NIS
Nábytkářský informační systém

Pr. doba, doba odpočinku a BOZP


pracovní doba- doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele

doba odpočinku- doba, která není pracovní dobou

směnná část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,

dvousměnný pracovní režim- režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

třísměnný pracovní režim-režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

nepřetržitý pracovní režim- režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

nepřetržitý provoz- provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu,

pracovní pohotovost- doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele.

práce přesčas- práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost,
 
noční práce- práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou,
 
rovnoměrné rozvržení pracovní doby- rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu,
 
nerovnoměrné rozvržení pracovní doby- rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA

-délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin
-výjimky:
a) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně
b) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně

kratší pracovní doba: může být oboustranně sjednána s tím, že mzda odpovídá této kratší pracovní době

-mladiství: do 18 let nesmí délka směny překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby překročit 40 hodin týdně

ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

-pracovní dobu a začátek a konec směn určuje zaměstnavatel
-délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin
-zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení

pružné rozvržení pracovní doby: zahrnuje základní a volitelné časové úseky
                                                    základní-zaměstnanec je povinen být na pracovišti
          volitelný-zaměstnanec si sám volí začátek a konec pracovní doby

-při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích 
Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní:
 
a) při pracovní cestě zaměstnance,
 
b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a
 
c) v dalších případech určených zaměstnavatelem. 
    
-v těchto případech uvedených platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit

-překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (výjimka:dočasná pracovní neschopnost, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy)
 
-při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby, vymezených přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, nebo jde-li o činnost zástupců zaměstnanců, se posuzuje jako výkon práce celá tato doba
 
-překážky v práci na straně zaměstnavatele při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce, jestliže zasáhly do směny zaměstnance, a to za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny
 


KONTO PRACOVNÍ DOBY

-jedná se o způsob rozvržení pracovní doby, který může zavést pouze vnitřní předpis nebo kolektivní smlouva
-zaměstnavatel je povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance
 
-na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje:
 
a) stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, 
b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a
c) odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.
 
-v případě konta pracovní doby smí činit vyrovnávací období max. 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může vymezit max. 52 týdnů po sobě jdoucích)
-pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance se poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den


PŘESTÁVKA V PRÁCI

-na jídlo a oddech: nejdéle po 6ti hodinách nepřetržité práce (v případě mladistvých max. po 4,5 hod.)
                              délka trvání je min.30 minut
         je-li přestávka rozdělena, musí jedna její část činit min. 15 minut
          tyto přestávky se nezapočítávají do pracovní doby
-jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby (mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech)

bezpečnostní přestávka: má-li na ní zaměstnanec nárok dle zvláštních předpisů, započítává se do 
   pracovní doby (například řidiči)
   -připadne-li tato přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, 
   započítává se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby


DOBA ODPOČINKU

-zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích

-odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku
 
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
c) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech


DNY PRACOVNÍHO KLIDU

-dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v práci v týdnu a svátky
-práci v těchto dnech může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně v souladu s § 91 ZP


NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK V TÝDNU

- zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého zaměstnance min.48 hodin)
 
-umožňuje-li to provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle

PRÁCE PŘESČAS

- lze je konat jen výjimečně
 -zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů
(i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popř. za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP i na dny pracovního klidu)
-nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce
(nad tento rozsah je možné sjednat dohodou se zaměstnancem)
POZOR:celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích)
-do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno

NOČNÍ PRÁCE

- práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou,
- délka směny v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích

-není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne)

-zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb:
a) před zařazením na noční práci,
b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,
c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá

-náklady s tím spojené hradí zaměstnavatel 
-zaměstnanec má právo na přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení
-zaměstnavatel je povinen vybavit takové pracoviště prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc

PRACOVNÍ POHOTOVOST

 
-doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn
-pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele
-pouze na základě dohody se zaměstnancem

-výkon práce v době pracovní hotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas
-nedojde-li k výkonu práce v době pohotovosti, nezapočítává se pohotovost do pracovní doby


DŮLEŽITÉ:

-zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce
 
a) odpracované
1. směny
2. práce přesčas
3. další dohodnuté práce přesčas 
4. noční práce 
5. doby v době pracovní pohotovosti
 
b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel
 
-na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele

 

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
 

-zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce a za tímto účelem přijímat opatření k předcházení rizikům
 
-péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců

-náklady s tímto spojené je povinen hradit zaměstnavatel 

-povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

-konkrétní práva a povinnosti pro zaměstnavatele a zaměstnance jsou zakotvena v § 101-108 ZP