NIS
Nábytkářský informační systém

DOBA PŘEDROMÁNSKÁ


Tématem této doby byla křesťanská víra, půda a feudalizace.

Období chaosu po zániku západořímské říše vystřídala postupná konsolidace a christianizace Evropy. Vlivem křesťanství bylo postupně rušeno otroctví, které bylo nahrazeno nevolnictvím. Vznikl lenní systém, feudalismus a postupně byla obnovena městská dělba práce.

 

Významné události:

Křesťanství stabilizovalo poměry v Evropě. Mezi Franskou a Byzantskou říši rozkvetla slovanská Sámova říše, později Velká Morava opřená o Byzancii. Soupeření velkých říší vedlo Franky ke spojenectví s Maďary, kteří pak ochromili Velkou Moravu a vývoj ve střední Evropě. Vznik islámu provázela expanze Arabů, ale následný rozpad kalifátu zpomalil pronikání Maurů do Evropy. Byzantská říše, jejíž císař měl v rukou moc světskou i duchovní, odrážela útoky Arabů. V téže době vznikl mezi východním a západním křesťanstvím spor o ikonodulství (zobrazování svatých). Germánští Anglové a Sasové ovládli keltskou Británii „krále Artuše“. Následnou okupační vrstvou byli dánští a pak normandští Vikingové. Významným činitelem doby bylo křesťanství, Byzantská říše, Arabská expanze, řád Benediktinů, Karolínská renesance, Velká Morava a Otonská renesance.

 

Řád Benediktinů  - s heslem „ modli se a pracuj“ shromažďoval poznání zaniklé Říše římské a zachoval Evropě vzdělanost a písemný odkaz starověkého vědění.

 

Karolínská renesance – přelom 8. století spojený s vládou Karla Velikého ve Franské říši. Vznikly hrabské správní celky, které zajistily vyšší bezpečnost cest a rozvoj hospodářství. Po zastavení Maurů byla rozbita i velká říše Avarů a začala obnova Křesťanské říše římské. Při korunovaci papež Lev III. nasadil Karlovi korunu a tak vznikl precedens, že císaře „pomazává“ papež.  Tato událost pak podmínila pět století válečných sporů mezi papeži a německými císaři o to, kdo je významnější.  Napoleon si pak korunu nasadil na hlavu sám.

 

Velká Morava  - rozvoj Sámovy říše pokračoval v 8. století, napojen na vzdělanost byzantskou i kulturu římskou. Rostislavem byla iniciována byzantská mise Konstantina a Metoděje, která přinesla zemi písmo a vzdělanost. V 9. století Svatopluk "daroval" Moravu papeži.nfo Tento čin se stal podnětem pro následný vznik státní plurality Evropy. Církevně správní jednotky se počaly krýt s jednotkami politickosprávními. Ten kdo získal arcibiskupství, získal i „suverenitu“. Prvním a asi již skutečně stálým sídlem vládců Moravy se stal Velehrad. Pokleslá vláda papežů na počátku 10. století oslabila autoritu a vliv církve na dění v Evropě.  Po emancipaci Čech následoval vpád Franků a Čechů na Moravu, který byl odražen stejně jako vpád jejich spojenců Maďarů. Pokračující útoky Maďarů a zřejmě i mohutné záplavy na řece Moravě vedly k vyčerpání zdrojů a rozpadu této křesťanské říše. Správní celek  fungoval v 10. století již jen v centrální části říše na území Moravy a její mocenský význam upadal. Přesto byl její vliv natolik význmný, že na rozdíl od mnoha ostatních státních útvarů se její samosprávný systém udržel až do roku 1948. Od této doby je Morava spíše jen zeměpisným pojmem.

 

České knížectví bylo nejprve vazal a spojenec Velké Moravy. Za pomoc Frankům v boji s Velkou Moravou získalo svoji nezávislost. V bojích proti papeži bylo na straně německých císařů a opakovaně získalo odměnou korunu královskou, roku 1212 pak Sicilskou bulou dědičně. Arcibiskupství získalo České království až za Karla IV. (Arnošt z Pardubic). Do této doby byla legitimita českého státu opřena jen o moravské arcibiskupství v Olomouci.

 

Otonská renesance

Vláda Oty II., III., přinesla díky spříznění s byzantskými císaři (Theofano) vzdělanost a aplikace byzantských vzorů. Snahou doby byla obnova Říše římské  s centrem v Římě. Na tomto projektu se podílel i poslední Slavníkovec, svatý Vojtěch. Po setkání panovníků v polském Hnězdně a zejména pak po nástupu Jindřicha II., rezignovali Němci na utvoření celoevropské říše. Uznání svrchovanosti křesťanských států, které měly papežskou legitimitu, přineslo stabilitu v Evropě, která proměnila rozvoj feudalismu na rozkvět státnosti.

 

Arabský kalifát

Vnitřní nesourodost úspěšných Arabů vedla v 8. století k rozpadu říše na jednotlivé kalifáty. Na Pyrenejském poloostrově dosáhl jejich postup střed Francie, kde byli odraženi za Pyreneje. Maurové šířili učenost, hygienu a medicínu (Avicena). Znali kompas, indickou matematiku a zavedli číslici 0. Algebra i chemie (al chymia) je arabského původu. Arabové zdokonalili čínský objev papíru, vytvořili knihu a v roce 875 vzlétli na prvním „rogalu".

 

Společnost a její styl:

Rozhodující vliv na dění v Evropě měla Byzantská říše, Velká Morava, Franská říše a Arabské kalifáty. Společnost tehdejšího světa byla rozdělena na říše s prací otroků a nově vznikající útvary na území Germánie, které akceptovaly Kristovu ideu svobody člověka, podřízené jen vůli boží. Křesťanská víra se rozdělila na východní a západní. Odkaz antických křesťanů zjemňoval surovost doby a postupně došlo k obnově dělby práce a prosperity. Karel Veliký založil v Cáchách osmibokou kapli P. Marie (Oktogon). Na území Velké Moravy vznikla řada křesťanských bazilik, které byly zvenku bíle omítány, uvnitř zdobeny malbami. Stavby byzantské architektury se inspirovaly římskými a raně křesťanskými vzory. Vedle staveb určených k náboženským účelům je doloženo i množství světských staveb, paláců a opevnění. Východ byl v této době rozvinutější, kulturnější a stabilnější než západ.

 

Zdobení a ornament doby předrománské:

Vyspělá a stabilizovaná Byzancie se deklarovala orientálními rostlinnými motivy nebo motivy helenistického Řecka. Stabilizovaná společnost velmi zvolna akceptovala křesťanství v hospodářské struktuře založené na práci otroků, kterou křesťanství odmítalo. Méně bylo akceptováno zdobení zaniklé říše římské, prostoupené germánskými prvky. Křesťanství bylo na jedné straně spjato s odkazem antických křesťanů, ale současně deklarovalo soulad s božím řádem země rostlinnými motivy. Byzantský styl přijímá Otonská renesance, která utváří románský styl prostoupený prvky antiky a přírody.

 

Byzantské ornamenty:

 

 

Bydlení a nábytek doby předrománské:

Bydlení:

       V obytném prostoru drtivé většiny obyvatelstva nebyl oddělen dýmný prostor od obytného a zdobený nábytek zde neměl proto opodstatnění. V obydlích nobility byly ale již krby, které umožňovaly odvod dýmu a první prezentaci osobní úspěšnosti nejen zbrojí, oděvem či šperky, ale i nábytkem. Nábytek zmiňovaný v tomto období měl zpravidla původ v římském období nebo byl získán od Maurů. Nábytek byl prestižním zájmem a kořistí vůdců, neboť umění jeho výroby se uchovalo jen v Byzancii.  Běžné výrobky tohoto období nebyly vysoké kvality, výjimečné pak podlehly válkám a biologickým škůdcům.  

 

Nábytek:

       Centrem nábytkového umění byla Byzantská říše. Do Evropy se přeneslo umění nábytek vyrábět a to byl největší vklad doby pro další vývoj kultury bydlení. Ze současného pohledu neměl nábytek výrazné jednotící zdobné prvky, a proto je často označován obecně jako orientální styl.  Nábytek nobility byl zdoben řezbou rostlinných motivů, doplněných slonovinou, inkrustacemi, soustružením aj. vyspělými technikami.

 

Byzantský nábytek:

                                                

Obr. 1: zdroj KAESZ, G., Möbelstile

 

 

 

 




Bula horlivosti tvé (Industriae tuae) r.880 v níž Jan VIII. jmenoval Metoděje do čela moravsko-panonské arcidiecéze a tím i Svatopluka a Velkou Moravu postavil na roveň ostatních křesťanských států (zejména franských panovníků). Po nástupu Štěpána V. se postoj papežského stolce změnil ve prospěch Franků, žáci Metoděje byli z Moravy vyháněni a započal dezintegrační proces Velké Moravy, který byl dovršen spojenci Franků - Maďary, též Čechy a záplavami v pomoraví. Jádro říše byl sice uchováno, ale mocenský význam říše zanikl.