NIS
Nábytkářský informační systém

Vady způsobené nekvalitou materiálu


1)     Vady, které jsou způsobeny chybou v prvovýrobním zpracování

2)     Vady způsobené nevhodným skladováním nebo přípravou před zpracováním

 

1. VADY ZPŮSOBENÉ CHYBOU PRVOVÝROBNÍHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU

Vady v rozporu s materiálovými listy výrobku (obvyklými vlastnostmi) jsou věcí reklamace. Obvyklé vlastnosti materiálů jsou popsány v částech: „ Materiály na bázi dřeva a ostatní materiály pro výrobu nábytku“ a „Materiály pro výrobu čalouněného nábytku“. Často jde ale o vady skryté, které se mohou projevit až při vlastním zpracování v nábytkářském provozu. K takovým patří nevhodný poměr pomocných látek v aglomerovaných materiálech, nekvalita lepení překližovaných materiálů, špatná přídržnost povrchových vrstev dřevotřískových desek, nevhodná vlhkost polotovarů dokončených HPL lamináty, nekvalita laminace dřevotřískových desek či vady nátěrových hmot nebo potahových látek čalounické výroby aj.

 

2. VADY MATERIÁLU VLIVEM SKLADOVÁNÍ NEBO PŘÍPRAVOU PŘED ZPRACOVÁNÍM

Ačkoliv je doba skladování materiálů limitována ekonomickými faktory (obrátka zásob), objevuje se v praxi řada závad, které mají původ v nesprávném skladování a přípravě materiálu pro výrobní zpracování.  Zásadním faktorem určujícím vznik pozdějších vad je prostředí, ve kterém je materiál uložen nebo jeho nevhodné uložení.

 

Hlavní vady jsou podmíněny:

-          vlhkostí

-          teplotou

-          slunečním zářením, chemismem materiálu a prostředím

 

A)   NEVHODNÁ VLHKOST

Problematika příčin vlhkostních proměn viz část Vady způsobené nevhodnou vlhkostí.

 

Poškození materiálu vlivem vlhkosti

Vlivem nevhodného dlouhodobého uskladnění plošných dílců (často v kombinaci s vyšší vlhkostí prostředí) dochází k „tečení“ materiálu vlivem hmotnosti palety uložené na nevhodně vzdálené proklady, které pak způsobí trvalý průhyb desek spodní části palety. Vzniklý průhyb nelze odstranit ani operací dýhování. U laminovaných desek nelze průhyb eliminovat konstrukčními spoji. Napětí dílců je větší než přídržnost třísek materiálu v lepeném spoji. V kombinaci s vyšší vlhkostí vzduchu je vznik vady patrný již v průběhu několika dnů.

V případě uložení překližovaných materiálů dochází během skladování k degradaci močovinoformaldehydového lepidla, které snižuje mechanické vlastnosti materiálu. Při nevhodném uložení na trámové proklady dochází k trvalému průhybu a znehodnocení materiálu. Skladování dýh ve velmi suchém prostředí může vést k praskání a borcení svazků dýh, obdobně pak při uložení ve vlhkém venkovním prostředí. Odstranění vad je možné tzv. žehlením dýh v lisech, které je ale ekonomicky náročné a ne vždy efektivní.

V případě svazků dýh provází vyšší vlhkost povrchu materiálu rozvoj plísní i uvnitř svazků. Tato vada nemusí být způsobena chybou prvovýroby ale vysráženou vzdušnou vlhkostí. Tento problém se objevuje v jarních a podzimních měsících, kdy jsou velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, současně provázené vysokou vzdušnou vlhkostí vzduchu  80% - 90% (jaro a podzim).  Po opocení povrch a dochází k rozvoji houbových mikroorganismů (plísní). Obdobný problém provází skladování čalounických materiálů. U řeziva je známé modrání borovice, které je rovněž podmíněno působením houbových mikroorganismů.

Častý je vznik vad způsobený uskladněním vysušeného řeziva ve venkovním prostředí. Vzhledem k sorpčním vlastnostem materiálu může řezivo již po 14 dnech získat rovnovážnou vlhkost s okolním prostředím. Toto riziko je zjevné zejména u řeziva slabších dimenzí.

Závažné je poškození čalouněného nábytku (lůžka, sedací soupravy), který je skladován nebo i používán v prostředí s proměnnými vlhkostními podmínkami. Při sezónním použití výrobku ve vlhkých jarních měsících dochází k výraznému kolísání teplot, provázené rosným bodem. Vlhkost se z hutných výrobků obtížně uvolňuje, hromadí se a podmiňuje rozvoj houbových mikroorganismů provázený odérem. Typickým příkladem je jarní větrání skladů, či sezónních ubytoven. Pro tato ubytovací zařízení lze doporučit jen prodyšné pružinové kostry čalounění.

 

Vliv skladování konstrukčních desek na technologii

V případě skladování konstrukčních desek jde zejména o zvýšení rovnovážné vlhkosti dřeva, která může ovlivnit vlastní technologii výroby. Jde zejména o tyto operace:

 

Tloušťková egalizace před dýhováním

Při větší výrobní rozpracovanosti, v době dovolených apod., může dojít ke kombinaci materiálů z různých dodávek a sesychání materiálu, který byl vystaven venkovnímu prostředí. V tomto případě může dojít ke kombinaci dílců s různou tloušťkou, která může při zaplnění etáží lisu vyvolat rozdílný tlak na dílce a špatnou přídržnost krytin konstrukčních desek. Identifikací vady je šustivý zvuk prstů při jejich pohybu na dýhované ploše.

 

Zvýšená vlhkost přířezů po dýhování  

 Zvýšena vlhkost desek může v kombinaci s vyšším nánosem lepící směsi vytvořit větší vlhkost materiálu po ukončení dýhování. Není-li tato vlhkost dostatečně odvětrána, může způsobit při delší době rozpracovanosti, zejména v mrazivých nebo horkých dnech tyto vady:

Vlivem vyšší vlhkosti materiálu a nánosu lepící směsi může vzniknout přetlak vodní páry v lepené spáře, který způsobí nekvalitní lepený spoj i puchýře povrchové krytiny. Identifikačním znakem je pohyb prstů po ploše provázený šustivým efektem. Obdobný případ může nastat u modifikovaných materiálů při vyvření modifikačního (neustáleného) činidla do lepené spáry. Zřídkavé jsou i případy jehličnanů a exotických dýh (výron pryskyřic, olejů aj. látek).

 

Při paletování přířezů dochází k jejich obvodovému sesychání, které může například při řezání sdruženého přířezu (pár křídel) způsobit po rozříznutí vlivem napětí v ploše sraz dílců je takový, že při něm vzniká ve střední části mezera až 2 mm (měsíčkový průhyb křídel dveří).  Vlivem nestejných materiálů povrchové krytiny (nejen rozdílná dýha, ale i dýha stejného materiálu z různých svazků či různé kvality – též pravá a levá) dochází při delší rozpracovanosti k nepatrnému průhybu následně dílců. Tento průhyb způsobí probroušení povrchových vrstev před povrchovou úpravou i při použití vysoce kvalitního brusného strojního zařízení.

 

Při extrémní vnitřní vlhkosti může v podzimních a jarních měsících se sníženou desorpcí vlhkosti vlivem vysoké relativní vlhkosti vzduchu dojít i k vadám povrchové úpravy. Klasickým příkladem bylo šednutí nitrocelulózových laků vlivem malé adheze k povrchu dřeva. Tato vada se může projevit i dnes při použití laků na bázi polyuretanu (snížená reakce tužidla).

 

 

B)    NEVHODNÁ TEPLOTA

U konstrukčních materiálů může být v zimních měsících materiál velmi chladný. Při dýhování může docházet k parnímu nárazu provázenému rosným bodem lepené spáry, který způsobuje přetlak mezi konstrukčním dílcem a krytinou. Důsledkem je nízká adheze lepidla a nízká přídržnost materiálu. Někdy dochází i k porušení prachové vrstvy konstrukční desky, krytina se uvolňuje i s touto prachovou vrstvou. Vada je často nesprávně přisuzována prvovýrobě.

Teplota dílců nižší než 13 C° provází zkřídovatění disperzí montážních lepidel. Spoj je bíle zakalený není čirý, křehký a nemá požadovanou pevnost. Důsledkem této vady je nízká mechanická pevnost konstrukcí, velmi nebezpečná je zejména v případě zhotovování polotovarů určených pro soustružení. Negativní vliv provází nízká (nepřípustná) teplota v případě skladování lepidel, laků aj. pomocných látek. V daném případě dochází ke snížení kvalitativních parametrů látek, klasickým příkladem je uložení vodou ředitelných laků a lepidel v prostředí pod bodem mrazu.

V případě sesazování dýh pomocí vlákna dochází vlivem chladného povrchu k špatnému kotvení lepidla nebo k jeho rychlému ztuhnutí za současného vzniku hrbolku, který po jeho zalisování způsobí jeho protlačení do povrchu dýhy s následujícími komplikacemi při broušení nebo barvení (moření) povrchu. V případě použití PVAc lepidel dochází k špatné adhezi a nekvalitě filmu, která způsobuje rozpadání sesazenek při další technologické manipulaci. Klasické lepení provází glutinové stopy lepidla, vyšší gramáž pásky pak její zalisování do plochy.

 

 

C)    VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ, CHEMISMU MATERIÁLU A PROSTŘEDÍ

Během skladování může mít velmi negativní vliv UV záření, které způsobuje změny barevnosti částí materiálu vystavených slunečnímu svitu. U dřeva dochází k rozdílné degradaci ligninu povrchu, což se může projevit rozdílnou adhezí povrchové úpravy. Zřetelné jsou barevné proměny přírodních materiálů - nejsou světlo stálé. Tento vliv postihuje zejména dýhy.

V oblasti čalouněných materiálů se může nejen barevná proměna povrchu potahových látek, ale i degradace pěnových materiálů a plastických komponentů, které mohou podléhat rychlejší degradaci chemických vazeb, depolymeraci, degradaci změkčovadel aj. vlivům.

 Vliv prostředí je velmi specifický a může se projevit nečekaným způsobem. Typickým příkladem je blízkost provozů, které pracují se silikonovými oleji, které se v podobě aerosolu dostávají do ovzduší a mohou ve vzdálenosti několika kilometrů způsobit usedání na povrch materiálů, nebo ovlivňovat vnitřní prostředí provozu. Důsledkem tohoto jevu jsou nevysvětlitelné příčiny nezasychání laků, nízká pevnost lepených spojů aj.

Vlastní chemismus dřeva se může projevit ve styku s jinými materiálu. Známá je reakce dubu s kovem (Tanin). Olejové látky povrchu tropických dřev požadujících speciální postupy dokončení se mohou přenášet prsty obsluhy na jiné materiály a mohou způsobit vady povrchové úpravy.  Manipulace s materiálem v rukavicích znečistěných reaktivní látkou (tužidla)mohou rovněž způsobit vznik vad podmíněných chemickou změnou materiálu

Lokální někdy i bodový chemismus dřeva může provázet reakce s vnějším kontaminovaným prostředím s následnou chemickou reakcí. Tato drobná vada například u dýh může způsobit řadu neidentifikovatelných vad povrchu nábytku nebo křídel dýhovaných dveří. Tyto vady jsou nebezpečné zejména tím, že jsou patrné až po povrchovém dokončení výrobku, někdy až vlivem UV záření u zákazníka, kde potom mají povahu vady skryté. 

                                                                                                                                                                              info 

 




text: Doc. Ing. Dr. Petr Brunecký