NIS
Nábytkářský informační systém

Ergonomie


Jídelní stůl je určen především ke stolování a jeho rozměry jsou určeny právě touto činností. Při stolování má  člověk sedět ve vzpřímené poloze neboť to umožňuje dobrý průtok krve dutinou břišní a správnou činnost vnitřních orgánů. Vzpřímená poloha odpovídá i společenskému bontónu stolování. Komfort a kvalita stolování je závislá na délce - šířce stolové desky a vztahy mezi sedákem židle, lubem stolu a vzdáleností plátu stolu od sedadla. Nevhodné jsou loketníky, které omezují použití výrobku osobami s většími tělesnými rozměry. Loketníky zpravidla omezují přisunutí židle ke stolu a současně mohou zapříčinit zachycení kapes saka, rukávu košile apod. Tato situace může navodit prudké zastavení pohybu ruky s nápojem a rozlití horkých tekutin. Područky lze připustit v případě osob s pohybovým omezením, ale jen při zajištěné asistenci pečující osoby. Ze stejného důvodu jsou nepřípustné židle s nábytkovými kolečky, které i při obsluze asistující osobou musí být vybaveny brzdou, z důvodu pevné opory židle pro usedání nebo vstávání.

 

ROZMĚRY JÍDELNÍCH STOLŮ dle ČSN 91 0820 - Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry

 

Obr. 1:  Rozměry jídelních stolů dle normy ČSN 91 0820

 

1. Délka funkční plochy pro jednu osobu = min. 600 mm

2. Šířka jídelního stolu pro jednu osobu = min. 600 mm

3. Šířka jídelního stolu pro dvě osoby = min. 750 mm

4. Výška jídelního stolu = 720 - 780 mm (optimální 750 mm)

5. Vzdálenost horní plochy sedáku židle od horní plochy stolu = 240 - 320 mm

6. Vzdálenost horní plochy sedáku židle od dolní hrany lubu = min. 170 mm

7. Vzdálenost dolní hrany lubu od podlahy =  650 mm

 

Rozměry pro stolování jedné osoby (Dlabal, 1977):

Minimálním rozměrem = 550 x 325 mm (18,5 dm2).

Dostačujícím rozměrem = 550 x 350 mm (19,5 dm2).

Ideálním rozměrem = 600 x 400 mm (24 dm2).

 

Obr. 2:  Rozměry doporučované pro stolování jedné osoby v osmdesátých letech 20. století info


Průměrná hodnota šířky 600 mm by měla být minimálním, nikoliv ideálním rozměrem pro stolování jedné osoby. Rozměry uváděné v knize Nábytek, člověk, bydlení (1977) jsou: minimálně 325 mm, dostačující 350 mm a ideální 400 mm. Podobné hodnoty jsou uváděny již v knize Nábytek a jeho funkce z roku 1950 (F. Cimburek a kol.). Hodnoty uváděné Cimburkem vyhovují i současným antropometrickým měřením.



Obr. 3: Rozměry pro stolování (Cimburek, 1950) info


Hloubka místa pro jednu osobu je odvozena z rozměrů jídelních souprav a skleniček, potřebných k danému typu stolování (např. slavnostní servis nádobí, snídaňový set, standardní jídelní set aj.). Rozšíření světové gastronomie v České republice obohatilo jídelní soupravy o nové typy jídelního nádobí (čínské hůlky, talíře na pizzu aj.), které se svými rozměry značně liší od klasických jídelních souprav. To se odráží i v rozměrech jídelních stolů a potřebou místa pro jednu stolující osobu. Proto by bylo vhodnější použití vodorovného rozměru vzdálenosti přední hrany stolové desky a palců na nohou (Obr. 4). Tyto rozměry  jsou dostačující pro nekontaktní stolování naproti sobě.

 

Obr. 4: Vodorovná vzdálenost hrany stolové desky a palců na nohou / Unisex info


Rozměry pro stolování jedné osoby (aktuální výzkum NIS- Nábytkářský informační server, 2011):

Minimální rozměr = 550 x 400 mm (22 dm2).

Dostačujícím rozměrem = 600 x 500 mm (27,5 dm2).

Optimální rozměr = 600 x 520 mm (31,2 dm2).

Ideálním rozměrem = 650 x 550 mm (33 dm2).



Obr. 5: Rozměry pro stolování jedné osoby – aktuální výzkum NIS, 2011 info

 

Rozměry stolové desky vycházející z počtu stolovaných osob:

 

- Délka stolové desky

- Šířka stolové desky

 

Délka stolové desky:

Délka stolové desky je určena násobkem místa pro jednu osobu a počtem stolujících. Obrázky (Obr. 6, Obr. 7) zobrazují rozdíly mezi aktuálními rozměry vycházející z antropometrického měření projektu NIS (Mgr. M. Čuta, 2011) a rozměry publikovanými v roce 1977 arch. S. Dlabalem.


 

Obr. 6: Délka stolové desky vycházející z místa pro jednu osobu info

 


Obr. 7: Délka stolové desky vycházející z místa pro jednu osobu info

 

Pro pohodlné stolování je důležitý i prostor mezi jednotlivými strávníky. Tento prostor se odvíjí z rozměru místa pro jednu osobu a rozměru „intimní zóny“, tj. vzdálenost loktů stolujících osob. Intimní zóna je u každého jedince i národa velmi individuální. Arch. S. Dlabal (1977) uváděl rozměr 50 mm. Současná sociometrie uvádí v Evropě osobní zónu (prostor pro stolování) min 45 -75 cm. Tato zóna je v Číně menší, v Americe naopak větší (sociální zvyk).



Obr. 8: Místo pro jednu osobu + intimní zóna info


Tab. 1:  Člověk a prostor – sociometrie info

 

Šířka stolové desky:

Šířka stolové desky je důležitým rozměrem, který ovlivňuje kvalitu stolování. Tento rozměr může být ovlivněn i dalšími faktory (použití servírovacího stolku, návaznost odkládacích ploch ap.).

 

Šířka jídelních stolů (Dlabal, 1977):

Minimální šířka = 750 mm, rozměr by neměl klesnout pod tuto hodnotu. Stolování při této šířce není komfortní, minimální hodnota je  určena spíše pro příležitostné stolování.

Normální šířka = 800 mm, poskytuje pohodlné stolování, ale neumožní umístění dalších předmětů mezi sedící osoby naproti sobě (dekorace, mísy a talíře s jídlem aj.)

Optimální šířka = 900 mm, poskytuje pohodlné stolování, taktéž umožňuje umístění dalších předmětů mezi sedící osoby naproti sobě (dekorace výzdoba, mísy a talíře s jídlem aj.)

 

 

 

Obr. 9: Šířka stolové desky info


Šířka jídelních stolů   

Minimální šířka = 800 mm

Normální šířka = 1000 mm

Optimální šířka = 1040 mm



 

Obr. 10: Šířka stolové desky info


Požadavky na prostor pro stolování

Plochu potřebnou pro vlastní stolování určuje vzdálenost mezi lokty. Komfort stolování je závislý též na dostatečném prostoru kolem stolu, který umožňuje přístup, dostatek místa pro odsunutí židle  při vstávání či odsedávání od jídelního stolu a  současně i průchod kolem místa stolování. Tato plocha  je dále určena tím, zda se jedná o umístění ve středu, v rohu místnosti, nebo u zdi. Při rodinném stolování je průměrná podlahová plocha nezbytná pro jednu osobu 0,8 – 1,2 m2.

Při běžném sezení u jídelního stolu lícuje okraj hrany stolní desky s přední hranou sedadla. Při vzpřímeném sezení je židle odsunuta o zhruba 10 – 15 cm. Pohodlný pohyb u jídelního stolu, umožňuje odsunutí židle od stolu nejméně 70 cm. V případech, kdy je jídelní židle u zdi, se zvětšuje tato vzdálenost pro odsunutí židle o 5 cm (Obr. 11 a 12).


 

Obr. 11: Vzpřímený sed a minimální vzdálenost pro odsunutí židle info

 



 

Obr. 12: Vzpřímený sed a minimální vzdálenost pro odsunutí židle (aktuální výzkum NIS, 2011)




Obr. 13: Vstávání bez područek a vstávání s oporou rukou


Při použití lavic, které nelze od stolu odsunout, jsou samozřejmě jiné požadavky na minimální potřebné místo pro stolování (Obr. 14, Obr. 15).

 


Obr. 14: Minimální místo pro stolování za použití lavic info

 


 

Obr. 15: Minimální místo pro stolování za použití lavic (aktuální výzkum NIS, 2011)


V některých případech se plochy, které slouží jako obslužné pro jiný druh nábytku, překrývají s plochou, která je určena pro odstavení židle od jídelního stolu. Pokud je židle umístěna mezi jídelním stolem a jiným nábytkem, který má úložný prostor (např. zásuvka, situovaná na straně k jídelnímu stolu), je minimální prostor pro vysunutí zásuvky mezi hranou jídelního stolu a horní hranou sedacího nábytku 55 cm. Minimální prostor mezi hranou stolu a hranou úložného nábytku je 133 cm. (Obr. 17) Potřebný prostor mezi hranou jídelního stolu a sporákem je 140 cm, mezi hranou jídelního stolu a mycího dřezu 110 cm.

 


Obr. 16: Minimální prostor mezi stolem a úložným nábytkem info

 


 

Obr. 17: Minimální prostor mezi stolem a úložným nábytkem (aktuální výzkum NIS, 2011)


Ve veřejném interiéru je kladen důraz na komunikační prostory okolo jídelního stolu. Nejdůležitější situace, při které je nutno tyto zásady dodržovat je v případech, kdy je jídelní stůl umístěn u zdi a není jiná možnost jak se vzdálit od stolu, než kolem sedící osoby. Minimální průchod za jídelní židlí tvoří 26 cm, optimální je 53 cm (Obr. 19).

Optimální komunikační šířku při servírování mezi jídelním stolem a vysokým nábytkem nebo zdí je 108 cm. Tyto prostory by měly postačit i pro servírování za použití servírovacího stolku (Obr. 19).



Obr. 18: Minimální komunikační prostory info




Obr. 19: Minimální komunikační prostory (aktuální výzkum NIS, 2011)


Ve stravovacích zařízeních je nutné ovšem respektovat i „obložnost“ stolů - maximální využití plochy pro poskytovanou službu, která vymezuje minimální jídelní místo. To je ovšem  závislé nejen na rozměrech jídelních stolů ale i na jejich prostorovém uspořádání. Významný je samozřejmě i tvaru stolu; kruhové stoly mají větší prostorové nároky, viz dále.



Obr. 20:  Dispozice jídelního stolu s  lavicemi info a dispozice jídelního boxu s lavicemi



Obr. 21: Stolování s kruhovou deskou  info


Příležitostné stolování

V obytném prostoru může být vyhrazeno i místo pro příležitostné stolování, které není vázané na denní dobu a nepředpokládá  současné stravování  všech členů rodiny.  Příležitostné stolování můžeme řešit nejen stolovým nábytkem, ale i pomocí výsuvných a výklopných desek či pultové stolní desky. V těchto případech nejsou kladeny vysoké požadavky na prostírání, vyhovující je anglický styl s ozdobnými podložkami pod jídelním setem.

 

Obr. 22: Optimální rozměry při zvýšené pultové jídelní ploše a zvýšeném sezení info



 

Obr. 23: Optimální rozměry při zvýšené pultové jídelní ploše a zvýšeném sezení (aktuální výzkum NIS, 2011)




Cimburek 1950

Dlabal 1977

Dvouletá 2011

Dlabal, 1977, Dvouletá, 2011

Jokl, 1993

Brunecký, P. Standardy nábytku