NIS
Nábytkářský informační systém

Průvodce Kontakt

Trvanlivost dřeva

Dřevo je materiálem, který může být degradován (poškozován) činností abiotických faktorů a biotických činitelů. Mezi abiotické faktory patří např. fotodegradace (působení slunečního záření), atmosférická koroze, oheň nebo mráz.  K biotickým činitelům řadíme dřevokazné organismy, jako jsou dřevozbarvující houby, dřevokazné houby a dřevokazný hmyz.

Přirozenou trvanlivostí dřeva rozumíme přirozenou odolnost dřeva proti napadení dřevokaznými organismy (viz EN 350-1). Některá dřeva vykazují lepší, jiná horší přirozenou trvanlivost. Kde lze očekávat riziko napadení dřeva dřevokaznými organismy, je nutno vybrat dřevo s dostatečnou přirozenou trvanlivostí nebo trvanlivost zvýšit chemickou ochranou. Klasifikace přirozené trvanlivosti dřeva proti dřevokazným houbám viz dále, v tabulkách.

Kromě přirozené trvanlivosti existují další faktory, které mohou ovlivnit odolnost, a ty je při výběru druhu dřeva nutno také uvažovat. Svoji roli tyto faktory hrají také při rozhodování, zda se má či nemá daný výrobek ze dřeva ošetřit ochranným prostředkem. Je nutno si uvědomit, že biotičtí činitelé potřebují pro svůj rozvoj vhodné podmínky, které jsou dány především vlhkostí dřeva a teplotou. Pokud jsou tyto parametry mimo rozsah jejich tolerance, nemohou dřevo napadnout a ochrana dřeva není nutná.

Pro dřevo, které je mimo styk se zemí je důležitým faktorem, který může ovlivnit odolnost dřeva impregnovatelnost, tj. v podstatě propustnost dřeva pro kapaliny. Dřevo, které vykazuje nízkou absorpční schopnost (nízkou impregnovatelnost), může v podmínkách občasného zvlhčení přijmout méně vody při porovnání se dřevem propustnějším, a proto v takových podmínkách bude jeho riziko napadení houbami nižší. Na druhou stranu, dřeva, která jsou snadno impregnovatelná (propustná) lze snadněji chránit ochrannými prostředky.

Tab. 1: Třídy přirozené odolnosti jádrového dřeva vůči dřevokazným houbám ČSN EN 350-2

       

Pozn.: Bělové dřevo považujeme za netrvanlivé (třída 5), pokud není uvedeno jinak.

Tab. 2: Třídy přirozené trvanlivosti proti tesaříku krovovému (Hylotrupes bajulus) a červotoči proužkovanému (Anobium punctatum) podle ČSN EN 350-2

Pozn.: Tesařík krovový napadá pouze jehličnaté dřevo.

Tab. 3: Třídy přirozené trvanlivosti proti termitům podle ČSN EN 350-2

Pozn.: Tesařík krovový napadá pouze jehličnaté dřevo.

 

Tab. 4: Klasifikace impregnovatelnosti podle ČSN EN 350-2

 

BIOLOGICKÁ AKTIVITA DŘEVA

Některé z uvedených doprovodných složek dřeva mohou negativně ovlivňovat zdraví člověka. Hlavním rizikem je vdechování prachových částic při obrábění dřeva nebo při kontaktu dřeva s pokožkou člověka. Působení dřeva na zdraví člověka je označováno jako biologická aktivita dřeva. Na základě hygienických předpisů (svazek 66/1989) lze dřeva rozdělit podle biologické aktivity na tři skupiny:

1. Biologicky vysoce účinná dřeva

afrormosia, aielé, ako, amourette, angelin, aniégré, balata, balata rouge, ban-xe, beng, bété, bintangor, boi-loi, bon-sum, bosse tmavé, caroka, cashev, champak, civit, coccoloba, cocobolo, coralwood, courbaril, dabema, damoni, dao, djohar, dousie, ebiara, ekaba, espenille, etimoe, faro,febro, geor, gobaja, grenadil, guapeva, gumari, hoang-linh, iatandza, imbuia, ipé, iroko, jalovec, kaledang, kanazo, kasai, kenari, khao, knysma, boxwood, kokko, kra-thon, kungkur, lanete, lang-mang, lat-xoan, lím, limbali, long-mang, mahagon, makoré, mambodé, mango, moabi, movingui, muniga, margusta, niatoh, nyatoh, ovengkol, padouk, palisandr brazilský, palisandr asijský, pau marfim, peroba-jaune, petai, primavera, pulsi, rang-rang, sang, santamaria, santal, sapucaia, satin východoindický, satine rubané, sen, sindoer,tasua, tchitola, teak, tis, torchwood, trai, truong-mat, vang, xoan dao, xoay, zimostráz.

2. Biologicky účinná dřeva

abura, akát, almah, amarante, american, red gum, andoung, arosiva, avodiré, badam, balsa, bilinga, bintungen, blackbut, blue gum, bodé, borovice, bossé, brauna, cananga, chestnut, chicha, chickrassy, chooi, cocur dehors, cocuswood, culaxi, dibetou, dinh, durian, eben, ebiara, essia, eyong, framiré, freijo, fromager, ganga, geronggang, haldu, hobi, igaganga, ilomba, jarrah, kadam, kan-luang, karri, kelat, keruin, kosipo, kotibé, laurel-indian, limba, marangge, marlen, mayom, mengkulang, modřín, mukulungu, ilghien, niaguli, niagon, niové, obecke, okoumé, okoune, olon, ořešák, ozigo, paco, padouk, pao, pernambouc, perupok, ré, rengas, sabicu, safukala, sang, sapeli, semul, silky oak, simpoh, sipo, smrk, spetten gum, suren, takram, tallowood, tasus, thau, thitka, thitmin, tiama, tola, topol, urunday, vellavagil, vinhatico, waeabima, xoan, yon, zerav, zingana. 

3. Biologicky málo účinná dřeva

bang-lang, bříza, bubinga, buk, caoi, cheo, chowku, dub, gie, gie-do, habr, ingyin, jasan, javor, jedle, jilm, kanda tmavá, khaya, kondroti, koto, lam-poo, lancewood, lati, lauan white, leban, mang-tam, meranti white, merawan, mersawa (krakak), mutenyie, ngat, oliva, olše, paletuvier, phay, platan, resak, sai, serava white, trai-ly, wenge, yellow pine.

ANTIBAKTERIÁLNÍ ÚČINEK DŘEVA

Dřevo se tradičně celá staletí používá při přípravě a zpracování potravin v podobě různých kuchyňských pomůcek (prkénka na krájení, vařečky, kvedlačky apod.) nebo pracovních desek kuchyňských linek. Postupně začaly vyvstávat pochybnosti, zda je jeho použití při kontaktu s potravinami hygienicky nezávadné. Vycházelo se z toho, že dřevo je materiál pórovitý a hygroskopický, tudíž na jeho povrchu i uvnitř jeho struktury budou zůstávat zbytky potravin, které bude obtížné odstranitelné. Takovéto podmínky pak lze považovat za příhodné pro množení mikroorganismů. Dřevo začalo být pro výše jmenované účely postupně nahrazováno plasty, případně kovy. Praktické výzkumy však prokázaly, že dřevo vykazuje lepší hygienické charakteristiky než plasty.
Při kontaminaci různých prkének na krájení a přípravu potravin bakteriemi se ukázalo, že významně méně životaschopných bakterií bylo možné zpětně získat ze dřevěných prkének než z plastových. I další studie potvrdily, že v případě dřeva je daleko nižší riziko kontaminace potravin, které přijdou s prkénky do styku. Bakterie sice penetrují i pod povrchové vrstvy dřeva, ale nejsou již schopny návratu na povrch dřeva, kde by kontaminovaly potraviny. Také povrchy poškozené krájením nožem, následně omyty vodou jsou v případě plastů snáze kontaminovány bakteriemi než v případě použití vhodného dřeva.
Experimenty prokázaly, že schopnost bakterií přežít je závislá na druhu použitého dřeva. Z toho je zřejmé, že hygienické charakteristiky dřeva nelze zobecňovat. Podrobnější pokusy potvrdily určitý antibakteriální účinek a ukázaly, že některé druhy dřev (borovice, modřín a dub) vykazují lepší hygienické charakteristiky než plasty. Jiné druhy dřev (např. buk nebo topol), vykazují z hlediska rozvoje bakterií velmi podobné chování jako plasty (polyetylen).

Zjištěný úbytek množství bakterií na povrchu dřeva je důsledkem antibakteriálního účinku dřeva na základě jeho fyzikálních a chemických vlastností. Z hlediska fyzikálních vlastností je to pórovitá struktura a hygroskopický charakter dřeva. Tyto vlastnosti zajistí odvádění vody, která je pro bakterie nezbytná, protože ji potřebují pro své fyziologické pochody a množení. V konečném důsledku odvod vlhkosti způsobí jejich usmrcení. Z hlediska chemických vlastností lze antibakteriální účinek dřeva vysvětlit látkami obsaženými ve dřevě, např. polyfenoly. Tyto látky působí inhibičně na enzymy bakterií, toxicky působí na jejich buněčné membrány a také vytváří chemické vazby s ionty, které bakterie potřebují pro své fyziologické pochody. Mezi tyto polyfenolické látky řadíme taniny, známé ve dřevě též pod názvem třísloviny.  Taniny se nachází především v jádrovém dřevě dubu, jilmu, akátu, kaštanovník, ořešáku a u řady exotických dřev. Ve dřevě jehličnanů se taniny nachází omezeně, případně zcela chybí. Antibakteriální účinek jehličnatých dřev, především borovice, lze vysvětlit přítomností jiných polyfenolů, tzv. terpenů. Jedná se o rozsáhlou skupinu různorodých přírodních látek. Terpeny jsou nejvíce zastoupeny v jádrovém dřevě jehličnatých dřevin s pryskyřičnými kanálky. Největší množství pryskyřičných kanálků, potažmo pryskyřice se nachází ve dřevě borovice. Ve dřevě listnatých dřevin mírného pásma je výskyt terpenů jen nepatrný. Terpeny však nacházíme ve dřevě mnoha listnatých dřevin tropického a subtropického pásma.

Seznam použitých norem:

ČSN EN 335-1  (490080) Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Definice tříd použití - Část 1: Všeobecné zásady

ČSN EN 335-2 (490080) Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Definice tříd použití - Část 2: Aplikace na rostlé dřevo

ČSN EN 350-1 (490081) Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Návod na zkoušení a klasifikaci přirozené trvanlivosti dřeva

ČSN EN 350-2 (490081) Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě

ČSN EN 460 (490082) Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Požadavky na trvanlivost dřeva pro jeho použití v třídách ohrožení

 

VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY DŘEV

Obchodní název dřeva: AKÁT

Název dřeviny: trnovník akát

Vědecký název: Robinia pseudoacacia L.

Šířka běli: úzká (do 1-3 cm)

Barva dřeva: běl žlutobílá, jádro žluto až zelenohnědé, hranice letokruhů zřetelná s ostrým přechodem mezi jarním a letním dřevem v rámci letokruhů

Cévy: kruhovitě pórovitá stavba – velké makrocévy v jarním dřevě, mikrocévy v letním tvoří na P řezu světlé tečky

Dřeňové paprsky: úzké (viditelné v podobě zrcátek na R řezu)

Trvanlivost: dřevo houževnaté, velmi trvanlivé, odolné proti biotickým škůdcům

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 1–2

červotoč (Anobium): S

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2: J: 4 B:1

Hustota ρ₀: 720–740–760 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: dobře opracovatelné, hůře impregnovatelné

Vhodnost použití: násady k nářadí, topůrka, viničné kůly, žebříky, kolářství, bednářství, zahradní nábytek

Biologická aktivita: Dřevo je biologicky aktivní – při kontaktu s pokožkou může způsobovat zdravotní problémy

Obchodní název dřeva: BOSSE

Vědecký název: Guarea cedrata Pellegr., Guarea laurentii De Wild.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–6 cm), u čerstvě skáceného dřeva málo výrazná, později narůžovělá, žlutavá až našedlá, bezcenná, odstraňuje se; čerstvé jádrové dřevo lososové, tmavne na růžově hnědou

Textura: stejnoměrná, středně jemná, vlivem nepravidelné střídavé točitosti vláken pruhovaná, vlnitá; dřevo lesklé, dekorativní

Zřetelnost zón: velmi málo zřetelné (P řez)

Cévy: patrné na podélných řezech jako tmavší rýhy

Dřeňové paprsky: jemná zrcátka (R řez)

Další znaky: velmi vonné (cedrová vůně), na dotyk mastné

Trvanlivost: trvanlivost dobrá, trvanlivé i ve vodě, suché jádrové dřevo odolné proti houbám i hmyzu, méně proti povětrnostním vlivům

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): S

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 1

Hustota ρ₁₂: 600–690–850 [kg·m⁻³]

Tvrdost: měkké až středně tvrdé

Technologické vlastnosti: sušení přirozené i umělé bez problémů; zpracování i opracování snadné, otupování nástrojů (křemík); povrchovou úpravu ztěžují výrony pryskyřice

Vhodnost použití: krájené a loupané dýhy, překližky, nábytek, konstrukční dřevo, stavebně truhlářské výrobky (podlahy, parkety, schody, rámy), čluny, soustružnictví, řezbářství; často náhrada okoumé, sapelli a dalších dřev mahagonového typu

Biologická aktivita: biologicky aktivní; prach dráždí pokožku a sliznice

 
Obchodní název dřeva:  BUBINGA

Vědecký název: Guibourtia tessmannii J.Léonard, Guibourtia demeusei (Harms) J.Léonard,

Guibourtia pellegriniana J.Léonard

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm) šedobílá, načervenalá až bledě žlutá, odstraňuje se po těžbě, nepoužitelná; jádro hnědočervené až fialově červené, často zónované

Textura: jemná, hustá, rovnovlákná, vlivem střídavé točitosti a vlnitosti vláken i pruhovaná nebo pestrá; často barevné zónování; dřevo velmi dekorativní, lesklé

Zřetelnost zón: zřetelné (P řez)

Cévy: viditelné na podélných řezech jako jemné rýhy vyplněné tmavými jádrovými látkami

Dřeňové paprsky: drobná zrcátka (R řez)

Další znaky: nevonné

Trvanlivost: střední až dobrá, suché jádrové dřevo odolné proti houbám

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 1

Hustota ρ₁₂: 700–830–910 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: sušit pomalu, suší se bez problémů, bez sklonů k borcení a deformacím; přes tvrdost zpracování a opracování snadné, dobře se hobluje, moří, lepí, soustruží

Vhodnost použití: krájené dýhy, nábytek, umělecké předměty, hudební nástroje, obklady, soustružnictví; často nahrazuje palisandrová dřeva; extrahovaná pryskyřice (kopal) slouží k výrobě laků

Biologická aktivita: střední

Obchodní název dřeva: CEDRELA

Vědecký název: Cedrela spp.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl (2–5 cm široká) světlešedé až šedorůžové barvy; čerstvé jádrové dřevo světlé červenohnědé, později výrazně tmavne na tóny červenohnědé, červenožluté i růžovohnědé (barva kolísá podle původu)

Textura: hrubší, stejnoměrná, na R řezu nepravidelně pruhovaná nebo skvrnitá, na T řezu fládrovaná, plamenitá; dřevo dekorativní, lesklé

Zřetelnost zón: dobře zřetelné (P řez)

Cévy: patrné na podélných řezech jako hluboké rýžky vyplněné tmavými jádrovými látkami

Dřeňové paprsky: jemná vysoká tmavší zrcátka na R řezu a tmavší okrouhlé útvary na T řezu

Další znaky: vonné dřevo; dřevo dřevin z volných prostranství je méně vonné než ze zapojených porostů; stejné obchodní názvy (cedr, cedro) jsou používány pro dřeva jehličnatých dřevin rodů Cedrus, Thuja, Chamaecyparis

Trvanlivost: středně trvanlivé a středně odolné proti plísním, houbám, hmyzu; obtížněji se impregnuje

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): M

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 3–4, B: 1–2

Hustota ρ₁₂: 450–490–600 [kg·m⁻³]

Tvrdost: měkké

Technologické vlastnosti: suší se snadno a rychle, pouze u kmenů s nepravidelnostmi stavby možnost deformací, vyšší teploty mohou způsobovat výrony pryskyřice; opracování bez problémů; dobře se krájí, loupe, povrchově upravuje (jsou doporučovány plniče pórů)

Vhodnost použití: dýhy, překližky, nábytek, doutníkové krabice, krabice na tabák, obaly na potraviny, závodní lodě, méně namáhané vnitřní konstrukce, stavebně truhlářské výrobky (okna, dveře, parkety, podlahy, obklady), piana, modely, šablony, tužky, hračky, řezbářství

Biologická aktivita: dřevo biologicky aktivní; prach může dráždit sliznice a způsobovat dermatologické potíže.

Obchodní název dřeva:DOUSSIE

Vědecký název: Afzelia bipindensis Harms,  Afzelia pachyloba Harms, Afzelia africana Smith, Afzelia bella Harms

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl světlešedá až nažloutlá, úzká až středně široká, bezcenná, odstraňuje se po těžbě; jádro světlehnědé, rychle tmavne na tóny červenohnědé barvy

Textura: hrubší, stejnoměrná, vlivem střídavé točitosti vláken kresby na podélných řezech; dřevo dekorativní, matně lesklé, nevonné

Zřetelnost zón: zřetelné (P řez)

Cévy: viditelné jako žluté tečky (P řez) a zřetelné rýžky se žlutým obsahem na podélných řezech

Dřeňové paprsky: nenápadná zrcátka (R řez)

Další znaky: ve dřevě práškovité (zkamenělé) uloženiny a zóny se zvláštním pnutím dřeva (deformace, trhliny)

Trvanlivost: velmi trvanlivé a odolné proti houbám, hmyzu i povětrnostním vlivům; odolné proti chemikáliím; chemická ochrana není nutná

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 1

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 2

Hustota ρ₁₂: 730–800–830 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: sušení pomalé, poměrně snadné (pravidelně rostlé dřevo nepatrně sesýchá a mění tvar, dřevo s točitostí vláken sklon k deformacím); ruční i strojové opracování bez problémů (otupuje nástroje), po úpravě se dá krájet na dýhy; pro povrchovou úpravu nutno použít plniče pórů

Vhodnost použití: jedno z velmi cenných afrických dřev; těžké a trvanlivé konstrukce, stavebně truhlářské výrobky (okna, dveře, prahy, podlahy, schody, parkety, obklady), krájené dýhy, nábytek, zahradní nábytek, dílenský a laboratorní nábytek, kádě, nádoby na chemikálie, pražce, stavby lodí; používá se stejně jako iroko, kokrodua, dub, případně i teak

Biologická aktivita: biologicky aktivní; prach může vyvolávat podráždění sliznic

Obchodní název dřeva: IROKO

Vědecký název: Chlorophora excelsa Benth. et Hook.f., Chlorophora regia A. Chev., Milicia excelsa (Wlw.)

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: jádro a běl dobře rozlišitelné; běl malá (5–10 cm), nažloutlebílá až šedá, nepoužitelná; jádro zpočátku šedožluté až světlehnědé, na vzduchu rychle tmavne na zlato až olivově hnědou, někdy až na čokoládově hnědou barvu

Textura: stejnorodá, poměrně hrubá, na podélných řezech fládrovaná nebo pruhovaná; dřevo dekorativní

Zřetelnost zón: málo zřetelné

Cévy: světlé tečky na P řezu, na R a T řezu nepravidelné rýžky

Dřeňové paprsky: úzké, dobře viditelné, 1,5 mm vysoká zrcátka (R řez)

Další znaky: lesklé, nevonné, na povrchu mastné, někdy u starších stromů ve dřevě kamenité usazeniny (irokokameny různých velikostí a tvarů)

Trvanlivost: velmi trvanlivé, odolné proti houbám, hmyzu, vodě

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 1-2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 1

Hustota ρ₁₂: 630–650–670 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: přirozené i umělé sušení bez problémů, nemá sklon k tvorbě trhlin a borcení; někdy tmavé skvrny od prokladů; opracování poměrně snadné, vyžaduje ostré nástroje a vyšší pohonné síly (potíže někdy způsobují zkamenělé usazeniny); krájení a loupání bez zvláštních potíží, horší lepení a povrchová úprava (mastné, chlorophorin)

Vhodnost použití: jedno z nejcennějších afrických dřev, náhrada za teak, dub, doussie, merbau, kokroduu; vodní stavby (mosty, přístavní stavby, zdymadla), lodě, lodní kostry, stavební a konstrukční dřevo pro exteriéry, stavebně truhlářské výrobky (okna, dveře, vrata, rámy, schody, podlahy, parkety), sudy, kádě, nádrže pro chemický průmysl, dílenský a laboratorní nábytek, soustružnictví, řezbářství

Biologická aktivita: dřevo biologicky vysoce aktivní; prach způsobuje dermatické potíže a poškození sliznic.

Obchodní název dřeva: JATOBA

Vědecký název: Hymenaea courbaril L.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl široká (6–12 cm), šedohnědá, narůžovělá; čerstvé jádrové dřevo červenooranžové, tmavne na tóny červenohnědé až červenohnědofialové, často tmavě žilkované

Textura: středně jemná, fládrovaná (T řez), vlivem žilkování pruhovaná (R řez); dřevo velmi dekorativní, hedvábně lesklé

Zřetelnost zón: dobře zřetelné (P řez)

Cévy: viditelné jako jemné rýžky s tmavou náplní (podélné řezy)

Dřeňové paprsky: úzké (patrné jako drobná zrcátka na R řezu)

Další znaky: nevonné

Trvanlivost: velmi trvanlivé a odolné proti houbám, hmyzu; ve styku se zemí méně odolné

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: n/a

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): n/a

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: n/a

Hustota ρ₁₂: 800–950–980 [kg·m⁻³]

Tvrdost: středně tvrdé až velmi tvrdé

Technologické vlastnosti: sušit nutno pomalu, sklon k tvorbě trhlin; opracování přes tvrdost není obtížné (otupuje nástroje, vyšší pohonné síly), hůř se loupe a krájí; dobře se lepí a spojuje, snadno se štípe

Vhodnost použití: dýhy, nábytek, venkovní i vnitřní silně namáhané konstrukce, parkety, podlahy, schody, stavba lodí a člunů, pražce, soustružnictví, intarzie (v USA často nahrazuje akát)

Biologická aktivita: silně biologicky aktivní dřevo; prach poškozuje sliznice a pokožku

 
Obchodní název dřeva: KEMPAS

Vědecký název: Koompassia malaccensis Maing., Koompassia excelsa Taub., Koompassia beccariana Taub., Koompassia parviflora Prain.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), bělavá až světležlutá; čerstvé jádrové dřevo cihlově červené, na světle přechází do tónů červenooranžové se žlutohnědými pruhy (někdy chybí)

Textura: hrubší, stejnoměrná, vlivem točitosti vláken pruhovaná (R řez) a fládrovaná (T řez); dřevo dekorativní, lesklé

Zřetelnost zón: málo zřetelné (P řez), zvýrazněny svazky axiálního parenchymu (světlá kresba)

Cévy: jemné rýžky na podélných řezech

Dřeňové paprsky: jemná zrcátka na R řezu

Jiné údaje: ve dřevě se vyskytují zóny (v radiálním směru široké 0,5–1,0 cm, v tangenciálním několik cm a dlouhé několik metrů) velmi tvrdého dřeva kde téměř chybí cévy, které ovlivňují vlastnosti dřeva

Další znaky: čerstvé vonné

Trvanlivost: jádrové dřevo poměrně trvanlivé a odolné

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): S

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 3, B: 1–2

Hustota ρ₁₂: 850–860–880 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: vlastnosti: sušení obtížnější (sklon k tvorbě trhlin mezi zónami různě tvrdého dřeva); řezání a opracování obtížnější, zejména ruční; silně otupuje nástroje; lze ho krájet, loupat, leštit; dá se spíš obtížněji impregnovat

Vhodnost použití: impregnované dřevo na zemní a vodní stavby (doly, mosty), telegrafní a elektrické sloupy, pražce; namáhané konstrukce venkovní i vnitřní; parkety, podlahy, dveře, laboratorní zařízení, i dýhy a překližky

Biologická aktivita: není známa

Obchodní název dřeva: MANSONIA

Vědecký název: Mansonia altissima A. Chev.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), šedobílá až krémová, nepoužitelná; jádro barevně velmi variabilní, žlutohnědé, červenohnědé až olivověhnědé, častá pruhovanost, na vzduchu tmavne a barevnost se vyrovnává

Textura: stejnoměrná, rovnovlákná, jemně pruhovaná (R řez) nebo fládrovaná (T řez), rýžkovaná; dřevo dekorativní, lesklé

Zřetelnost zón: málo zřetelné (P řez)

Cévy: jemné rýžky na podélných řezech

Dřeňové paprsky: velmi úzké (nezřetelné)

Další znaky: nevonné 

Trvanlivost: jádrové dřevo trvanlivé a odolné proti houbám a hmyzu

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 1

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 1

Hustota ρ₁₂: 610–620–630 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: sušení bez obtíží (přirozené i umělé); zpracování a opracování bez problémů; dobře se řeže, loupe, krájí, hobluje, povrchově upravuje

Vhodnost použití: dýhy, nábytek, překližky, stavebně truhlářské výrobky, konstrukční dřevo, soustružnictví, řezbářství, intarzie, hudební nástroje

Biologická aktivita: silně biologicky aktivní; prach způsobuje podráždění pokožky a sliznic (brusný prach může způsobit krvácení z nosu, vlivem vyššího obsahu alkaloidů)

Obchodní název dřeva: MERANTI TMAVOČERVENÉ

Vědecký název: Shorea spp. (jen některé druhy)

Pod obchodním názvem tmavočervené meranti se obchoduje celá řada komerčních dřev, která patří k celé řadě druhů (asi 50) dřevin rodu Shorea sekce Rubroshorea (dřevo bez křemičitanů), jsou to např.: S. curtisii Dyer, S. negrosensis Foxw., S. polysperma Mer., S. palosapis Mer., S. acuminata Dyer, S. pauciflora King, S. platyclados V.Sl., S. platycarpa Heim aj. Lze se setkat i s odlišnými obchodními názvy, které jsou vázané na geografickou oblast (např. dřeva z oblasti Filipín se používají obchodní názvy lauan, pro dřeva z Bornea seraya). Nutno také poznamenat, že vzhledem k značnému počtu druhů vykazují tato dřeva značnou proměnlivost struktury i vlastností a nelze všechny rozdíly v textu podchytit.

Poznámka: Existují i další dřeva, která se označují obchodními názvy meranti (např. meranti světlečervené, meranti žluté, meranti bílé). Tato dřeva přináleží k dalším druhům rodu Shorea nebo k rodům Parashorea a Pentacme.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), šedá, šedorůžová, tmavne na nahnědlou barvu; barva jádrového dřeva kolísá podle původu od hnědorůžové po červenou až tmavě červenou, na světle ještě tmavne ale někdy i naopak bledne

Textura: středně hrubá, rovnovlákná, stejnoměrná, vlivem pravidelné střídavé točitosti vláken pruhovaná (R řez); dřevo méně dekorativní, matně lesklé

Zřetelnost zón:

Cévy: viditelné v podobě rýžek na podélných řezech

Dřeňové paprsky: zřetelná tmavší zrcátka (R řez)

Další znaky: v čerstvém stavu vonné

Trvanlivost: čerstvé dřevo málo trvanlivé a odolné; suché dřevo trvanlivější a odolnější. Je obtížné stanovit jednoznačně trvanlivost, protože v zásilkách meranti se často objevují dřeviny různých druhů o různé trvanlivosti.

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

houby: 2–4 – trvanlivé až slabě trvanlivé

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): M – středně trvanlivé

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: 2

Hustota ρ₁₂: 600–680–730 [kg·m⁻³]

Tvrdost: měkké až středně tvrdé

Technologické vlastnosti: suší se bez potíží; opracování snadné; dobře se krájí, loupe, řeže, hobluje, leští, lepí (pryskyřice může zalepovat ostří nástrojů a zuby pil a ztěžovat povrchovou úpravu)

Vhodnost použití: středně namáhané vnější i vnitřní konstrukce, dýhy, překližky, nábytek, zahradní lavičky, zahradní nábytek, obaly, podlahy, parkety, schody, okna, rámy, lišty, piana, čluny, krabice na doutníky, intarzie, soustružnictví, řezbářství (mohou nahradit dřeva mahagonového typu)

Biologická aktivita: Biologicky málo účinné dřevo

Obchodní název dřeva: MERBAU

Vědecký název: Intsia bijuga O. Ktze., Intsia palembanica Miq., Intsia amboinensis Thouars

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (5–10 cm), světležlutá, jádrové dřevo od hnědošedé po tmavě červenohnědou, zónované

Textura: hrubší, obvykle rovnovlákná, někdy vlivem točitosti vláken lehce pruhovaná (R řez); dřevo velmi dekorativní, slabě lesklé

Zřetelnost zón: zřetelné díky vrstvě marginálního parenchymu (P řez)

Cévy: rýžky na podélných řezech se žlutohnědým obsahem (olejnaté pryskyřice)

Dřeňové paprsky: úzké až široké (zrcadla na R řezu, svislé pásky (2–5 mm) na T řezu)

Další znaky: mastné

Trvanlivost: trvanlivé (i v půdě) a odolné proti houbám, hmyzu i povětrnostním vlivům

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 1-2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): M

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: n/a

Hustota ρ₁₂: 730–800–850 [kg·m⁻³]

Tvrdost: velmi tvrdé

Technologické vlastnosti: sušit pomalu, nemá sklon k tvorbě trhlin a borcení; opracování bez potíží (pryskyřice může zalepovat ostří nástrojů); dobře se řeže, hobluje, soustruží, lepí, polituruje, moří, lakuje

Vhodnost použití: stavební a konstrukční dřevo pro exteriér i interiér, pražce, stavebně truhlářské výrobky (okna, dveře, podlahy, parkety, schody), vodní stavby, stavby lodí, laboratorní podlahy a nábytek, dýhy, nábytek, zahradní nábytek

Biologická aktivita: není známa

Obchodní název dřeva: OŘEŠÁK

Název dřeviny: ořešák královský

Vědecký název: Juglans nigra L.

Šířka běli: úzká (do 1-3 cm)

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), šedobílá, jádro šedé, šedohnědé až šedočerné, podélně pruhované (temně žilkované); na podélných řezech zřetelné rýhy (makropóry)

Cévy: polokruhovitě pórovitá stavba – přítomny jen makrocévy, které jsou viditelné jen na podélných řezech jako rýhy

Dřeňové paprsky: úzké (viditelné v podobě zrcátek na R řezu)

Trvanlivost: trvanlivé, odolné proti biotickým škůdcům

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 3

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): n/a

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2: J: 3–4 B:1

Hustota ρ₀: 550–620–660 [kg·m⁻³]

Tvrdost: středně tvrdé

Technologické vlastnosti: dobře se opracovává, hůře se suší

Vhodnost použití: okrasné dýhy, dekorativní nábytek z kořenic, na piana, ozdobné skříňky, rámy k obrazům, na pažby k loveckým zbraním, intarzie, v uměleckém truhlářství, soustružnictví

Biologická aktivita: není známa

Obchodní název dřeva: OVANGKOL

Vědecký název: Guibourtia ehie J.Léonard

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: středně velká běl (5–10 cm) po skácení světležlutá později šedožlutá, široká; čerstvé jádrové dřevo tmavě hnědé, mění se na hnědošedou s šedofialovými a měděnými žilkami; jádro a běl dobře odlišené

Textura: jemná, fládrovaná (T řez), pruhovaná (R řez), jemně rýžkovaná; dřevo matně lesklé, velmi dekorativní

Zřetelnost zón: zřetelné

Cévy: jemné rýžky na podélných řezech, bílá výplň

Dřeňové paprsky: světle hnědá zrcátka (R řez)

Další znaky: čerstvé a při opracování nepříjemně zapáchá

Trvanlivost: trvanlivé a odolné proti houbám i hmyzu

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 3, B: 1

Hustota ρ₁₂: 720–780–820 [kg·m⁻³]

Tvrdost: tvrdé

Technologické vlastnosti: sušit nutno pomalu; opracování ruční i strojní přes tvrdost bez potíží; dobře se krájí, leští, lepí, soustruží

Vhodnost použití: dýhy, nábytek, stavebně truhlářské výrobky (podlahy, parkety, obklady, schody), konstrukční dřevo, intarzie, soustružnictví, řezbářství; nahrazuje ořešák případně palisandr

Biologická aktivita: biologicky vysoce aktivní; prach dráždí pokožku i sliznice

Obchodní název dřeva: TEAK

Vědecký název: Tectona grandis L. f.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), bělavá až šedá, bezcenná; jádrové dřevo barevně variabilní (zlatožluté, žlutohnědé, hnědozelené), na vzduchu tmavne na tóny hnědé barvy často s tmavým hnědým nebo černým žilkováním (pruhy 2–8 mm široké)

Textura: středně hrubá, zpravidla rovnovlákná, vlivem uspořádání cév a žilkování fládrovaná (T řez), pruhovaná (R řez); dřevo dekorativní, matně lesklé

Zřetelnost zón: zřetelné (P řez), na R řezu tvoří jemné pruhy, na T řezu fládr

Cévy: zřetelné rýhy na podélných řezech

Dřeňové paprsky: úzké (viditelné na R řezu)

Další znaky: obsahuje olejnaté pryskyřice, dřevo na povrchu mastné; makroskopická stavba i vlastnosti jsou ovlivněny místem výskytu; čerstvé má zvláštní vůni po kůži

<p style="text-

Obchodní název dřeva: WENGÉ

Vědecký název: Millettia laurentii De Wild.

Jádro/běl: jádrové

Barva dřeva: běl malá (2–5 cm), světlá, šedobílá, bezcenná, po kácení se odstraňuje; jádro světlehnědé, později tmavne na kávově hnědou až černě fialovou se světlými hnědými žilkami (široké svazky axiálního parenchymu)

Textura: hrubší, pestře fládrovaná (T řez), pruhovaná (R řez), hrubě rýžkovaná; dřevo velmi dekorativní, matně lesklé

Zřetelnost zón: patrné jako vrstvy (P řez) v důsledku stavby dřeva (neodpovídají přírůstovým vrstvám)

Cévy: dobře patrné na všech řezech, často s tmavou nebo světlou náplní

Dřeňové paprsky: velmi úzké (nezřetelné)

Další znaky: nevonné

Trvanlivost: trvanlivé a odolné proti houbám, hmyzu i povětrnostním vlivům

Trvanlivost dle ČSN EN 350-2

Houby: 2

červotoč (Anobium): n/a

termiti (Termites): D

Impregnovatelnost dle ČSN EN 350-2 [1–4]: J: 4, B: n/a

Hustota ρ₁₂: 780–830–900 [kg·m⁻³]

Tvrdost: velmi tvrdé

Technologické vlastnosti: sušení umělé i přirozené obtížnější, nebezpečí borcení; po vysušení se rozměry nemění, nepatrná navlhavost; přes tvrdost opracování bez problémů (vyšší pohonné síly), po úpravách se dobře krájí, loupe a soustruží, špatně se leští a lepí

Vhodnost použití: luxusní masivní nábytek, velmi dekorativní dýhy, stavebně truhlářské výrobky (schody, podlahy, parkety, dveře, rámy), pažby, hudební nástroje, soustružnictví, řezbářství

Biologická aktivita: biologicky středně účinné

VHODNOST POUŽITÍ DŘEVA PRO EXTERIÉR A INTERIÉR

Tab. 5:  Použití dřeva

Obchodní název dřeva	Vědecký název	Trvanlivost	Impregnovatelnost jádra	Exteriér	Pracovní desky v kuchyni
akát	Robinia pseudoacacia L.	1–2	4	*
bosse	Guarea cedrata Pellegr., Guarea laurentii De Wild.	2	4
bubinga	Guibourtia tessmannii J.Léonard, Guibourtia demeusei (Harms) J.Léonard, Guibourtia pellegriniana J.Léonard	2	4
cedrela	Cedrela spp.	2	3–4
doussie	Afzelia bipindensis Harms,  Afzelia pachyloba Harms, Afzelia africana Smith, Afzelia bella Harms	1	4	*
dub	Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl.	2	4		*
iroko	Chlorophora excelsa Benth. et Hook.f., Chlorophora regia A.Chev., Milicia excelsa (Wlw.)	1–2	4	(*)
jatoba	Hymenaea courbaril L.	[2]	n/a	*
kempas	Koompassia malaccensis Maing., Koompassia excelsa Taub., Koompassia beccariana Taub., Koompassia parviflora Prain.	2	3	(*)
mansonia	Mansonia altissima A.Chev.	1	4	(*)
merbau	Intsia bijuga O.Ktze., Intsia palembanica Miq., Intsia amboinensis Thouars	1–2	4	*
ořešák	Juglans nigra L.	3	3		*
ovangkol	Guibourtia ehie J.Léonard	2	3
teak	Tectona grandis L. f.	1	4	*	*
wenge	Millettia laurentii De Wild.	2	4	(*)

* – dřevo vhodné pro daný účel     (*) – dřevo má předpoklady pro použití pro daný účel

ROZDĚLENÍ DŘEVA DLE JEDNOTLIVÝCH SORTIMENTŮ

Řezivo vzniká pořezem kmenů na jednotlivé desky, fošny, hranoly, latě atd.

Podle tvaru příčného průřezu se jehličnaté řezivo dělí takto:

• deskové řezivo
• hraněné řezivo
• polohraněné řezivo
• lišty a latě

Deskové řezivo

• prkna – tloušťka 15 -38 mm (šířka prkna musí mít min. dvojnásobek tloušťky)
• fošny – o tloušťce 40 –100 mm (šířka fošny musí mít min. dvojnásobek tloušťky)
• prkna krajinová – bočně neomítané kusy deskového řeziva o tloušťce 18 –24 mm.
• krajiny – okrajové řezivo o tloušťce 18 –24 mm, které má svoji celou levou plochu oblou, nebo jen místy dotčenou pilou.

Hraněné řezivo

Hraněné řezivo má příčný průřez pravoúhlý a podle průřezové plochy S se dělí takto:

• hranoly – S > 100 cm²
• hranolky – S = 25 – 100 cm²

Polohraněné řezivo

Polohraněným řezivem nazýváme dvoustraně řezané řezivo s oblými boky, dělí se na:

• polštáře – o tloušťce < 100 mma šířce > nebo = 50 mm
• trámy     – o tloušťce > 00 mma šířce > nebo = 2/3 tloušťky

Lišty a latě

Latěmi a lištami nazýváme takové hraněné řezivo, které se podle plochy příčného průřezu S dělí takto:

• lišty –  S  ≤  10 cm²
• latě  –  S = 10 – 25 cm²