NIS
Nábytkářský informační systém

Úvod >> Informace o výrobě >> Materiály >> Materiály na bázi dřeva >> Speciální materiály na bázi dřeva

Speciální materiály na bázi dřeva


Výroba nábytku je historicky spojena se zpracováním přírodního materiálu – dřeva. Kromě  dřeva, se ale při výrobě nábytku setkáváme i s dalšími přírodními materiály, které mají své vlastnost velice podobné dřevu. Mezi speciální materiály na bázi dřeva ve výrobě nábytku a bytových doplňků řadíme především - nábytek proutěný (vrba, rattan, rákos, bambus, orobinec, palmové lýko atd.) a korek (kůra dubu korkového)


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výroba proutěného nábytku je už mistrovské dílo, převážně převažuje ruční řemeslná výroba. Specifickým znakem výroby proutěného nábytku a doplňkových výrobků je široký rozsah použitých materiálů, různé materiálové kombinace, které jsou základem širokého spektra finálních výrobků.


Mezi speciální materiály na bázi dřeva patří:

  • Proutí (rattan, vrba)
  • bambus
  • rákos
  • korek



Speciálnost technologie výroby proutěného nábytku je dána použitými materiály.


Podle materiálové kombinace dělíme nábytek na:

  • celoproutěný
  • kombinace proutí – dřevo
  • kombinace proutí – kov
  • kombinace proutí – sklo
  • kombinace proutí – čalounění


Proutěný nábytek je charakteristický svoji vzdušností, přirozeným a teplým vzhledem. Z těchto důvodů se postupně rozšířilo užívání tohoto základního materiálu i na dekorační prvky čelních ploch dřevěného nábytku jako jsou – výplně rámových dveří a postelových čel, oplétané nábytkové části, výplety židlí apod.


Vlastnosti proutěných materiálů:

  • pružnost
  • pevnost
  • ohebnost
  • hladkost
  • odolnost proti škůdcům
  • dlouhá životnost
  • nízká hmotnost
  • možnost povrchové úpravy

 

 

Vrba

Nejrozšířenějším materiálem pro výrobu proutěného nábytku, ale i bytových doplňků je vrbové proutí a to zejména pro své vynikající vlastnosti. Proutí se pěstuje na plantážích, které se zakládají převážně na vlhčích pozemcích vysazováním vrbových řízků asi 20 – 25 cm dlouhých. Ke zpracování jsou vhodné pruty z hlediska maximálně dosahované výtěžnosti po 2 roce a maximálně do 5 roků růstu.


 


Sklizeň vrbového proutí
Sklizeň může probíhat ve dvou obdobích. V době vegetačního klidu, které začíná po opadu listů a končí počátkem března, nebo v době vegetace, neboli jarní mízy, což je v období duben až květen. Dobu sklizně volíme podle toho, jaký chceme docílit vzhled konečných výrobků. Proutí sklizené v době vegetačního klidu je světle hnědé, kdežto proutí sklizené v době vegetace je bílé.



Technologie zpracování

  1. První fází opracování proutí sklizeného na podzim a v zimě je vaření. Po vytřídění proutí dle kvality a délky se proutí svazuje do otepí o váze cca 10 kg a ukládá do kovových klecí. V těchto klecích se potom ponoří do vroucí vody a po dobu cca 6 hodin se vystaví nepřetržitému varu. Během varu musí být proutí neustále ponořeno. Během tohoto procesu se z kůry uvolňují tříslové látky, které proutí zbarvují do světlehnědého odstínu. Po 6 hodinách se klec s proutím vyjme a ponoří do nádrže s chladnou vodou, kde proutí postupně zchladne. Tato doba je přibližně časově shodná s dobou vaření. Díky tomuto procesu se lýko uvolňuje od dřeva prutu a kůra se velmi lehce sloupne.
  2. Proutí sklizené v době vegetace, lze loupat přímo bez nutnosti vaření, pro snazší práci se však nechává ještě několik dnů po sklizni domrzovat. Položí se na hromadu, překryje sloupanou kůrou a několikrát za den se polévá vodou. Takto vymízované proutí je po vyloupání bílé.


Kromě proutí se pěstují ještě vrbové hole, které potřebujeme při výrobě pleteného nábytku. Jsou to vlastně přerostlé vrbové pruty, které se sklízí až ve 2 – 3 roce vegetace, kdy dorůstají do průměru cca 25 – 30 mm. Sklízejí se v době vegetačního klidu a zpracovávají se stejně jako proutí.

 


Rattan (rotang)

Stručná charakteristika
Po proutí je rattan nejpoužívanějším materiálem používaným na výrobu proutěného nábytku. Dováží se do ČR pod obchodním názvem španělský rákos. Z botanického hlediska patří do rodu popínavých palem.

 

 

 

Vyskytuje se  ve vlhkých pralesích tropických ostrovů a poloostrovů Jihovýchodní Asie.  Rattan roste velice rychle a to až 60 cm za 24 hodin a dorůstá do délky až 200 m, při průměru cca 3 – 200 mm. Kmínek je po celé délce rozdělen kolínky a jeho kůra je porostlá ostrými trny.
 

Zpracování rattanu
Ve většině asijských států se rattan pěstuje uměle na plantážích a sklízí se takřka po celý rok. Kmínky se zpracují na určité délky, kůra se oloupe. V další fázi se délkově nakrácené a oloupané kmínky třídí dle tloušťky a barvy.  Za nejkvalitnější je považován světlý a čistý rattan bez tmavých skvrn, způsobených plísní, hnilobou, nebo hmyzem. Takto vytříděný rattan se pak propírá ve vodě s pískem, bělí se sířením a nakonec se vyrovná do kovových klecí, ve kterých se pak suší. 

 

Obchodní rozdělení rattanu:

  • Boandoot – Ø 3-5 mm, používá se k výpletu rákosového materiálu
  • Segat - Ø 8-12 mm, povrh je tmavý, při ohybu sklovina praská, používá se k výrobě rákosových stěn a na potahování rákosového nábytku
  • Manilla Tohoto -  Ø 12-30 mm, používá se pro výrobu kostek nábytku
  • Oemoloe – používá se na výrobu pediku




 
Sedací nábytek z neloupaného rattanu



Bambus

Stručná charakteristika
Bambus je exotický materiál, který se vyznačuje vysokou stabilitou, tvrdostí a odolností proti změnám způsobenou změnami vlhkostí. Bambus je rostlina, která se vyznačuje velmi rychlým růstem, až 1 m za 1 den. Vyznačuje se různým zabarvením dřeva od světle hnědé až po karamelově hnědou.

 



Zpracování bambusu
Dutá stébla bambusu se zpracovávají rozštípáním stonku podélným směrem na několik zásečí, které se pak suší a frézují na úzké tenké laťky. Průřez laťky je limitován možnostmi, které nabízí průměr stonku a tloušťka stěny. Sklížením bambusových latěk vzniká spárovka, která může být využita např. na obklady stěn, čelní plochy nábytku apod. 

 
Při opracování bambusu se postupuje jako u běžných tvrdých dřevin, s tím že vlákna jsou podstatně delší a pružnější než u dřeva, zvyšuje se riziko štípání na příčném řezu. Při broušení je zapotřebí postupovat velice opatrně, aby nedošlo ke spálení povrchu. Rovná vlákna bambusu jsou v určitých úsecích přerušována kolínky, které se při obrábění mohou chovat jako zarostlé suky.


Bambusový nábytek vnáší do našich interiérů nový exotický rozměr.






 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Korek

Stručná charakteristika
Korek se získává odřezáním z vnější části borky – kůry dubu korkového (Quercus suber). Kůra je nepropustná pro vodu i pro plyny a chrání rostlinu. Korek je vytvářen vrstvou buněk zvanou felogén (korkové kambium). Dub korkový dosahuje výšky až kolem 20m, kmen a větve jsou různě pokřivené. Borka je tlustá až 10 cm a odlupuje se ve velkých plátech ze kterých se získává přírodní korek.


Pěstují se na korkovníkových plantážích, které jsou podobné alejím ovocných stromů. Plantáže těchto stromů jsou přísně střeženy a jsou chráněny a kontrolovány ministerstvem zemědělství. Největším pěstitelem korkového dubu je Portugalsko, které se považuje za zemi dodávající na trh korek nejvyšší kvality.

 


Dub korkový


Zpracování korku
Korkový dub má schopnost regenerovat svoji kůru. Syrový korek se tedy získává loupáním kůry korkového dubu. První loupání může nastat asi po 25 letech stáří dubu poté, co dosáhne kmen korkového dubu minimálně 70 cm v obvodu. Následné sklizně korkové kůry se provádí po dalších 9 letech. Teprve při třetí sklizni dosáhne kůra požadované kvality. Nejvhodnější doba pro loupání je červenec. Korková sklizeň ale začíná obvykle v červnu a trvá asi 3 měsíce. Z této kůry se, mimo jiné, vyrábějí např. korkové zátky, obklady podlah a stěn, drobné bytové dekorace

Získávání kůry dubu korkového

 

ukázky různé textury zpracovaných korkových desek

 





Korkový nábytkový program - U.M.O.