NIS
Nábytkářský informační systém

Bytový interiér


"Rádi se oháníme nejvyššími kulturními hodnotami, ale zapomínáme na běžnou a obecnou kulturu života, domov. Bytová kultura je zařízení bytu ne už se zvláštním a tvořivým zřením k architektuře, nýbrž se zvláštním zřením k dobrému bydlení a tím i lepšímu životu."

                                                                                             Karel Čapek (Jak se co dělá – 1938)

 

Jakkoliv je zařizování bytu a bydlení věc nadmíru osobní, je na místě řádná osvěta a poradenství, které je dnes například v medicíně zcela samozřejmé. Poradenství bydlení a nábytku má zatím bohužel spíše barokní pojetí opřené o zažitá dogmata, líbivost, iluzi či dojmy nebo vnucuje konformitu na místo loajální služby. Oblíbené je poradenství geopatogenních zón (GAF) či šamanství, které určuje optimální stav Feng-šuej. Znalost geopatogenních zón provázela nejstarší kultury člověka a byla nezbytná při utváření sídelního prostoru i domu. Pokud je současná věda neakceptuje pro neprůkaznost, je to stejné jako s láskou, kterou měřit dosud prostě nešlo. Dnes již víme, že jejím spolupachatel je fenyletylamin a snad se i věda smíří s tím, že i GAF mají příčinu, již zatím měřit neumíme. Současně je nutno konstatovat, že je téměř nemožné vést fundovanou diskusi o Feng-šuej či orákulu I-t´ing bez znalostí východní filosofie a mechanicky je aplikovat na evropské podmínky. Pro Evropana jsou snad srozumitelné jen principy Jang (světlo) a Jin (tma), protože jsou i principem počítačů. Předkládané učení Feng-šuej má dnes spíše formu víry, a proto je na místě i nutná dávka skepse, neboť jde o učení čínské, které nelze aplikovat všude, stejně jako nelze nosit bikiny v Antarktidě.

 

Řešení bytového interiéru určují čtyři základní atributy. Potřeba bezpečí, pohoda, dobrá funkce (soudržnost rodiny) a reprezentace jeho uživatele. U lépe situovaných osob je reprezentativní úloha interiéru dominujícím cílem, který byl i v historii ostatním požadavkům (též z ideových důvodů) nadřazen. V chudších vrstvách byl naopak kladen důraz na jadrnou prostotu a čistotu, tedy obecně na puritánské ctnosti, protože jiné deklarovat ani nešlo. V současné době je v USA úspěšným podnikáním Home Staging (režie bytu), která je konformní dekoratérskou úpravou za účelem úspěšného prodeje již zařízených „načančaných“ bytů.

 

Mezi dobrým a špatným interiérem je stejný rozdíl jako mezi bramborákem od babičky a bramborákem z prášku. Kvalita interiéru je primárně určena dispozičním řešením definujícím jeho účelnou funkcí. Byt není mauzoleem pro návštěvy, ale každodenní společník, služebník a dobrý přítel. Rozvoj sociálních sítí dnes omezil potřebu četných návštěv, ale bydlení je naopak paradoxně prezentováno jako velká módní show. K pokřivené představě „haló efektu" bydlení přispěly komerční televizní pořady s příklady chvály "správně" řešených interiérů. Hlavní důraz je v nich kladen na kompozici a barevnost řešení, které je snad i líbivé, pokud se v něm nebydlí. Výběr jinak barevné knihy, doplňku či běžný nepořádek, který je s bydlením nerozlučně spojen, zcela destruuje předkládanou vizáž bytu a utvoří diskotéku zmatku. Nezbytná je i hygiena s obnovou malby stěn, která je jen nepatrnou epizodou v strategii designu. Synonymem bydlení ale není švindl. Synonymem bydlení je bezpečí, hygiena, klid a harmonie. Tyto atributy byly i základem funkcionální teorie, definované ve jménu zdraví člověka.

 

„Klíčem k životu je byt.“ (Le Corbusiers).

 

Zřetelným rysem avantgardních řešení interiérů je často neprožitá osobní zkušenost rodinného života a jeho proměn. Pomíjena je všední próza každodenního bydlení a "maličkostí" mezi něž patří teritorialita, sociometrie, proměny potřeb, zvyků, reflexních aktivit, sentimentu či tradic a běžná přání klienta. Poradcem interiéru dnes může být každý, protože přání a potřeby klienta lze přehlasovat „výtvarnem“. V mnohém jsme se přiblížili romantismu, kde byl na vnější formy kladen větší důraz než na jejich obsah. V příměru tak lze říci, že i z pytlíku lze vytvořit jedlou hmotu, ale bramborák od babičky to jaksi není. Jaký je rozdíl v oněch bramborácích? No v chuti, vůni, zkušenosti a vůbec v čemsi tajemném. A právě v tom "čemsi" tkví onen navýsost důležitý zorný úhel pohledu na věc, neboť jeho obsahem je sdělení o dobrém pocitu člověka z práce, která nebyla činěna jen pro radost tvůrce, ale zejména pro radost bližních, tedy našich klientů. Ta je pak nad veškerá "uměnovědní koření" a utváří milou atmosféru skutečného domova, naše člověčenství a má i širší etické konsekvence.

 

 "Měrou všech věcí budiž člověk, nikoliv idea."

 Je-li splněna tato podmínka, je i bydlení domovem.

                                                     
                                                                                  

                                                                                                                                                                       info
                                                                          



 




Autorem textu je Doc. Dr. Ing. Petr Brunecký