Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků. Přesto, že je ruční pletení jednoduší než tkaní, první pletené výrobky vznikly pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny. Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny). Na výrobu pletenin se užívají příze z přírodních i z chemických vláken. Nitě se vyrábí jednoduché, skané, družené nebo složitějších konstrukcí. Na výrobek se mohou použít nitě stejné či různé, odlišné materiálem, strukturou, jemností či barvou. Jednoduché příze se vyrábějí buď z jednoho druhu vláken nebo ze směsi druhů. Skaním i družením se zvyšuje tloušťka a stejnoměrnost tloušťky nití.
Pleteniny dělíme na:
U obou technologických skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: provedení hladké, proužkové, žakárové, trikotové, plyšová vazba a mnoho jiných.
Obr.č. 134 Nákres struktury pletenin
Nejčastější užití osnovních pletenin v čalounické výrobě je na potahy výrobků organických - oblých tvarů (kancelářské židle, sedadla dopravních prostředků, apod.), tedy tam, kde je z hlediska designu výrobku požadavek tvarovat potah bez přílišného počtu švů. Výhodou těchto textilních materiálů je jejich vysoká tvarovatelnost, pružnost, velmi dobrá tvarová paměť a povětšinou nízká deformace profilu. Patří mezi nejvíce používané současné materiály na potah matrací, zejména v prošívané kombinaci s kypřicím materiálem. Časté použití pleteného materiálu je jako základ nánosovaných zátěrovaných textilií - pro užití na potahy matrací ve zdravotnictví. Do vnitřní materiálové skladby výrobků se pleteniny užívají spíše méně, například jako pomůcka pro navlečení potahu matrací ve formě separačních úpletů (což jsou pružné hadicové úplety, obr. č. 135), kde se jedná o pleteninu zátažného typu.
Obr.č. 135 Separační úplet