NIS
Nábytkářský informační systém

Z plodů semen


Kokosové vlákno – získává se z plodů (ořechů) Kokosovníku (Cocos nucifera), palmy až 20 m vysoké. Plody mají vnější tenkou kožovitou blánu, pod níž je tlustá vrstva tuhých, hustě propletených vláken. Vlákna zvaná „koir“ obalují pecku s tvrdou skořápkou. Zpracovávají se nezralé plody, které se máčejí ve vodě a z nich uvolněná vlákna se propírají, vochlují (mechanicky rozvolňují) a zušlechťují. Vochlováním se vlákna zjemňují. Délka vláken je 15 až 35 cm, tloušťka 0,3-1 mm (jsou cca 25x hrubší než bavlna). Vlákna jsou lehčí než voda, obsahují až 65 % vzduchu. Vlákna jsou odolná proti mechanickému opotřebení, vlhkosti, bakteriím, houbám, hmyzu a hnilobě. V přírodním stavu jsou kokosová vlákna lámavá, hořlavá a prašná, zušlechtěním získávají lesk, pevnost, elastičnost a objemnost. Zušlechtěná vlákna se stáčejí do provazců. Barvu mají hnědou a jsou šlachovitá. Kokosové vlákno bylo užito poprvé ve Velké Británii okolo roku 1845.

 

Obr.č. 36 –Kokosové vlákno


Kokosová vlákna se používají samostatně jako výplňový tvarovací materiál nebo ve směsi s živočišnými vlákny na výrobu pryžokokosových desek, které mají  velmi dobrou schopnost odpařovat vlhkost a provzdušňovat materiálovou skladbu. Dále se z vláken vyrábí motouzy, lana a rohože. Pryžokokosové desky se vyrábějí slisováním směsi vláken a pojením přírodním latexem, což zajistí zvýšení její tuhosti při zachování pružnosti. Desky pryžokokosu jsou vysoce elastické, pevné, nosné, prodyšné a antialergické. Jsou velmi dobrým nosným a tvarovacím materiálem ve vrstvě čalounění, podkladem pro pěnovou pryž nebo objemová rouna. Používají se prakticky pro všechny typy čalouněných výrobků sedacího i lehacího sortimentu.

 

 Obr.č. 37 Výrobky z kokosového vlákna


Z listů palmy kokosové se pletou koše a rohože, ze získaných tuhých vláken, jimiž jsou prostoupeny listové řapíky, se zhotovují provazy a hrubé tkaniny. Z kůry se těží kokosová klovatina, která se upotřebuje také v koželužství.

 

Marka vlákna – Elancrin a Sanocrin – jsou zvlášť dlouhá kokosová vlákna, velmi odolná, trvanlivá, lesklá a bez nečistot, přirozeně antimikrobiální. Používají se jako tvarovací náplň polštářů a podušek.

 

 Obr.č. 38 Marka vlákna

 

Kapok – jsou jednobuněčná vlákna, získaná z tropického stromu Vlnovec pětimužný (Ceiba pentandra, Kapok vlnatý, Eriodendron anfractuosum, Bombax pentandrum), zvaného též strom bavlníkový, který dorůstá výšky až 60 m. Vlákna jsou obsažená ve stěnách tobolek plodů (lusků), podobných bavlněným tobolkám, která se sbírají před plnou zralostí. Plody jsou válcovité, přes 10 cm dlouhé tobolky, obsahující značný počet semen velikosti hrachu. Vnitřní stěny a přehrádky tobolek jsou pokryty špinavě bílou, hedvábně lesklou vlnou. Drcením tobolek se uvolňují vlákna, která se následně suší. Mají tenký voskovitý povlak, který je činí odolné proti vlhkosti a jsou málo pevná. Barva vláken je bílá až nažloutlá. Vlákna se musí mechanicky upravovat, zdrsňuje se jejich hladký povrch a snižuje se lámavost. Jsou dutá a dutina je vyplněna vzduchovou bublinou, takže jsou vlákna lehká a drží se na vodě. Mají podobný vzhled jako prachové peří, proto se nazývají rostlinné prachové peří nebo rostlinná vlna. Pro další zpracování se lisují do balíků. Kapok je přirozeně antimikrobiální, hypoalergenní a je odolný vůči plísním, dále je odolný vůči tlaku a odpuzuje hmyz. Kapok nepropouští vodu, proto se záchranné vesty dříve vyráběly z kapoku.

 

 Obr.č. 39 Kapok vlnatý, tobolky s vlákny

 

Vlna ze semen není použitelná jako předivo, neboť je málo pevná a trvanlivá, ale používá se jako vata a výplňový materiál, protože je dosti pružná. Používá se jako tvarovací materiál do dětských a nemocničních matrací a polštářků. S ohledem na kratší délku vláken, a tím vznikající deformace na čalouněných plochách, byla používána v tenčích vrstvách, nebo jako horní kypřící surovina materiálové skladby. Je tradičním materiálem pro výrobu thajských polštářů, matrací a rohoží.

 

Bavlna – jsou sbírané chomáčky jednobuněčných vláken, která obrůstají semena bavlníků (Gossypium). Zpracovává se mnoho druhů bavlníků. Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum L.) je jednoletá nebo dvouletá, až 2 m vysoká bylina s rozvětvenou lodyhou a střídavými listy. Z paždí listů vyrůstají jednotlivě stopkaté květy. Bavlník černosemenný (Black seed) má dlouhá lehce oddělitelná vlákna. Bavlník zelenosemenný (Green seed) obsahuje kromě vláken ještě nespřadatelný porost – LINTERS s vlákny kratšími než 10 mm.

 

 Obr.č. 40 Druhy bavlníků

 

Plody bavlníků jsou tobolky, vyplněné hnědými semeny, která jsou porostlé bílými, hustými chlupy (délky 1-5 cm) – bavlnou. Když tobolky dozrají, otevřou se, bavlněné chlupy se pružně rozepnou a z puklých tobolek je vybírána bavlna i se semeny. Ta se potom ukládá v tenkých vrstvách na vzdušném místě, aby dobře vyschla. Po té se vyschlá bavlna čistí a zbavuje semen. V přádelnách se bavlna opět načechrá a spřádá.

 

Obr.č. 41 Tobolky bavlníku

 

Z odpadů, které při spřádání bavlněné příze zůstanou, se vyrábí vata. Vlákna bavlny jsou rovná, hladká, mají vysokou pevnost v tahu, jsou pružná a velmi vzdušná, nasákavá a s teplým omakem. Bavlna se používá na výrobu bavlněných a směsových roun pojených i nepojených. Bavlna je velmi hořlavý materiál. Z bavlny se vyrábí technické a potahové textilie, zdobné šnůry a šicí nitě.