Z pohledu nábytkového vybavení se často setkáváme s řadou funkčních a provozních nedostatků interiérů, které jsou většinou způsobeny úpornou snahou některých tvůrců o maximálně možný okamžitý efekt, který má prezentovat jejich výtvarné schopnosti. Při tvorbě interiéru je ale nutno současně vzít seriózně v úvahu i tu skutečnost, že navržené zařízení bude kromě prvních slavnostních dnů či prvních týdnů všedně sloužit po dobu několika let a musí si uchovat svůj příznivý vzhled i v podmínkách náročného denního provozu.
Častým velmi „krátkozrakým“ řešením je módní volba barevnosti nábytkového zařízení v odstínech pro dřevo netypických, které při stárnutí v provozu (Vliv UV záření, oxidace ligninu, degradace povrchových úprav aj.) velmi rychle ztrácí svůj estetický účinek. Výjimku mohou tvořit dětské pokoje, které jsou vždy koncipovány pro kratší časové období. Velkou pozornost je třeba věnovat volbě materiálu pro funkčně namáhané plochy z hlediska jejich mechanické a chemické odolnosti - zejména u obslužných pultů, stolového nábytku a soklových prvků. V drtivé míře opomíjené soklové prvky musí zachovat své estetické parametry při každodenní vlhké nebo mechanické údržbě podlah, podobně jako pláty pokladen při pohybu mincí a pulty restauračních zařízení při působení vody a alkoholu. Pominout nelze ani razantní čisticí prostředky na čištění povrchu nábytku ve veřejném interiéru (extrémním příkladem jsou koupelny a zdravotnická zařízení). To se týká i obložek dveří, které nebývají správně osazeny s nezbytnou mezerou od podlahy nebo utěsněny silikonem.
U čalouněného nábytku, který je umístěn ve veřejném interiéru, je nutno zvážit, jak bude potahová textilie užívána. Zda bude namáhána mírně, středně nebo silně a vycházet z atestů její odolnosti (dle ČSN EN 14 465) uvedených v materiálovém listu textilie. Pro veřejný interiér lze s výhodou použít umělou kůži, která nepodléhá prosezení tolik jako kůže pravá, nebo kvalitní zátěžové tkané textilie. Nezbytnou podmínkou užití textilií je aplikace speciálních úprav a apretací (úprava na sníženou špinavost, antistatická úprava, omyvatelná úprava). Závaznou vlastností je ve veřejných interiérech snížená hořlavost materiálů. Výběr potahových textilií musí odpovídat jejich předpokládanému používání, zpravidla je kladen důraz na aplikaci vysoce kvalitních textilií, protože výraznou měrou ovlivňují funkci, kvalitu a životnost výrobků. Méně vhodné jsou lehké látky s potisky a lehké syntetické pleteniny či koženky - to však neplatí absolutně, neboť i zde závisí na formě a způsobu jejich použití. Důležitou podmínkou je však vhodná konstrukce materiálové skladby a technologie zpracování čalouněných výrobků, která musí odpovídat danému potahu. Při použití přírodní usně, musí být základ čalounění utvářen jiným způsobem než při použití potahových látek.
Časté nedostatky se objevují u funkčních rozměrů nábytku. Jde zejména o nevhodné parametry sezení, výšky pracovních ploch, špatnou dosažitelnost zařízení, nedostatečný odstup mezi zařizujícími prvky a dimenzování komunikačních ploch. Velmi nepříznivě se projevuje špatné dimenzování vodorovných plošných nábytkových dílců, které jsou určeny pro střední a velké zatížení. Po několikaměsíčním provozu je pouhým okem viditelný průhyb, který rozhodně k požadovanému solidnímu projevu interiéru nepřispívá (povolené průhyby uvádí ČSN 91 0001), dimenzování vodorovných ploch viz úložný nábytek.
U obkladů stěn nebývá zpravidla dodržena návaznost textury, která je jako vlastnost obvyklá definována ČSN 91 0001 (pokud ovšem není prokazatelně stanoveno projektem jinak). Při nedodržení této zásady nedosahují plochy obkladu požadovaného výtvarného účinku (při výrobě není použito dýh z jednoho kmene ve svazkové návaznosti). Kromě estetických požadavků je často opomíjen fakt, že nábytek veřejných interiérů je mechanicky častěji a více namáhán než nábytek bytový, a proto vyžaduje úměrné konstrukční dimenzování a povrchové dokončení. Velmi důležitá je zdravotní nezávadnost použitých materiálů a to s ohledem ke koncentraci škodlivých látek v uzavřeném prostoru - viz kvalita vnitřního prostředí. Nároky na zdravotní aspekty prostředí interiérů určených pro předškolní, vzdělávací, sociální, zdravotní a tělovýchovné účely jsou vyšší než požadavky na běžné veřejné interiéry.
Dobrá znalost problematiky veřejných interiérů je pro nábytkáře velmi důležitá, neboť značná část produkce běžného i atypického nábytku je určena právě pro veřejné interiéry a ne vždy splňuje požadovaná kvalitativní kritéria. Někteří projektanti (ač vynikající stavební architekti) nemají zkušenosti v oblasti interiérové tvorby, ale povinností nábytkářských firem je předat zařízení v precizní a funkční kvalitě. Návrh interiéru předaný projektantem k realizaci musí být technicky proveditelný, navržené zařízení a její konstrukční princip musí respektovat možnosti výroby, přepravy, montáže zařízení a umožnit montážní koordinaci v návaznosti na jednotlivá řemesla stavby. Navržené zařízení musí být při užívání bezpečné (zákon 102/2001 Sb.). Často se objevují kolize nebo komplikace, které realizující nábytkářská firma neznající souvislosti projektu nemůže objektivně postihnout. Na rizika projektu (pokud jsou zjevná), musí výrobce projektanta neprodleně prokazatelným způsobem upozornit a požadovat nápravu. Chybami jsou často i takové maličkosti, že zařízení "neprojde" dveřmi nebo vlivem špatného zaměření nelze v prostoru dodané zařízení bez dodatečných úprav instalovat (zaměření si musí výrobce vždy sám provést). Volba konstrukce a jí odpovídající rozměry nebo váha nábytku se může stát rovněž nepříjemným problémem, který prodražuje montážní práce.