NIS
Nábytkářský informační systém

Vlhkost vnitřního prostředí


VLHKOST PROSTŘEDÍ – ZÁVAZNÉ PŘEDPISY:

S ohledem na sorpční vlastnosti dřeva a materiálů na bázi dřeva je nezbytné ukládat materiál a hotové výrobky do prostředí, které má obdobnou vlhkost, jako prostředí stanovené pro použití výrobku. Tato skutečnost vychází ze sorpčních vlastností materiálů, jejich  meze hygroskopicityinfo a stavu vlhkostní rovnováhyinfo.


Závazné předpisy pro používání nábytku a materiálů v interiéru:

ČSN EN 1001 - 2 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva -  čl. 1.46: Nábytek pro interiér a konstrukční materiály, z nichž je utvářen musí splňovat požadavky: pro použití v suchém prostředí.  Třída použití 1 – materiál je pod střechou, zcela chráněn před povětrnosti a nevystavené působení vlhkosti. Dále pak v ČSN EN 636, čl. 7.1.2 a další  ČSN EN 312 Třískové desky aj. viz dále ČSN EN 636 .
Třídy použití definuje ČSN EN 1995-1-1: Eurokod 5  Navrhování dřevěných konstrukcí část 1-1 ve čl 2.3.1.3 třídy provozu. 
Třída provozu 1 je charakterizována vlhkostí materfiálů odpovídající teplotě  20 C o a relativní vlhkostí vzduchu přesahující 65% pouze několik týdnů v roce.

ČSN EN 636
Překližované desky – Požadavky čl. 3/1 překližovaná deska pro použití v suchém prostředí charakterizovaného vlhkostí materiálu odpovídající teplotě 20 C° a relativní vlhkosti 65%, která je překročena jen několik týdnů za rok, toto prostředí odpovídá provozní tř. 1. Obdobné požadavky stanovují normy: ČSN EN 14322 (laminované desky) ČSN EN 312 (třískové desky), ČSN EN 622-1 (vláknité desky) ČSN EN 622-5 (středně tvrdé vláknité desky), ČSN EN 622-5 (tvrdé vláknité desky) ČSN EN 14 279 Vrstvené dřevo, ČSN 49 2410 Překližky pro všeobecné použití, ČSN EN 314 -1, 2 Překližované desky aj.
 

ČSN 91 0001 Dřevěný nábytek – Technické požadavky čl. 3/6 Vlhkostní parametry dřevěného nábytku musí odpovídat obvyklé vlhkosti prostředí použití výrobku. Při obvyklých podmínkách použití musí mít dřevěný nábytek uvedený na trh absolutní vlhkost v rozmezí 7-10% při běžné teplotě. Výjimkou je nábytek pro exteriér nebo pro jiný specifický účel.
 

ČSN 91 0015 Čalouněný nábytek - Základní požadavky  čl 4.6: Vlhkostní parametry nábytku musí odpovídat obvyklé vlhkosti prostředí použití výrobku. Nábytek v interiéru musí být uzpůsoben pro 30 – 65 % relativní vlhkost prostředí při 18 - 22 °C s absolutní vlhkostí materiálu v rozmezí 8– 10 %, s výjimkou vlkosti materiálu skrytých koster, kde nesmí přesáhnout vlhkost 12% .
 

ČSN EN 942 Dřevo pro truhlářské práce – Všeobecná klasifikace dřeva čl. 4.6. Vlhkost dřeva (v procentech) musí být ve shodě s příslušnými normami výrobků a národními požadavky, v daném případě upřesněn pro nábytek na podmínky ČR v ČSN 91 0001. Poznámka: Znění normy je uvedeno s ohledem na rozdílné klimatické podmínky v EU (přímořské a kontinentální klima a jejich projev v interiéru).
 

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 6/2003 z 16. 12. 2002, dle zákona 258/2000Sb. stanovuje hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro pobytové místnosti budov. V § 3 a § 5, ve znění přílohy č. 3, stanovuje relativní vlhkost vzduchu nejvýše 65%.
 

VZTAH MATERIÁLU A PROSTŘEDÍ

U nábytku a materiálů, které mají vlhkost v souladu s výše uvedenými předpisy nedochází k žádným (z hlediska kvality významným) sorpčním ani desorpčním procesům. Normami stanovené rozpětí zaručuje, že běžné kolísání vlhkosti v interiéru neovlivní kvalitativní znaky nábytku.

Dřevo vlivem hygroskopické povahy přijímá vlhkost ze svého okolí a mění své rozměry. V případě, že je vlhkost výrobku vyšší, dochází k tvarovým změnám dřeva (i jeho konstrukcí) vlivem sesychání (desorpce), které vytváří vnitřní napětí v materiálu. Obdobná je situace při umístění výrobku ve vlhkém prostředí, kdy vady vznikají vlivem zvýšení vlhkosti (sorpce). Při proměnné vlhkosti dochází k sorpčním a desorpčním procesům, které mohou probíhat u materiálů odlišně a mohou být příčinou závažných vad výrobku.

Rozhodujícím činitelem je schopnost dřeva přizpůsobit se vlhkostním podmínkám prostředí, ve kterém je umístěno.  Stav vlhkostní rovnováhy (SVR) je podmíněn chemickou stavbou dřeva a vyjadřuje vlhkost, na kterou se ustálí dřevo uložené v konkrétním prostředí (určené teplotou a relativní vlhkostí vzduchu).  Je to stav, kdy se vyrovnají parciální tlaky vodních par ve dřevě a parciální tlaky par ve vzduchu (vzniká ustálený stav).

Nábytek s vyšší počáteční vlhkostí (vlhkost materiálu) postupně vyrovnává svůj vlhkostní stav s okolním prostředím. Tento proces provází vysychání materiálu, borcení ploch (změna rovinnosti – průhyb), otevření spojů a spár (otevřené spoje dýh, spárovek aj.). Snižování vlhkosti podmiňuje i vznik vad druhotných, například otevření smolníků, uvolnění konstrukčních spojů, praskání suků, otevření těsných spár, uvolnění lakového filmu od podkladu aj. Dalším efektem může být špatná funkce mechanismů, zásuvek, velká vůle konstrukčních spojů (otevřené spoje) vůle mezi součástmi, hluk či zhoršená funkce výrobku.

Výše uvedený proces může být i opačný, tedy když je nábytek zhotovený pro suché prostředí interiéru vystaven vlhkému prostředí.  Změna stavu suchého prostředí (z 65 % na stav prostředí s 95% relativní vlhkostí) provází výrazné tvarové změny materiálu a podmiňuje závažné vady nábytku.  Proměny prostředí v intervalu  15 – 30 % a 65 - 90 % jsou pro nábytek velmi riskantní, při  širokopásmové proměně  15 – 90 %  jsou zničující.

Vyšší vlhkost nábytku lze označit za vadu skrytou, tedy vadu, která nemůže být jinak než odborným zkoumáním zjištěna. Důsledky této vady se projevují v průběhu času.  Stejným typem vady je ale i vyšší vlhkost prostředí než je obvyklé, nebo naopak vyšší suchost prostředí, než pro kterou byl nábytek zhotoven.

Použití konstrukčních desek:

Konstrukční deska pro použití v suchém prostředí určena do prostředí charakterizovaného vlhkostí materiálu odpovídající teplotě 20 C° a RV vzduchu 65% - třída použití 1

Konstrukční deska pro použití ve vlhkém prostředí je určena do prostředí charakterizovaného vlhkostí materiálu při teplotě 20 C° a RV vzduchu 85%  - třída použití 2

Konstrukční deska pro použití ve venkovním prostředí je určena do klimatických podmínek vedoucími k vyšší vlhkosti než ve  třídě 2 -  třída použití 3

VLHKOST VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ (EXTERIÉR):

Nábytek určený pro exteriér je vystaven zcela jiným klimatickým podmínkám, než nábytek určený pro interiér. V interiéru se relativní vlhkost vzduchu běžně pohybuje v rozmezí 30 - 65 % relativní vlhkosti při teplotách kolem 20 °C. V exteriéru se relativní vlhkost vzduchu pohybuje v rozmezí od 65 - 100 %. Průměrná roční vlhkost je v rozmezí 75 – 90 %. Změna venkovní vlhkosti ve vnějším prostředí je v našich podmínkách v jednotlivých měsících proměnlivá - viz obr. 1.
 

Obr. 1: Přehled roční venkovní relativní vlhkosti Čech a Moravy (Peleška, J. 1960)
 

Z uvedeného obrázku je zřetelné výrazné kolísání venkovní vlhkosti během roku. Vysoká relativní vlhkost vzduchu je patrná zejména v měsících říjen, listopad, prosinec, leden a únor. V zimních měsících může dojít vlivem silných mrazů k vysrážení vlhkosti ze vzduchu a ten může být krátkodobě (po dobu velkých mrazů) velmi suchý.

ROVNOVÁŽNÁ VLHKOST DŘEVA (RVD)

Problém dřevěného nábytku spočívá v tom, že se dřevo i materiály na bázi dřeva snaží vyrovnat svůj vlhkostní stav s prostředím, které jej obklopuje. Suché dřevo přijímá vzdušnou vlhkost (sorpce) nebo naopak vlhkost uvolňuje (desorpce). Při sorpci či desorpci dochází k jeho tvarovým změnám. Tyto procesy jsou podmíněny hygroskopicitou přírodního materiáluinfo, který se snaží dosáhnout stav vlhkostní rovnováhy s okolním prostředíminfo.
 

                             

Obr. 2:  Orientační nomogram zachycující vztah teploty T, relativní vlhkosti R a stavu vlhkostní rovnováhy dřeva SVR (RVD.) Vztahy jsou odlišné pro různá dřeva a měrnou hmotnost.


Tab. 1: Rovnovážná vlhkost dřeva (RV) při různé relativní vlhkosti dřeva

Relativní vlhkost

30%

65%

90%

Měrná hmotnost

Smrk RV

6 (5,9)

11 (10,7)

22 (21,8)

420-500 kg/m3

Buk RV

5 (4,9)

9 (9,3)

19 (18,7)

620-660 kg/m3

Dub RV

5 (5,2)

9 (9,1)

17 (17,5)

620 -660 kg/m3

Zdroj: JURENKA, M. Analýza rovnovážné vlhkosti dřeva při 25 °C - MZLU 2006

                                
SORPCE A DESORPCE U DŘEVA

Tvarové změny materiálů na bází dřeva jsou podmíněny přírodní povahou dřeva, které má vlivem anizotropie své stavby velmi proměnné vlastnosti. Podélné sesychání dřeva je nepatrné a v praxi se s ním nepočítá.  Hodnoty sesýchání dřeva z meze hygroskopicity na absolutně suchý stav dřeva činí:

- tangenciální 6 - 12 %,  radiální 3 - 6 %,  podélný 0,3 - 0,6 %,  objemově pak 9 - 19 %
 

                                                     

Obr. 3: Vztahy mezi sorpční aktivitou dřeva a RV (Teischinger, A.)
 

Sorpce v běžných podmínkách interiéru. Graf uvádí změnu prostředí z 35 na 90 % relativní vlhkosti vzduchu a její vliv na rovnovážnou vlhkost dřeva. Změna rovnovážné vlhkosti dřeva (svislá osa) je vyjádřena časem v závislosti na tloušťce dřeva.  
 

                                                      

Obr. 4:  Vztahy mezi sorpční aktivitou dřeva a RV (Teischinger, A.)
 

Sorpce v běžných podmínkách interiéru. Graf uvádí změnu prostředí z 35 na 65 % relativní vlhkosti vzduchu a její vliv na rovnovážnou vlhkost dřeva. Změna rovnovážné vlhkosti dřeva (svislá osa) je vyjádřena časem v závislosti na tloušťce dřeva.

Z prvního grafu vyplývá, že u dřeva smrku tloušťky 10 mm (při zvýšení relativní vlhkosti vzduchu z 35% na 95%) může dojít vlivem sorpce ke změně rovnovážné vlhkosti dřeva z 8% na 14% (RVD) již za 6 hodin, ke zvýšení RVD na 20% dojde za jeden den. Při nižší relativní vlhkosti například při 70 % je změna pomalejší. Tento proces provází i rozměrové změny materiálu. U ostatních konstrukčních materiálů na bázi dřeva jsou změny obdobné, jen se liší rychlostí sorpce (U aglomerovaných materiálů je vlivem hydrofobních přísad nebo povrchového dokončení je sorpce o něco pomalejší).

V případě povrchově dokončeného nábytku (napouštění lakování) se doba sorpce vlhkosti materiálu z vnějšího prostředí do nábytku prodlužuje až dvojnásobně. Lakování a balení výrobku sorpci zpomaluje, ale příjem par z vnějšího prostředí nezastaví. Modifikací materiálů pomocí hydrofobizačních přísad, biocidních prostředků, či retardéry hoření nebo teplotou při lisování a vlivem lepidel se bod nasycení vláken oproti klasickému dřevu o něco snižuje (u překližek to činí asi 2 - 3%). Snížení sorpčních vlastností lze dosáhnout u dřeva tepelnými úpravami (Termowood).

SORPCE A DESORPCE MATERIÁLŮ NA BÁZI DŘEVA

Procesy sorpce a desorpce nemají u těchto materiálů stejný průběh a současně jsou u jednotlivých materiálů specifické. Změny aglomerovaných materiálů (dřevotřísková deska DTD a dřevovláknitá deska DVD) viz v níže uvedených obrázcích.


Obr. 5: Sorpční izoterma 3 vrstvé dřevotřískové desky pojené močovinoformaldehydovou pryskyřicí UF, fenolformaldehydovou pryskyřicí PF a příslušného dřeva D (Matovič, 1993).


Obr. 6:  Desorpční křivky defibrátorového vlákna a z něj vyrobených dřevovláknitých desek tepelně zušlechtěných – s přídavkem a bez přídavku hydrofobizačních látek (Matovič 1993)
 

U dřeva je voda vázána výlučně do buněčných stěn a způsobuje jen pružnou (vratnou) deformaci. U kompozitních materiálů na bázi dřeva je vlhkost kromě buněčných částí vázána také mezi dřevem a pryskyřici. Pryskyřice je na rozdíl od dřeva více pevná, křehká a málo deformovatelná. Po nabobtnání dojde k trvalému porušení struktury materiálu, která je nevratná a ke zpětné změně rozměru při sesychání nedojde. Při krátkodobém (menším) zvýšení vlhkosti je spoj ještě reverzibilní a může dosáhnout původní mechanické vlastnosti. Při opakovaném namáhání prostředím s vlhkostí vyšší (nad 65% relativní vlhkosti) dochází k degradaci kompozitních materiálů, které pozbývají požadované mechanické vlastnosti. S nimi může klesat i pevnost kotvení kovových spojovacích prvků v ploše - při namáhání pak dochází k vytrhávání komponentů z materiálu.

Obr. 7: Rovnovážný stav vlhkosti aglomerovaných materiálů

(Čížek, J., 1985: Vlastnosti a zpracování třískových a vláknitých desek. SNTL Praha. 352 s.)
 

Pokud jsou materiály (PDP –překližka, PDP – L laťovka, DTD – dřevotříska, DVD dřevovláknitá desky, HPL vysokotlaký laminát) vystaveny jiným podmínkám, než pro které byly určeny, může dojít k jejich rozdílné lineární změně (jak ve směru i v čase), která může u sendvičových konstrukcí vytvářet výrazné síly. Tato napětí mohou při výrazné vlhkostní změně způsobit porušení konstrukce. Největší vlhkostní proměna probíhá kolmo na rovinu desky. Tato změna může způsobit zhoršenou funkci nábytku (výsuvné prvky, dveře, aj.). Při dlouhodobé, pokračující expozici materiálu ve vlhkém prostředí může docházet i k degradaci jejich lepidel (hydrolýza pojivové močovino-formaldehydové pryskyřice). Důsledkem je ztráta pevnosti materiálu, která může být provázena i bezpečnostními riziky (ztráta integrity konstrukce - výrobku).

LINEÁRNÍ ZMĚNY MATERIÁLŮ

Se změnou rovnovážné vlhkosti (sorpce – desorpce) dochází k změnám rozměru dřeva, které se projeví nejen u rostlého dřeva, ale i u materiálu na bázi dřeva značnými změnami rozměrů.

 

ZMĚNA ROZMĚRU DŘEVA:

Z níže uvedených příkladů je patrný rozdílný průběh sorpce v oblasti relativní vlhkosti vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím. Vnitřní prostředí, pro něž je nábytek uzpůsoben, provází změna 30-65%. Strmý nárůst sorpce je zřetelný ve venkovním  prostředí, které je charakterizováno relativní vlhkostí vzduchu 65 - 90% . Obdobný průběh nastane i ve vnitřním prostředí ve kterém klesne relativní vlhkost vzduchu pod 30% (teplota 25 C°).
 

Tab. 2: Změna rovnovážné vlhkosti dřeva a jí odpovídající lineární změna napříč vláken

Relativní

Vlhkost vzduchu

65%

90%

Změna rovnovážné vlhkosti v %

Dilatace při změně z 65% na 95%

Změna na 1 m[1]

Změna v %

Smrk

11

22

11

2,0 – 3,0 mm

2,0 – 3,0 %

Buk

9

19

10

1,8 – 2,7 mm

1,8 – 2,7%

Dub

9

17

8

1,4 – 2,2 mm

1,4 – 2,2 %



[1] Metoda Ugoleva (1975 Drevesinovedenie) změna pro radiálně tangenciální změnu rozměru (0,18 - 0,27%) - na 1% změny rovnovážné vlhkosti (na 1 m pak 1,8 -2,7 mm) násobeno rozdílem rovnovážné vlhkosti mezi 65 -90% vlhkosti vzduchu.

 


Průběh sorpce u smrku: 

Obr. 8:Experimentálně zjištěné sorpční izotermy smrkového dřeva o různých hustotách při teplotě 25°C, za normálního atmosférického tlaku, v porovnání s deBoer - Zwickerovým teoretickým modelem sorpční izotermy. JURENKA, M.


Průběh sorpce u buku:

Obr. 9:  Experimentálně zjištěné sorpční izotermy bukového dřeva o různých hustotách při teplotě 25°C, za normálního atmosférického tlaku, v porovnání s deBoer - Zwickerovým teoretickým modelem sorpční izotermy. JURENKA, M.


Průběh sorpce u dubu:

Obr. 10: Experimentálně zjištěné sorpční izotermy dubového dřeva o různých hustotách při teplotě 25°C, za normálního atmosférického tlaku, v porovnání s deBoer - Zwickerovým teoretickým modelem sorpční izotermy. JURENKA, M.

 

ZMĚNA ROZMĚRU KOMPOZITNÍCH MATERIÁLŮ NA BÁZI DŘEVA

Jak již bylo uvedeno, největší změna probíhá ve směru kolmém na rovinu desky, ale tato změna je s ohledem na stanovené rozmezí použití materiálu relativně nepodstatná.

Lineární změna je sice výrazně menší, ale při vytváření rozměrných konstrukcí může mít výrazný vliv na vestavěný nábytek. Příčinou je časté propojení interiéru a exteriéru. Vliv výměny vzduchu (objem místnosti za hodinu) je patrný z níže uvedené tabulky.
 

Tab. 3:  Výměna vzduchu mezi interiérem a exteriérem ((Jokl, M.)

                Nastavení okna a dveří

výměna vzduchu za hodinu

okno a dveře zavřeny

0 – 0,5

okno vyklopena, rolety spuštěny

0,3 – 1,5

okno vyklopena bez rolet

0,8 - 4

okno otevřeno do poloviny

5 - 10

okno zcela otevřeno

9 - 15

okno i balkonové dveře otevřeny

40

 

Tab. 4: Změna lineárního rozměru materiálu při změně prostředí ze suchého na vlhké

Materiál

Lineární dilatace při změně ze suchého prostředí na venkovní podmínky z 65% na 95% relativní vlhkosti vzduchu

Dřevotřísková deska

0,2 – 0,6 % (změna 50% - 97%)

2 – 6 mm/1m

Verzalit

0,1 – 0,3%

1 – 3 mm/1m

Překližky a laťovky 

0,1 - 0,2 %

1 – 2 mm/1m

Dřevovláknitá deska

0,2 - 0,4%

1 – 3 mm/1m

HPL – vysokotlaký laminát[1]

v podélném směru do 0,15 %

v příčném směru do 0,3 %.

1,5 mm/1m

3 mm/1m

OSB desky

0,2 – 0,3% (změna 65% - 85%)

2 – 3 mm/1m

Smrk (průměr)

3%

3 mm/1m

Buk (průměr)

2,5%

2,5 mm/1m

Dub (průměr)

2 %

2 mm/1m



[1] izotropní materiál, vlastnost určena výrobou pásu papíru

 

Změny rozměru vyvolané změnou prostředí o vlhkosti 65 % na vlhkost venkovního prostředí 95% jsou uvedené v tabulce. Hodnoty lineární změny jsou uváděné jako orientační, s ohledem na rozdílné údaje zdrojů a jejich stanovení pro různé hodnoty změny relativní vlhkosti.  Tyto skutečnosti jsou uvedeny číselným údajem v závorce.

Z uvedených údajů vyplývá, že změny lineárních rozměrů jsou sice relativně velmi malé, ale v případě tvorby velkých ploch zhotovených v kombinaci různých materiálů mohou při dlouhodobých a opakovaných proměnách vlhkosti (propojení interiéru s exteriérem) způsobit významnou dilataci a vznik vad. Ty jsou velmi časté při použití izotropních vysokotlakých laminátů (HPL) v kombinaci s anizotropními aglomerovanými materiály na bázi dřeva.

V případě dřeva jde o lineární změny vratné, u třískových desek jde o lineární změny nevratné. Základní rozdíl spočívá v odlišném průběhu deformování materiálu příjmem (sorpcí) vody do jeho struktury. U dřeva je voda vázána výlučně do buněčných stěn, kde způsobí jen pružnou (vratnou) deformaci. U třískových desek a lepených vláknitých desek může být vlhkost kromě buněčných částí vázána i mezi dřevo a pryskyřici. Hlavní rozdíl spočívá v materiálových vlastnostech pryskyřice, která je více pevná, ale křehká a málo deformovatelná. Při vysoké sorpci provázené bobtnáním (80-100 % relativní vlhkosti) dojde k trvalému nevratnému porušení struktury materiálu a k vratné změně rozměru pak při sesychání nedojde. 

Při kombinaci přírodního materiálu a uvedených kompozitních materiálů může docházet vlivem proměny vlhkosti prostředí k odlišným procesům, které provází vznik napětí a poruchy konstrukce výrobku.

Velmi nevhodné je jednostranné lepení skleněných ploch nebo barveného skla (např. opaxit) na konstrukční desky. Rozdílné vlhkostní a tepelné pracování materiálu může vytvořit průhyb součásti - dveří. Ve vážnějších případech při součtu vnějších faktorů a vnitřního pnutí skla, může dojít k prasknutí skla, a proto je nezbytné používat jen bezpečnostní sklo.

PŘÍKLADY VAD VLIVEM VLHKOSTI PROSTŘEDÍ:

Nejvíce vad je způsobeno změnami relativní vlhkosti prostředí. Nábytek je určen do prostředí v rozmezí 30–65%. Dojde-li k změnám mimo uvedený interval, dochází k vadám konstrukce.

1)Vratná a nevratná změna materiálu vlivem vlhkosti prostředí

Hotelový nábytek byl uskladněn a následně instalován v netemperované novostavbě z litého betonu s relativní vlhkostí vzduchu 90 %.  Po šesti měsících začal být hotel temperován. Rok po montáži klesla relativní vlhkost prostředí na 26 %. Následně došlo k úplné devastaci nábytku hotelu. Například u čel postelí (z dýhované DTD) doplněných ozdobným pásem z příčných bukových vlysů se první trhliny projevily již při sorpci vlhkosti. Následné sesychání dřeva probíhalo na nevratném podkladu dřevotřísky. Důsledkem byl vznik dalších trhlin dřeva, které pak v součtu činily 6 mm na 1m rozměru.
 

Obr. 11: Pevné spojení buku s dřevotřískou. Nejprve došlo vlivem bobtnání k prvnímu narušení konstrukce. Ve druhé fázi došlo vlivem sušení k vratné změně dřeva, kterému bránila nevratná změna dřevotřísky. Důsledkem bylo odtržení materiálu od podkladu a vznik trhlin.  
 

2) Vliv sorpce a desorpce vlhkosti při spojení anizotropního a izotropního materiálu

Prodejní prostor byl oddělen od venkovního prostředí jen tepelnou clonou, která nebyla při teplém a vlhkém podzimu v provozu. V prostoru se proměňovala relativní vlhkost z povolených 65 % až na 90 %. V mrazivých týdnech pak došlo k přesoušení materiálu v teplém prostředí s relativní vlhkostí 15% (vysrážení vzdušné vlhkosti mrazem).  Vznikající napětí způsobilo poškození konstrukce.

Materiály (dřevo, překližka, laťovka, dřevotříska) a lamináty složené z vrstev papíru napuštěných pryskyřicí reagují odlišně na změnu vlhkosti a to jak v absolutních hodnotách směru, tak i v rychlosti sorpce. U HPL (HPL – vysokotlaký laminát)se (v důsledku převážně jednostranné orientace dřevních vláken při formování papírového pasu na papírenském stroji ve směru výrobního toku) vrstvená lisovaná deska roztahuje či smršťuje v podélném směru o 0,15 % a v příčném směru o 0,3 %. U dřevotřísky je lineární roztažnost v rovině desky průměrně 0,3 - 0,5 %. Rozdílné lineární změny způsobily napětí v konstrukci a následné odtržení HPL krytiny od podkladu.
 

Obr. 12:  Destrukce způsobená rozdílnou lineární změnou materiálů vlivem vlhkosti prostředí

Nábytkové konstrukce z DTD olepené HPL (vysokotlaký laminát)
 

3) Působení lineárních změn materiálu vlivem velmi suchého prostředí (desorpce)

Montáž interiéru byla provedena v listopadu. Během dvou měsíců klesla relativní vlhkost prostředí na 25% (vliv mrazů a disfunkce vlhčení klimatizace). Vysokotlaký laminát HPL nalepený na dřevotřískové desce se lokálně odtrhl od podkladu. Příčinou byla rozdílná lineární změna materiálu (na povrchu vznikají boule). Příčinou je různé sesychání materiálů. 
 

Obr. 13: Odtržení HPL od podkladu z DTD formou puchýřů nebo odtržení okrajů
 

4) Vliv nevhodné vlhkosti na překližovaný materiál (degradace lepidla)

Židle umístěná do novostavby s vlhkostní zátěží sousedního výrobního provozu a kantýny byla občasně používána zaměstnanci při kouření ve venkovním prostředí. Vlivem vlhkosti nad limitní hodnotu 65% došlo k postupné degradaci močovinoformaldehydového lepidla, která zapříčinila prvotní vady židlí při používání.

Následné uskladnění židlí ve vlhké garáži dokončilo degradaci lepidla a způsobilo ztrátu integrity výrobku - viz na obrázku níže. Tato lepená konstrukce je běžně používána již 60 let (obdoba židle Arne Jacobsena Mravenec 1951 a Série 7 z r. 1955)


5) vliv suchého prostředí a lokálního zvlhčení materiálu (kombinace vlivů)

Pasivní dům s rekuperací bez zvlhčovací jednotky způsobil seschnutí plátu kuchyňské linky, který se vlivem napětí povrchové a rubové vrstvy uvolnil od spodních skříněk.  Ve středové části bylo naopak zřetelné lokální vyboulení plochy, které je způsobeno výdechem staršího (ne plně kondenzačního typu myčky) v prostoru konstrukce. Zde lineární změna materiálu vyvolala tlak do pevných boků konstrukce, který pak zapříčinil vydutí horní plochy.
 

Obr. 14:  Borcení konstrukce vlivem suchého prostředí a lokálního zvlhčení materiálu



Hranici mezi vodou vázanou a volnou stanovujeme na základě meze nasycení buněčných stěn MNBS nebo meze hygroskopicity MH. Mez hygroskopicity našich dřev se pohybuje v rozmezí 22 až 35% (za všeobecnou se považuje hodnota 30%).

Vlhkost, na níž se ustálí dřevo uložené v prostředí, které je dáno teplotou a relativní vlhkostí vzduchu. Stav kdy se vyrovnají parciální tlaky vodních par ve dřevě a parciální tlaky par ve vzduchu (dřevo nepřijímá ani nevydává vlhkost a vzniká jeho ustálený stav).

Mez hygroskopicity našich dřevin se pohybuje v rozmezí 22 až 35% abs. (za všeobecnou se považuje hodnota 30%).

Vlhkost, na kterou se ustálí dřevo uložené v prostředí, které je dáno teplotou a relativní vlhkostí vzduchu. Stav, kdy se vyrovnají parciální tlaky vodních par ve dřevě obsažených a parciální tlaky par ve vzduchu obsažených (dřevo tedy nepřijímá, ani nevydává vlhkost - vzniká ustálený stav).