NIS
Nábytkářský informační systém

Související zákony


Zákon 22/97 Sb., ( 481/2008 Sb.) o technických požadavcích na výrobky stanovuje závaznost harmonizovaných předpisů EU, definuje prohlášení o shodě, které se vztahuje na vládou vyhlášené výrobky. V současné době nařízení vlády takto definuje stavebně truhlářské výrobky – okna, dveře, obklady, podhledy a stavební konstrukce ze dřeva. Nábytek mezi vyhlášené výrobky nepatří. České technické normy nejsou dle tohoto zákona závazné, ale ve skutečnosti tomu tak úplně není – viz dále.

 

Zákon 22/97 Sb., dále uvádí, že české technické normy nejsou závazné pokud není stanoveno závazným předpisem jinak. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků uvádí, že pokud není bezpečnost výrobku dle výše uvedeného odstavce stanovena posuzuje se podle :

 

a) české technické normy, která přejímá jinou příslušnou evropskou normu,

b) národní technické normy členského státu Evropské unie, kde je výrobek uveden na trh,

c) doporučení Komise EU stanovující pokyny pro posuzování bezpečnosti výrobku,

d) pravidel správné praxe bezpečnosti výrobku uplatňovaných v příslušném oboru,

e) stavu vědy a techniky,

f) rozumného očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti.

 

Shrnuto, normy řešící bezpečné užívání nábytku jsou dle zákona č. 102/2001 Sb. závazné.

 

Dále Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v novelizovaném znění, část osmá, hlava čtvrtá: Smlouva o dílo, zhotovení věci na zakázku v § 633 uvádí : „Zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě“.

 

Na základě uvedeného lze obecně konstatovat, že české technické normy řešící bezpečnost výrobku jsou závazné. V ostatních případech platí ujednání smluvního vztahu, které ovšem nesmí být v rozporu s bezpečnostními požadavky. Ve smluvním ujednání lze stanovit výjimky a ujednání týkající se některých technických nebo jiných parametrů výrobku.

 

Zákazník může zrušit smluvní ujednání z důvodu, že byl (jako laik) uveden v omyl a věc mu dodaná nemá vlastnosti obvyklé. Výrobce, distributor se může dostat do potíží, neboť soud posuzuje to, zda dílo má vlastnosti obvyklé, tedy zda je v souladu se zněním norem (jakkoliv nejsou závazné).

 

Obvyklost věci je vyjádřena prioritně normami a odbornými obvyklostmi oboru (odborná literatura ap.). Velkou váhu mají i neplatné normy nebo i zrušené oborové normy, které na základě vyjádření znalců oboru mohou stále deklarovat obvyklost věci nebo postupy výroby v odborné praxi zaužívané.

 

Zákony

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, NV č.181, č.168, č.169.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákoník § 121 – poškozování spotřebitele

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, vyhláška č. 641/2004 Sb.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

 

Výklad :

Uvádění výrobků na trh je stanoveno zákonem č.22/1997 o technických požadavcích na výrobky, dále od roku 2009 zákon č. 481/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Na nábytek se vztahuje Zákon č.102/2001 Sb.o obecné bezpečnosti výrobku, dále Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele a Zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku - novela č.209/2000 Sb.

 

Zákon č. č.102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků. Ten definuje v § 1 požadavek, aby výrobky uváděné na trh byly bezpečné, rovněž tak § 2 písm. b) Zákona č. 22/1997 Sb.. Dále pak § 3 odstavec 2 stanovuje, že za bezpečný výrobek se považuje ten, který splňuje požadavky českých technických norem. Ve smyslu § 5, odstavec 2 je stanovena povinnost výrobce i dovozce uvádět na trh a do oběhu pouze výrobky, které jsou bezpečné. Ve smyslu litery zákona se uplatňuje i řada nových faktorů mezi nimiž vynikají energetické limity výrobku a únik VOC látek z nábytku. Řada dalších faktorů ekologické bezpečnosti je zahrnuta v Ecolabelu for Matrasses a Ecolabelu for Furniture EU.

 

Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (novela č.209/2000 Sb.) v §1 praví: „Dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou“ (tedy i na zdraví). V § 2 zákona je definován pojem výrobce = dovozce dle bodu b). V §4 je uvedeno, že výrobek je dle tohoto zákona vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na odst. b) předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit. V § 5 je řešeno možné zproštění odpovědnosti ve znění písmene e) za okolnosti, kdy stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy byl uveden výrobek na trh neumožnil zjistit vadu (poněkud nereálné s ohledem na předstih publikovaného výzkumu).

 

Zákon č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví řeší pracovní prostředí, ale ve svém důsledku i výrobky. Problematiku koncentrací VOC látek ve vnitřním prostředí budov řeší Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 6/2002 Sb. dle §108, která řeší hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností, pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, zotavoven, zdravotnických zařízení, sociální péče, ubytovacích zařízení, zařízení pro obchod a shromažďování většího počtu osob. Vyhláška řeší mikroklimatické podmínky (§3), chemické faktory a prach (§4), limity výskytu mikroorganismů (§5), limity výskytu roztočů (§6). Z hlediska §4 ( viz. příloha 2) jde zejména o limity koncentrací látek ve vnitřním prostředí budov (formaldehyd, styren, toluen, xyleny, benzen a další). Pro stanovení těchto látek platí ISO 16000-6 Determination of VOC in indoor air and chamber air, ČSN EN 717–1,2,3 Desky na bázi dřeva-stanovení úniku formaldehydu a zejména ČSN EN 13419-1,2,3,4., Stavební výrobky - stanovení emise těkavých organických sloučenin.

 

Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, řeší povinnosti prodávajícího (§ 411), dodání zboží (§ 420), nároky z vad zboží (§ 436) a dále.

 

Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník - shoda s kupní smlouvou (§ 616), informování zákazníka (§ 617), záruka písemnou formou (§ 620 definování podmínek a způsobu užívání, údržby a ošetřování), odpovědnost za vady prodané věci (§ 622), smlouva o dílo (§ 642), zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku (§ 648) a dále důsledky plnoucí z citovaných zákonů ve smyslu dosaženého stupně vzdělání a technické úrovně v konfrontaci s obvyklostmi výrobní, technické a obchodní praxe při uzavírání smluv mezi fyzickými i právnickými osobami.

 

Zákon č.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele uvádí v § 5 klamavé obchodní praktiky, kromě znění odst. 1 a 2 uvádí klamavé praktiky v příloze zákona č. 1., kde uvádí příklady v bodech: b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení, c) prohlašuje, že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, p) nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo poskytnutá služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení. V § 9 - informační povinnosti, je prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné (s ohledem na povahu výrobku způsoby a dobu jeho užívání), je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu, a aby byly srozumitelné § 10 (2). Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá § 11. Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 13 a 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce. Dále je definován pojem záruky § 13 (vyřízení do 30 dnů včetně odstranění vady), značení výrobku včetně cen § 10 a § 12 a orgány dozoru - ČOI, ale též i orgány ochrany veřejného zdraví - Zákon č. 258/2000 Sb., viz výše s pravomocí pro odstranění nedostatků, pozastavení prodeje - služeb atd.

 

Zákon č. č.140/1961 Sb. - trestní zákoník ve smyslu § 121- poškozování spotřebitele :

 

(1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady,bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo

c) byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

 

Pozn. Soudní spor zákazníka a podnikatele ve věci záměny materiálu (dřevo – konstrukční dýhovaná deska), jako šizení zákazníka již proběhl u Krajského soudu v Jihlavě.