NIS
Nábytkářský informační systém

Skončení pr. poměru


-na dobu určitou i neurčitou

• dohodou-PÍSEMNĚ a každá strana obdrží jedno vyhotovení
                 -pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě
• výpovědí-PÍSEMNĚ
                -výpovědní doba činí 2 měsíce, není-li dohodnuta delší 
                -výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně
-výpovědní důvod nelze dodatečně měnit
a) ze strany zaměstnance-bez udání důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu
b) ze strany zaměstnavatele-z následujících důvodů-§ 52 ZP
(i) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
(ii)  přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
(iii)  stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
(iv)  nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
(v)  pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
(vi)  nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
(vii) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi
(viii) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP-výpověď je možné dát pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu zaměstnavatel dozvěděl, nejpozději však do 1 roku; v případě, že toto porušení začne šetřit jiný orgán, je možné dát výpověď ještě 1 měsíc poté, co se zaměstnavatel dozví výsledek tohoto šetření
zákaz výpovědi v ochranné době, tj.:
(i) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
(ii) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení,
(iii) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
(iv) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
(v) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci
-s výjimkami uvedenými v § 54 ZP
-byla-li dána zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá
• zrušením ve zkušební době-PÍSEMNĚ
-z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu
NELZE: v době prvních 14tikalendářních dnů a v období od 1.1. 2012 do 31.12. 2013 v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance
-PP končí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější
• okamžitým zrušením-PÍSEMNĚ
   -je třeba přesně skutkově vymezit a nelze dodatečně měnit
(1) ze strany zaměstnance
a)podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti
-v těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby
-zaměstnanec je oprávněn PP zrušit pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodech dozvěděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl
(2) ze strany zaměstnavatele
a)byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
b)porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem-dle judikatury soudů
           NELZE VŠAK:s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem či zaměstnankyní na rodičovské dovolené
- PP je možné zrušit pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o tomto důvodu zaměstnavatel dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl; v případě, že toto porušení začne šetřit jiný orgán, je možné dát výpověď ještě 2 měsíc poté, co se zaměstnavatel dozví výsledek tohoto šetření (toto se vztahuje rovněž k výpovědi dle § 52 písm. g) ZP)

• uplynutím sjednané doby-v případě pracovního poměru na dobu určitou
    -POZOR:pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby v konání prací s vědomím zaměstnavatele, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou
• smrtí zaměstnance
• smrtí zaměstnavatele-v souladu s § 342 odst. 1 ZP
• odvoláním nebo vzdání se místa vedoucího zaměstnance-písemně
-výkon práce končí dnem následujícím po doručení odvolání se nebo vzdání se, není-li v něm uveden den pozdější
POZOR: pracovní poměr tím nekončí
-zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci

 

V případě cizinců či osob bez státní příslušnosti:
• dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
• dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
•  uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech

 

• HROMADNÉ PROPUŠTĚNÍ-skončení pracovních poměrů v období 30ti kalendářních dnů na základě vypovědí daných zaměstnavatelem z důvodů v § 52 písm. a) až c) nejméně
a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců 
POZOR: do celkového počtu zaměstnanců se započítávají i ti, s nimiž byl PP rozvázán z týchž důvodů dohodou
-§ 62 ZP stanoví podrobné podmínky (tj. povinnost min. 30 dnů předem písemně informovat odbory, radu zaměstnanců či samotné zaměstnance, jichž se propuštění týká a dále krajskou pobočku Úřadu práce a v jakém rozsahu)
-pracovní poměr skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30ti dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele krajské pobočce Úřadu práce, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení PP netrvá


ODSTUPNÉ

-náleží zaměstnanci v případě výpovědi dle § 52 písm. a) až c) nebo v případě dohody z týchž důvodů

VÝŠE:
a) jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trvá u zaměstnavatele méně jak 1 rok
b) dvojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trvá u zaměstnavatele alespoň 1 rok a méně než 2 roky
c) trojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trvá u zaměstnavatele více než 2 roky
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

-v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů dvanáctinásobek průměrného výdělku (výjimka: § 367 odst. 1 ZP)

-za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců
-odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty
-bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část

NEPLATNÉ ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

-zaměstnanec i zaměstnavatel mohou uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíce ode dne, kdy pracovní poměr skončit rozvázáním pracovního poměru při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce

ze strany zaměstnavatele:
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku náleží ode dne, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru
Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit

ze strany zaměstnance:
Dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.

neplatné skončení pracovního poměru dohodou:
Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem. Zaměstnavatel právo na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nesmí.