NIS
Nábytkářský informační systém

Nábytek pro venkovní použití


Nábytek pro venkovní prostředí, často označován jako zahradní nábytek, byl součástí života člověka od jeho prvních kroků na zemi. Prastará řecká báj o stařečku Filemon a stařence Baucis vypráví o jejich velké lásce a přání zemřít současně. Přání se jim vyplnilo na výsluní lavičky před domem - v těsném objetí, v jeden okamžik, jak si oba přáli. Zahradní nábytek pod korunami stromů byl místem vzniku krásných filosofií i debat o smyslu a naplnění života. Kolébkou tohoto nábytku byla staré asijská, indoevropská a zejména arabská kultura, která slovem „zahra“ dala zahradám dnešní jméno. Moderní doba podlehla kouzlu japonských zahrad, které přiblížily východní filosofii uspěchané průmyslové Evropě. Klasické japonské domy jsou spojeny mezipásmem terasy s chrámem přírody, která je nedílnou součástí východní filosofie života. Japonské zahrady a jejich doplňky jsou svorníkem domu, člověka, přírody i času. V novověku se stal zahradní nábytek mostem přes propast, kterou vyhloubila církev mezi řádem rajské zahrady a pohanským chaosem přírody.
 

V dnešní době se stal zahradní nábytek nástrojem deklarace životního stylu, ale i projevem povrchnosti či sociální nerovnosti doby (plastový nábytek). Dnešní „samoúdržbové“ zahrady se staly místem „garden party“, na nichž je příroda vnímána jen jako kulisa prezentací hostitelů a plochého společenského života, bez jakýchkoliv filosofických a estetických ambicí. Potřeba zahradního nábytku je důsledkem životního stylu člověka, který je obklopen vysokým technickým komfortem, ale současně bolestně frustrován odtržením od přírody. Pro víkendové návraty na chalupy, kempink, rybaření, zahrádkaření a sportovní aktivity je společným jmenovatelem atavistický návrat do zeleně přírody. Determinantem našeho bytí není jenom byt, ale celé obývané prostředí, jehož součástí je prostor mimo čtyř stěn. Člověk potřebuje nejen prostor veřejný či poloveřejný, ale zejména rodinný prostor dvorku zahrady, tedy prostor, který je intimně spojen s domem i s přírodou. Na počátku nového století se příroda opět stala místem úniku z traumat pracovního dne a obliba venkovního nábytku roste. Současně je vyráběn ale i nábytek pro městský interiér, nábytek zimních zahrad i teras či hřbitovní nábytek. Preferováno je u něj dřevo, jeho odolnost a lehkost i mobilnost, která stále vítězí nad plasty, které stářím degradují a neumějí mít krásnou patinu stáří, která je u dřeva zcela samozřejmá. Nábytek pro exteriér má mít stupeň rovnovážné vlhkosti 12 - 20% abs. Kování určené pro zahradní nábytek musí mít oblé hrany a být dokončeno antikorozní povrchovou úpravouinfo.


Zahradní nábytek je svorníkem domu, člověka, přírody a času.

                                                                                                                                                                    info
 

 




Určuje ČSN 91  3001, antikorozní povrchová úprava s korozní odolnosti ve stupni C3  dle ČSN EN ISO 12944-2.

Text: Doc. Dr. Ing. Petr Brunecký