NIS
Nábytkářský informační systém

Výzkum


Rozměry nábytku mají odpovídat obvyklým antropometrickým rozměrům a ergonomickým požadavkům doporučeným pro tuto typologickou skupinu výrobku.

Aktuální měření
 

Aktuální antropometrické měření (od roku 2009 -2012) bylo prováděno v rámci projektu NIS „Nábytkový informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovaci a jakosti nábytku“ na Ústavu nábytku, designu a bydlení, Mendelovy univerzity v Brně pod vedením Doc. Dr. Ing. Petra Bruneckého. Měření bylo  prováděno pracovníky Ústavu antropologie, Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity -  Mgr. Martin Čuta, Ph.D.

 

Jako poslední v pořadí byl proveden v roce 2001 VI. celostátní antropometrický výzkum dětí a mládeže. Lidské tělo se však s přibývajícím věkem neustále vyvíjí a mění. Jeho vývin nekončí v 18 letech, protože růst u mužů trvá orientačně až do 25 let, u žen do 23 let. Ženám se během těhotenství rozestupuje pánevní kost a tím rozšiřují boky. S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, což je většinou příčinou zvýšení hmotnosti a zvětšení kožních řas. Na stáří se snižuje pružnost meziobratlových plotének a to má často za následek snižování tělesné výšky. Všechny uvedené změny se výrazně odrážejí v tělesných rozměrech člověka. Poslední měření dospělé populace provedl Doc. RNDr. Pavel Bláha, CSc. v roce 1985, což znamená již 26 let bez nových a objektivních výsledků.

 

S ohledem na proměny výšky populace a zvětšení tělesných proporcí od posledního antropometrického měření z roku 1985 bude nutno na základě aktuálních měření  425 mužů a žen v roce 2010–2012 (zpracováno na MENDELU Brno) revidovat většinu rozměrových schémat vztahů člověk – nábytek. Druhým krokem bude revize rozměrových standardů a norem. Řešením této problematiky v oblasti nábytku může být zavedení tradiční klasifikace používané oděvním průmyslem (XS, S, M, L, XL),info což by umožňovalo tvůrcům a především zákazníkům snadnější orientaci.
 

 


                                                                       Obr. 1: Předpokládaný vztah velikosti nábytku a člověka.
 

Výsledky antropometrickým měření byly s pomocí ergonomického software Tecnomatix Jack vyhodnoceny a porovnávány s údaji uváděnými v odborné literatuře a v rozměrových norách platných pro nábytek. Výsledky srovnání jsou obsaženy v následujícím tabulkovém srovnání. Současně jsou navrženy dle předběžných výsledků optimální rozměry pro židle, křesla (též pohovky) a nábytek lehací, které budou dále upřesňovány a verifikovány.

 

Naměřené výsledky jsou zatíženy menší (statisticky ale nevýznamnou) chybou, která spočívá v tom, že osoby nespokojené se svoji postavou nebo s objektivní nadváhou se odmítly účastnit měření. Pro budoucí použití bude také nutno uvádět rozměry aproximativně k předpokládanému dalšímu růstu populace.

 

Jednoduchým modelem je zavedení dnes již tradiční klasifikace inspirované oděvním průmyslem (XS, S, M, L, XL), což by umožňovalo tvůrcům a především zákazníkům snadnější orientaci. Toto členění ale nelze běžně aplikovat na nábytek určený pro oblast veřejného interiéru.

 
Doporučení:

 
S ohledem na sekulární trend růstu populace lze v obývaném prostředí (ve spjatosti s architekturou a interiérem) a v produktovém designu doporučit novou formou členění rozměrů nábytku dle velikostních kategorií uživatelů.


                                                                                                                                                                                                  info 




Ing. Kateřina Dvouletá, Ing. Danica Káňová

S touto myšlenkou aplikovanou na oblast sedacího nábytku (židlí) přišli autoři Teraoka T., Mitsuya R., a Noro K., na základě průzkumu komfortu sezení  in Vink, P. Comfort and design: principles and good practice.