a dýhované dílce jsou stanoveny v tabulce vady dřeva.

 

Materiál na nábytek

Je konkrétně specifikován v části "Informace vztahující se k výrobě" - ZDE >>>.

 

Druh vady

Typ plochy

Čelní plochy

Vnější plochy

Vnitřní plochy

Skryté plochy

Suky zarostlé, zdravé

Dovolují se, pokud nepůsobí rušivě a nesnižují užitné a technické parametry výrobku

Dovolují se

Suky částečně zarostlé a vypadavé

Nedovolují se s výjimkou kořenic a ořechových dýh, jsou-li odborně vyspraveny

Dovolují se, jsou-li odborně vyspraveny

Suky nahnilé, shnilé a zárost

Nedovolují se

Očka

Dovolují se

Běl

Nedovolují se, není-li výtvarně stanoven jinak

Dovolují se

Trhliny a vytrhaná dřevní vlákna a otřepy obrábění

Nedovolují se

Nedovolují se vyjma malých vytrhaných vláken a vlasových trhlin

Dřeň

Nedovoluje se

Dovolují se

Barevné záběhy, nepravidelnost přírodní struktury

Dovolují se, pokud nepůsobí rušivě a nesnižují užitné a technické parametry výrobku

Dovolují se

Houba, nepřirozené zbarvení dřeva a nepravé jádro

Nedovolují se

Dovolují se vyjma hnilob

Smolníky

Nedovolují se

Možné vysprávky, pokud nejsou rušivé

Dovoluje se v případě vysprávky

Prosmol

Nedovolují se

Dovoluje se v případě chemické egalizace povrchu

Vysprávky vad způsobených při prvotním zpracování dřeva

Nedovolují se

Dovolují se, pokud nepůsobí rušivě

Odchlípené dřeňové paprsky a odlupčivost vláken (tzv. šibry)

Nedovolují se

Dovoluje se v případě vysprávky

Poškození hmyzem

Nedovolují se

Hniloba a plíseň

Nedovolují se

 

Tabulka č. 1.: Vady dřeva

 


Nebezpečné látky a odéry

 

Na základě informací o dětských a civilizačních chorobách (alergie, rakovina, znetvoření) se počínají ženy ve vyspělých zemích ptát již nejen na to, zda jsou výrobky kvalitní ale kladou otázku, zda je nábytek pro jejich rodinu bezpečný. Tato skutečnost výrazně rozšiřuje pojem kvality o rozměr medicínské prevence bydlení. Za preventivní opatření jsou EÚ diskutované limity škodlivých látek emitovaných všemi výrobky v bytovém prostředí, v pečovatelských a školských zařízeních a administrativě. Bezpečnost výrobků je tedy bezesporu významným marketingovým faktorem při prodeji nábytku a výrobků ze dřeva. V posledních letech je zcela zřetelný nárůst významu zdravotních požadavků. Významný podíl na tom, zda je výrobek zdravotně nezávadný, má přítomnost různých zdraví škodlivých chemických sloučenin. Jedná se zejména o azobarviva, biocidy, kadmium, diisokyanáty, aromatické a alifatické uhlovodíky, estery, směsi chlorovaných a brómovaných uhlovodíků s oxidem antimonu, freony, polychrolované bifenyly, pyretroidy, styren, terpeny atd. Nejaktuálnějšími jsou dnes těkavé látky VOC (volatile organic coumpounds or chemicales), které se vyskytují zejména v konstrukčních deskách nábytku, nátěrových hmotách, lepidlech a komponentech nábytku. Nejznámější „vysocevroucí VOC je formaldehyd, který je registrován na seznamu karcinogenních látek. Příčinou akcelerace problematiky škodlivých látek je snížení výměny vzduchu v interiéru z důvodu energetických úspor ( super těsná okna), dále z důvodu nárůstu odvozených potřeb a s nimi i věcí, nárůstu podílu chemických látek které věci utváří, rozvoj různých čistících prostředků a pak i vzhledem k relativnímu zmenšování velikosti bytů.


Těkavé organické látky VOC patří mezi jeden z největších zdrojů znečistění vnitřního i vnějšího životního prostředí. Dle znění zákona o ochraně ovzduší č.86/2002 Sb., §2 je VOC organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 oC (293,15 oK) má tlak par 0,01 kPa nebo více, nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití a může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů. Termín VVOC označuje velmi prchavé organické sloučeniny. Formaldehyd, jako představitel VVOC je brán v úvahu pro svůj zdravotní význam separátně. Pojem TVOC (total volatile organic compounds) je používán při měření vzduchu uvnitř prostoru a udává celkové množství organických komponentů . TVOC je indikátor stavu vzduchu vnitřního prostoru. Ve vnějším prostředí vzniká za součinnosti oxidů dusíku, UV záření, VOC a tepla troposférický „špatný“ ozon, který prokazatelně působí na floru, faunu a samozřejmě na lidské zdraví. VOC jako prekurzory přízemního ozónu jsou závažným celosvětovým problémem zejména v letním období.


VOC + NOx + UV záření + teplo = troposférický ozón (O3)


Nepostradatelné jsou pro život člověka volné ionty. Kosmické záření a další činitelé vytváří vlivem kinetické energie svých částeček z elektricky neutrálních molekul elektricky nabité částice - ionty typu N2+ a O2-, které jsou biogenní. Lehké ionty (N2+ a O2-) neustále vznikají v přírodě, ale v bytech a kancelářích jejich podíl stále klesá. Příčinou je skutečnost, že vzduch obsahuje stále větší podíl nečistot a VOC látek, které ionty „vychytávají“. Často je úbytek iontů takový, že dochází k ionopenii - zdravotním potížím vyvolaným jejich nedostatkem. Již krátkodobá ionopenie se může projevit migrénami, sníženou duševní i fyzickou výkonností a celkovou únavou. Těkavé VOC tedy vytváří stav ionopenie jehož důsledkem, je vyčerpání organismu, pokles pracovní výkonnost a náchylnost k onemocnění.


Vlivem vyčerpávání organizmu se objevují latentní onemocnění - onemocnění skrytá, která má zdravý organizmus „pod kontrolou“, ale při oslabení organismu se tyto nemoci velmi rychle projeví. Nejznámějším příkladem je například virové onemocnění známé jako opar. VOC látky se rovněž mohou podílet na prohlubování imunologické přecitlivělosti (alergie) osob a to tím, že modifikují přirozené přírodní látky nebo, dle posledních informací i tím, že ovlivňují genetickou informaci člověka.

 

K onemocněním nebo spíše symptomům onemocnění, které jsou spojovány se zvýšenou koncentrací chemických a aktivních látek ve vnitřním prostředí, patří vznik onemocnění působením budov označované dnes obecně jako Sick Building Syndrom – SBS nebo Building Related Illness BRI. Syndrom nemocných budov je charakterizován všeobecnými příznaky, jako jsou bolesti hlavy, únava a dráždění sliznic dýchacích cest a očních spojivek, snížení potence atd. Tyto příznaky mohou mít příčinnou souvislost s expozicí chemických látek nebo prachových částicí v ovzduší.

 

Citlivost na VOC je u každého člověka individuální. Při zvýšené expozi mohou dokonce VOC narušit tkáně organismu. Nejvíce VOC je v kancelářích a ložnicích bytů vybavených úložnými prostory, tedy bohužel tam, kde člověk nejvíce relaxuje. Důsledkem je pak únava, snížená výkonnost, vyčerpání, bolesti hlavy, stres, snížená sexuální aktivita a start latentních nemocí. Závažnější jsou ovšem alergie (imunologická přecitlivělost), somatické mutace (rakoviny) a obávané mutace genetické. Důsledkem jsou též zdánlivě nepochopitelná, dětská onemocnění, jejichž nárůst je alarmující, a proto probíhají intenzivní výzkumy a práce za účelem stanovení limitních hodnot koncentrací škodlivých látek v interiérech.

Formaldehyd (methanal)
Nejznámější vysoce vroucí VOC (VVOC) těkavá látky používaná v konstrukčních deskách, lacích a komponentech nábytku. Metanal (odborně methanal, běžně formaldehyd) je nejjednodušší aldehyd. Je to jeden z karbonylových (tedy kyslíkatých) derivátů uhlovodíků. Jeho molekulový vzorec je CH2O, racionální HCHO.

Molekulový vzorec CH2O

Metanal je bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. Snadno podléhá polymerizaci. Ve vodě je dobře rozpustný. Je zařazen na seznamu karcinogenních látek. Způsobuje podráždění, alergické reakce a poškození sliznic. Může také poškodit centrální nervovou soustavu, játra a ledviny.


ČSN EN 13986 definuje formaldehydové třídy takto:
Přidávají-li se do výrobku během výrobního procesu materiály obsahující formaldehyd, zvláště aminové pryskyřice, musí být výrobek zkoušen a klasifikován do jedné ze dvou tříd E1 nebo E2.


Emise formaldehydu se nejčastěji vyjadřují:
- v mg/m³ jako rovnovážná koncentrace formaldehydu při komorové zkoušce dle ČSN EN 717-1;
- v mg/m². h jako střední únik vypočten z koncentrace formaldehydu v komoře, plochy a doby zkoušky dle ČSN EN 7147 -2;
- v mg formaldehydu/100 g úplně suché desky jako perforátorové číslo dle ČSN EN 120;
- v mg/kg abs.suché desky – lahvová metoda dle ČSN EN 717-3;
- v μg/m². h jako měrný emisní tok vztažený na plochu materiálu dle ČSN EN ISO 16000 - 9;
- v střední hodinové koncentrace μg/m³ pro měření v prostoru - vyhláška MZ ČR 6/2003;
- v % hmotnostních k danému materiálu (pro pomocné materiály například lepidla , laky ap.);
- v ppm (jiná jednotka vyjádření hmotnostního zlomku pro malé obsahy látek v soustavě jsou jednotky pp (čteme „pípíem“ parts per milion), které znamenají jednu miliontinu, 1 ppm = 10-6. Obsah složky v ppm znamená např. hmotnost látky v μg na 1 g soustavy.

 

Převod jednotek (při 23°C a 1013 hPa):
1ppm = 1,24 mg/m³
1mg/m³ = 0,81 ppm

 

ČSN EN 717-1
Desky ze dřeva - Stanovení úniku formaldehydu - Část 1: Emise formaldehydu komorovou metodou.
Metoda pro stanovení úniku formaldehydu z desek ze dřeva.

 

Obsah formaldehydu ve vodném roztoku se stanoví fotometricky acetyl acetonovou metodou. Vyhodnoceno je množství FD v mg/m³ vzduchu. Zaplnění komory m²/ m³. Stanovuje se rovnovážná koncentrace formaldehydu v komoře za definovaných podmínek.

 

ČSN EN 7147 -2
Desky ze dřeva – Stanovení formaldehydu – únik formaldehydu metodou plynové analýzy.
FD se jímá do vody. Koncentrace FD se měří fotometricky v mg/m². h (m² je povrch desky).

ČSN EN 717-3
Desky ze dřeva – Stanovení úniku formaldehydu lahvovou metodou.
Únik FD ze surových desek ze dřeva. Založeno na absorpci FD z tělísek nad hladinou vody za časový úsek, Vyhodnocuje se fotometricky v mg FD na 1kg absolutně suché desky. Zkouška trvá 3 hodiny

ČSN EN 120Drevné materiály. Zisťovanie obsahu formaldehydu. Extrakčný postup zvaný "perforátorová metóda".

Formaldehyd se ze zkušebních těles extrahuje toluenem za varu a zachycuje v destilované nebo demineralizované vodě. Obsah formaldehydu v tomto vodném roztoku se zjišťuje fotometricky acetylacetonovou metodou. Obsah formaldehydu ("perforátorové číslo") se vyjadřuje v mg formaldehydu/100 g úplně suché desky.


Limit pro E1 je 8 mg formaldehydu na 100 g absolutně suché hmoty ( ČSN EN 312).


ČSN EN ISO 16000-9 Vnitřní ovzduší - Část 9: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku - Metoda zkušební komory

Podstatou zkoušky je určení měrného emisního toku VOC vztaženého na plochu zkoušeného materiálu. Měrný emisní tok (μg/m². h ) uvolňovaný ze sledovaného materiálu se určuje ze znalosti koncentrace formaldehydu, průtoku vzduchu komorou a povrchu zkušebního vzorku. K analýze VOC se používá plynový chromatograf s termální desorpcí a hmotnostní spektroskopií. ČSN EN ISO 160000-9 uvádí, že stanovení formaldehydu z desek na bázi dřeva je uvedeno v EN 717, ale i to, že lze využít 160000-9, přičemž postup měření je popsán v ISO 16000-3.

Příloha B 16 000-9 uvádí: Vypočtená koncentrace se může od reality odlišovat. Vypočtený emisní tok je průměrnou hodnotou/hod, ale o den později se může několikrát měnit.

 

 


ČSN EN 13986 - Desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví - Charakteristiky, hodnocení shody a označení.

Norma uvádí emisní hodnotuinfo úniku volného formaldehydu pro třídu desek E1 ≤ 0,124 mg formaldehydu/m³, dále uvedenou ve znění ČSN EN 14322 (laminované desky) ČSN EN 312 (třískovédesky), ČSN EN 622-1 (vláknité desky) ČSN EN 622-5 (středně tvrdé vláknité desky), ČSN EN 622-5 (tvrdé vláknité desky) a ČSN EN 636 (překližky) aj..



Odéry, Měření dle vyhlášky MZ ČR 6/2003 a Měření dle Nařízení vlády ČR 361/2007 jsou specifikovány v kapitole Hygienické limity škodlivých látek >>>.


Koncentrace formaldehydu v rovnovážném stavu v komoře, při konstantní teplotě, relativní vlhkosti, koeficientu zatížení a výměny vzduchu a vyjádřená množstvím na objem v miligramech formaldehydu na metr krychlový vzduchu (mg/m³).