NIS
Nábytkářský informační systém

Nekalé obchodní praktiky


Napodobené výrobky jsou ty, jejichž vzhled úmyslně připomíná existující výrobek nebo pro něž je ochranná známka vytvořena tak, aby vypadala jako slavná známka. Často těží z pověsti nebo slávy existujícího výrobku. Tyto výrobky nebo ochranné známky jsou tak podobné, že se spotřebitelé mohou mylně domnívat, že se jedná o stejné výrobky nebo že jsou alespoň vyráběny stejnou společností.

Jako majitel firmy víte, že úspěch výrobku závisí na jeho rozpoznání spotřebiteli. Jedním způsobem, jak může majitel ochranné známky zlepšit úroveň jejího rozpoznání spotřebiteli, je použití odlišujícího vzhledu výrobku nebo obalu, používá se též pojem obchodní úprava nebo vnější vzhled, společně s jeho ochrannou známkou.

Napodobené výrobky poškozují majitele firmy i spotřebitele. Majtel firmy utrpí ztrátu, pokud si spotřebitel koupí napodobený výrobek, o němž se mylně domnívá, že jde o originální výrobek dané firmy chráněný ochrannou známkou. Spotřebitel utrpí ztrátu, neboť napodobené výrobky často nedosahují stejné kvality jako originální výrobek chráněný ochrannou známkou.

Ve většině evropských zemí se mohou majitelé ochranných známek chránit proti výrobcům napodobených výrobků prostřednictvím právních předpisů o nekalém obchodování, pokud se výrobce napodobených výrobků jednoznačně snaží těžit z tvůrčího úsilí a investic majitele ochranné známky. Nekalá soutěž zahrnuje veškeré soutěžní jednání, které je v rozporu s poctivými praktikami v průmyslových či obchodních záležitostech, a rovněž veškeré jednání, které způsobuje záměnu s podnikem, výrobky nebo průmyslovými či obchodními aktivitami konkurence. Příkladem právního předpisu proti nekalým obchodním praktikám je směrnice EU o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES), která obsahuje ustanovení, jež mohou rozšířit rozsah ochrany proti napodobeninám.


Falešný podpis

Stejně jako v případě napodobenin mohou být spotřebitelé uvedeni v omyl falešným popisem nebo falešným označením původu. Tyto podvodné praktiky spočívají v tom, že spotřebitelé jsou záměrně uváděni v omyl nepřesným údajem o materiálu nebo zemi původu daných výrobků, které se těší dobré pověsti. Umělé materiály se například prodávají jako kůže a obuv a jiné módní doplňky se označují Made in Italy nebo Made in France, i když se ve skutečnosti vyrábějí jinde. Tyto případy nepředstavují porušení práv k duševnímu vlastnictví a nápravu je třeba požadovat na základě ustanovení o klamavé reklamě nebo nekalých obchodních praktikách.


Další nekalé obchodní praktiky

Pokud Vám podvodné nebo nezákonné obchodní chování konkurence způsobí ekonomické ztráty, můžete se odvolat na předpisy o nekalé soutěži. Existují dvě rozsáhlé kategorie nekalé soutěže nebo nekalých obchodních praktik:

• podniky, které přivádějí spotřebitele v omyl, pokud jde o původ výrobku,
• nekalé obchodní praktiky, kam patří veškeré ostatní jednání, které může způsobit škodu na základě nekalé soutěže. Časté pojmy, na které se můžete odvolat, jsou například „nebezpečí záměny” nebo „přisvojení si dobré pověsti na trhu”.

Vzhledem k tomu, že právní předpisy proti nekalým obchodním praktikám úzce souvisejí (ale přesto se liší) s předpisy, které se týkají duševního vlastnictví, podávají společnosti běžně stížnosti na základě práva o duševním vlastnictvím i na základě obchodního práva. Jednotlivé jurisdikce vykládají pojem „nekalý” různě. Stejně tak se výklad tohoto pojmu liší u jednotlivých obchodních případů. Neexistuje tedy přibližné pravidlo, podle kterého lze předem určit, která opatření by bylo nejlepší použít.

Typickými příklady nekalých obchodních praktik jsou:
– porušení ochranné známky,
– nezákonná reklama a podivná prodejní taktika,
– krádež obchodního tajemství,
– nezákonné představení výrobků nebo služeb,
– porušení dohod o mlčenlivosti bývalými zaměstnanci,

Za nekalou soutěž lze rovněž považovat protiprávní užívání dalšího nehmotného majetku, který společnost vlastní.