NIS
Nábytkářský informační systém

Prostředí interiéru


 

PROSTŘEDÍ A GENETIKA


L
idé se navzájem liší nejen vzhledem, ale i vrozenou odolností a reaktivitou vůči škodlivinám vnějšího prostředí. Dlouhodobým vývojem utvářené genetické předpoklady skupiny lidí (utvářené v konkrétním prostředí), jim právě v tomto prostředí poskytovaly větší imunitu vůči chorobám, než v prostředí odlišném nebo proměnném. Stálé podmínky se však během 20. století razantně proměnily. Jakkoliv byl organismus člověka svým vývojem vybaven určitou schopností přizpůsobit se změněným podmínkám je zřejmé, že proměny obývaného prostředí předbíhají schopnost adaptability lidského organismu. To se dnes projevuje zřetelným nárůstem civilizačních onemocnění. Dnes je genetiky potvrzeno, že určitá zátěž může vyvolat zděděnou chorobu, která by jinak zůstala skrytá. Lze tedy říci, že schopnost přežití a reprodukce si na planetě po dlouhé generace zachovávali lidé vybaveni jen jistou dispozicí organismu. Dnes stojí proti této přirozené selekci života vyspělost medicíny, a proto její náklady rostou a budou dále stoupat úměrně se znečištěním interiéru a environmentu. Ke škodlivému prostředí budov přispívá omezování větrání místností a kumulace předmětů, respektive chemikálií v nich obsažených. Tyto látky ničí biogenní prvky prostoru, oslabují lidský organismus, způsobují alergie, iniciují somatické mutace a působí i na genetickou informaci člověka.

 

Obecně je známo, že v době těhotenství matka nesmí pít alkohol a kouřit, aby neohrozila zdraví dítěte. Vnitřní prostředí budov dnes vykazuje alarmující hodnoty těkavých látek, které zmiňovaná rizika plodu dokonce předčí. Pokud má matka při onemocnění svého dítěte volbu mezi osobní prosperitou ve městě a zdravím dítěte na venkově, upřednostní zdraví dítěte. Stejně jako zdraví, je i bezpečnost společnosti jedinou brzdou jednotlivce. Společnost proto při ohrožení většiny přijímá korekci ega zákony. Proto vstoupila dle Zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platnost vyhláška MZČR č. 6/2003, která poprvé stanovila limity škodlivin v interiéru. Níže je uveden přehled současných zdravotních rizik:
 

- Dráždivé a chronické účinky (iritanty vnitřního prostředí budov)

- Ionopenie - vliv na biochemické procesy (hormonální činnost)

- Pokles vitality a výkonnosti (oslabení vlivem eliminace xenobiotik a ionopenie)

- Nárůst alergií (abnormální imunologická reakce)

- Iniciace latentních onemocnění (skryté nemoci)

- Hromadění škodlivých látek v těle (nemoci z povolání)

- Toxické účinky (napadání tkání)

- Somatické mutace (rakovina)

- Genetické mutace (vývoj plodu)
 

Hlavním rizikem je kontakt s tělem a průnik škodlivin do těla:

- exposicí (doba kontaktů nejen kožních, ale i dýcháním)

- absorpcí (průnikem kůží do kapilár, krevního a lymfatického oběhu)

- metabolismem (jsou vylučovány potem, močí, stolicí)

- vnitřním dávkováním negativně ovlivňují orgány těla (játra, ledviny, u mužů varlata aj.)

- celkovým působením, které interferuje škodlivé somatické efekty (alergie, rakovina)
 

Škodliviny z materiálu sedáků kancelářských židlí:  

- Vliv prachu a polycyklických aromatických uhlovodíků, formaldehydu či styrénu

- Vliv těžkých kovů (olova, rtuti) na poškození mozku (syndrom Mitamata), kadmium se podílí na vzniku rakoviny prostaty

- Polychromované bifenyly z nátěrů poškozují kůži, která je bariérou proti infekcím

- Dioxiny (PCBD, PCBF) - vyvolávají poruchy imunity

- Ftaláty (změkčovadla umělých hmot) - poškozují spermie, játra, ledviny a plíce

- Mykotoxiny (plísně) nohou vlivem vstřebáním ze sedáku vyvolat rakovinu jater, jde též o mutageny poškozující  dětský plod.
 

Pokud byl hledán důvod vysokého dožití některých skupin obyvatel, byla objevena jen jedna jejich společná entita, kterou je stálá vazba na neměnné lokální podmínky. Stejně tak se vyvinuli Eskymáci, obyvatelé Afriky či evropští zemědělci, které nyní změna prostředí a mobilita globalizace ohrožuje. Kromě nárůstu škodlivých látek se objevil i nový fenomén, známý jako technický smog. Pro střední věk složitý, pro seniory zbytečný technický komfort ovladačů moderních spotřebičů je zdrojem obav z jejich nezvládnutí. Tato frustrace velmi závažně ovlivňuje psychiku, vyvolává stres a snižuje odolnost člověka. Lékařskou péči lze v příměru nazvat drahým hasičským sborem, který řeší důsledky neznalosti nebo nezodpovědných počinů hnaných „rukou trhu“. Ekonomické náklady nutné pro nápravu vad podmíněných genetickými vlohami budou přivádět zdravotnictví do krizí jeho financování i při sebelepších reformách a koncepcích systému. Důležité tedy je, aby při nákupu nábytku byly investovány prostředky do výrobků bezpečných. Vojenská poučka uvádí, že radioaktivním spadem zamořená kráva se deaktivuje od ocasu a ne od hlavy. Se stejnou logikou je nesmyslné léčit nemoci a neřešit jejich příčiny. Cílem architektů i nábytkářů je tvorba interiérů s pasivní ochranou, tedy s prevencí proti civilizačním onemocněním, která jsou podmíněna i genetickou výbavou člověka.

 

 Kráva zamořená radioaktivitou se dezaktivuje od ocasu, nikdy ne od hlavy! info



 

NÁBYTEK A PROSTŘEDÍ 

 

Předměty interiéru skrývají řadu chemických rizik, která jsou všeobecně označována pojmem xenobiotika.info Tyto cizorodé látky, kterých se dnes vyrábí více jak půl milionu druhů v podobě lepidel, rozpouštědel, plastů, apretací textilií, pěnových hmot a kompozitních materiálů, velmi negativně ovlivňují prostředí interiéru a naše zdraví. Těkavé látky VOC (volatile organic compounds) jsou největším zdrojem znečistění vnitřního i vnějšího prostředí. VVOC (very volatile organic compounds) označuje velmi prchavé organické sloučeniny. Formaldehyd, jako představitel VVOC je brán v úvahu pro svůj zdravotní význam (karcinogen) separátně. Pro hodnocení budov dnes slouží údaj TVOC (total volatile organic compounds), který udává celkové množství těkavých organických látek jako indikátor stavu vnitřního prostoru. Dále jsou uváděny SVOC (SVOC - Semivolatile oganic compounds) a POM (POM - Organics compounds associated with particulate mater or particulate organics mater). Vlivem xenobiotik nastaly zásadní změny v požadavcích kladených na nábytek.
 

Nebezpečí VOC látek spočívá ale i v tom, že modifikují přírodní materiály (např. pyly), které se pak mohou stát alergeny. To je zřejmé i ze statistik výskytu alergií, které jsou ve znečistěných městech mnohem četnější. Novým zjištěním bylo, že interiérové květiny, respektive bakterie v hlíně jejich kořenového systému, jsou schopné významně VOC likvidovat (monstera, potos, dracena, hedera aj.). Bionika se proto stala znovu aktuální disciplínou interiéru, neboť se zabývá vzájemnou vazbou mezi biologií, technikou a hraničními průniky s ostatními obory.
 

První změna - celosvětový vzrůst cen energie a hrozba vyčerpání zdrojů vedla k šetření energie pro vytápění objektů. Podřízení konstrukcí zábranám tepelných ztrát vedlo k omezení přirozeného větrání okny a ke zvýšenému používání klimatizace s kumulací škodlivin ve vnitřním ovzduší. Současně dochází ke zmenšování užitné plochy, na níž počet věcí naopak roste.
 

Druhá změna - expanze chemických látek v budovách, v nových materiálech, v nábytku a doplňcích interiéru, v přístrojové technice či v používání čistících, úklidových, desinsekčních a desinfekčních prostředků. Počet předmětů narůstá, ale současně klesá podíl přírodních materiálů, které jsou nahrazovány umělými hmotami a kompozitními materiály.

Více viz Kvalita vnitřního prostředí


 Syreček pomohl pejskovi a kočičce, nám ale „syreček“ škodí.


 

NÁBYTEK A STÁRNUTÍ

 

Nábytek vytváří nejen emotivní prostředí domova, ale i biogenní kvalitu interiéru. Xenobiotika (například prach z čalounických pěn) a těkavé látky (VOC) uvolňované z levného nábytku nebo bytových doplňků likvidují ve vnitřním prostředí volné ionty, oslabují vitalitu člověka, iniciují rozvoj latentních onemocnění, podporují vznik alergií a vytváří i onkologická rizika. Citlivost na VOC a xenobiotika je individuální, a proto se jejich vliv může projevovat odlišně. Změněné prostředí iniciuje i dědičná onemocnění (projev u dětí), ale evokuje i onemocnění nová, jejichž příčiny nebyly dosud jasně identifikovány. Z tohoto důvodu je nutné pěstovat u obyvatelstva určité povědomí o možnosti škodlivých účinků nábytku a bytových doplňků na člověka. Na druhé straně mohou ale neopatrné a poplašné zprávy vyvolat u obyvatel chemofobie, které jsou často podporovány účelovou lobby s cílem prosadit svoje „zdravé výrobky“ na trhu. Zákazník má mít ale informaci, z jakých chemických látek je výrobek utvářen. O škodlivosti průvodních látek a vlivu technologického procesu nemá často vědomost ani výrobce. Zákazník je sice schopen posoudit běžná rizika výrobku, ale nemůže posoudit jaký podíl xenobiotik je pro něj škodlivý. Zde je prostor pro zkoušení materiálů a certifikaci výrobků, která je ale velmi prodražuje a omezuje jejich konkurenceschopnost.
 

Má-li se zákazník rozhodnout mezi klasickým výrobkem utvářeným přírodním materiálem a nábytkem z kompozitních materiálů musí si být vědom, že rozdíl je vyjádřen i cenou. Prostředí interiéru totiž rozhoduje o zdraví člověka i jeho vitalitě. Bohužel mladí lidé, kteří zakládají rodinu, mají nejméně prostředků a vystavují své děti působení levných, produktivně vyráběných výrobků. Emise zatěžují obytný prostor a snižují podíl volných iontů nezbytných pro fyziologické pochody a obranu organismu. V těle člověka probíhá neustálý boj mezi radikálovými agresory a antioxidanty, které se snaží tyto vetřelce zlikvidovat. To se plně nedaří, a proto stárneme. Obdobně probíhá depolymerace plastů, které stárnutím křehnou. Kontaminace volnými radikály (které se mění na biologické radikály) rychle narůstá při sporu v případě, že je člověk kromě metabolické oxidace (pohyb je provázen zvýšenou tvorbou radikálů) vystaven i externí zátěži xenobiotik. Tato zátěž nemusí být vyvolána pouze pracovním prostředím, sportem, ale i prostředím bytu. Dnes i malé dítě ví, že běhat tunelem plným smogu je pitomost. Sportovci pozdního věku a senioři stárnou rychleji, protože jejichž tělo již není schopno vytvářet dostatek antioxidantů (elixírů mládí). Nezachycené radikály rychleji devastují organismus. Ten je vyčerpáván i likvidací xenobiotik z interiéru, a proto i fit centra nabízejí iontové nápoje, které radikálovou spoušť pomáhají eliminovat. Velký obsah antioxidantů (flavonoidů) obsahuje ovšem zejména víno (mléko starců).
 

Sport, strava a škodliviny zvyšují tvorbu radikálů a urychlují naše stárnutí.

 

 

 


Vojenská příručka ministerstva obrany Československé socialistické republiky 1975

Cizorodé látky, které nejsou vytvářeny přírodními procesy. Tyto látky organismu škodí, často se v něm ukládají a pracně jsou vylučovány z těla ven. Klasickým xenobiotikem je polyuretan, který se uvolňuje do prostředí z čalouněného nábytku. Aktuální hrozbou jsou VOC látky (těkavé chemické látky), které emitují ze syntetických materiálů a kontaminují prostředí interiéru. Nejznámější karcinogen emitující z nábytku je formaldehyd.