NIS
Nábytkářský informační systém

Objekty pro péči o starší občany



Objekty péče o starší občany lze obecně rozdělit do dvou skupin. První skupinu reprezentují domovy s pečovatelskou službou, či částečnou lékařskou péčí a druhou skupinu tvoří penziony. Z to­hoto pohledu lze i zařizovací předměty interiéru rozdělit do dvou základních skupin, jakkoliv nelze stanovit jejich přesné oddělení, stejně jako u zdravotního stavu seniorů. Senioři přichází do zařízení zdraví, ale postupně je jim nutno věnovat zvýšenou péči související s jejich zdravotními obtížemi. Domovy s pečovatelskou službou se mohou blížit nemocniční péči, ale nábytkové zařízení má bytový charakter. Nelze proto použít typizovaný nemocniční nábytek, ani běžný nábytek, ale nábytek s určitými úpravami. Penziony jsou vybaveny běžným nábytkem bytového charakteru, který však musí splňovat určité specifické požadavky, plynoucí z rozdílných požadavků seniorů. Většina věcí denní potřeby a běžného nábytku je vytvářena pro lidi ve věku kolem třiceti let. Současně je nutno podotknout, že ale až 80% populace tvoří lidé vyššího věku, invalidé, dočasně postižení, nemocní, těhotné ženy a děti. Obchod s nábytkem, ale určuje „ruka trhu“, pro niž jsou sociálně slabé skupiny nezajímavé.

Z hlediska pro­storových požadavků bydlení seniorů uvádí Neufert [NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky a stavebníky], že v penzio­nech by mělo být 50% jednolůžkových pokojů o ploše 18 m² a 20 % dvoulůžkových pokojů. V případě oddělené ložnice má být její plocha 8 m²/osobu, v případě jednoho prostoru 12 m²/osobu. Předsíňka zajišťuje příruční odložení oděvů a umístění vestavěné šatní skříně. Při stanovení velikost obyt­ných ploch se vychází z minimální plochy 8 m² pro jednu osobu a minimální plochy 12 m² u dvou osob. Penziony jsou vybaveny běžnými byty s umožněním vlastní přípravy jídla. Výjimkou jsou pouze spotřebiče, které nesmí být plynové, ale pouze elektrické. Kromě pečovatelských prostor má být penzion vybaven denní místností pro obyvatele a návštěvy, jí­delnou, společenskou místností, dále mí­sty pro rehabilitační terapii a místy pro případnou léčebnou čin­nost - záleží na typu zařízení a míře jeho léčebného zaměření. Nezbytnou sou­částí je holič, pedikér a další služby. Skupina obyvatel má mít společný prostor, jakým je čajová kuchyňka, v níž se mohou podávat také snídaně, obědy a večeře.

V pečovatelském zařízení je počítáno s jednou místností personálu na dvě skupiny seniorů (Neufert skupina = l0 seniorů). Na chodbách jsou vhodné výklenky umožňují­cí posezení a kontakt - komunikace skupin. Chodby by měly být vybaveny madly ve výši 90 - 100 cm, která slouží seni­orům jako opora při chůzi. Dveře musí být minimálně 80 cm širo­ké, vhodnější však jsou dveře široké 90 cm. Při otevírání dveří a dve­ří nábytkového zařízení má být vyloučen otáčivý pohyb zápěstí, který starým lidem činí značné potíže. Lůžka mají být vysoká 50 - 60 cm, pro pohodlné uléhání a vstávání. Výšku 50 - 60 cm je nutno dodržet i u klozetové mísy. Sprchovací kout je řešen bez stupně v úrovni podlahy, s madlem zajišťujícím sta­bilitu a odložení mycích potřeb. Dnešní domov pro staré občany by měl mít charakter moderního hotelu s komfortními apartmá a příslušným hygienickým i sociálním vybavením. To je ale z hlediska současného stavu veřejných prostředků velkým snem.