NIS
Nábytkářský informační systém

Mikroskopická stavba listnatých dřevin


 


Dřevo listnatých dřevin je tvořeno větším počtem různých buněk, které jsou více specializovány a přizpůsobeny své funkci při porovnání s buňkami jehličnatých dřevin. Dřevo listnáčů obsahuje následující typy buněk:

  • cévy (tracheje) – vodivá funkce
  • cévice (tracheidy) – vodivá a vyztužovací funkce
  • libriformní buňky (dřevní vlákna) – vyztužovací funkce
  • parenchymatické buňky – vodivá a zásobní funkce

 

 

Prostorové znázornění anatomické stavby listnatého dřeva (Požgaj, Chovanec a kol., 1997): 1 – letokruh, 2 – jarní céva, 3 – letní céva, 4 – libriformní vlákno, 5 – dřeňový paprsek, 6 – podélný parenchym

 

Cévy jsou uložené ve směru podélné osy kmene a jsou typickými vodivé elementy listnatých dřevin. Jejich zastoupení ve dřevě je u různých listnáčů rozdílný, u javoru tvoří 4-8 %, u habru 10-15 %, u topolu a buku 22-37 % z celkového objemu dřeva.
Cévy jsou různě dlouhé tenkostěnné rourky vytvořené z vertikální řady krátkých buněk, jejichž příčné stěny se rozrušily nebo se úplně rozpustily. Cévy tedy vytvářejí dlouhé kanálky, jejichž délka zpravidla nepřevyšuje 10 mm, ale u některých dřevin dosahuje i několik metrů. Tam, kde nejsou příčné přehrádky přerušeny, cévy končí.



Zbytky příčných přehrádek se nazývají perforace a mohou být různého typu:

  • jednoduché perforace – původní zbytek buněčné stěny zůstal ve tvaru prstence na vnitřním obvodu cévy (javor, jasan, habr aj.)
  • složená perforace – příčná stěna vymizí jen částečně, jsou v ní štěrbinovité nebo okrouhlé otvory (bříza, olše, jilm aj.). Podle jejich tvaru může být perforace schodovitá, žebříčkovitá, síťovitá.


Na stěnách cév se nacházejí dvůrkaté ztenčeniny – dvojtečky, v jejichž střední části se narozdíl od jehličnanů nevyskytuje torus. Tvar (kruhový, oválný, šestiúhelníkový aj.), umístění a jejich počet je pro každou dřevinu charakteristický. Dvojtečky listnáčů jsou mnohem početnější a menší než u jehličnanů. Na stěnách cév vytvářejí různá seskupení, která jsou pro jednotlivé dřeviny typická. Mohou být uspořádány schodovitě, protistojně nebo v řadách. Mezi cévami a parenchymatickými buňkami jsou tzv. poloviční dvojtečky, na straně parenchymatické buňky tečka, na straně cévy dvojtečka.



Kruhovitě pórovité dřeviny mají v jarním dřevě lokalizované tenkostěnné široké cévy, jejichž průměr je často větší než 0,1 mm (0,2-0,4 mm), délka jednotlivých článků se pohybuje mezi 0,23- 0,39 mm. V letním dřevě jsou cévy mnohem užší (0,03-0,04 mm), tlustostěnné a s podélným parenchymem vytvářejí typická různě orientovaná seskupení (radiální skupiny – duby, tangenciální vlnky – jilmy aj.). Délka cévních článků letního dřeva je zhruba 0,27-0,58 mm.

 

 



mikroskopická stavba dubového dřeva – příčný řez (zvětšeno 40x)

 



 

mikroskopická stavba jasanového dřeva – příčný řez (zvětšeno 40x)

 

 

Roztroušeně pórovité dřeviny se vyznačují cévami s rovnoměrnou velikostí nebo s postupně se snižující velikostí v rámci celého letokruhu. Nelze odlišit jarní a letní cévy. Šířka cév se pohybuje v rozpětí 0,02 0,15 mm a délka cévních článků v rozpětí 0,2 0,8 mm.




mikroskopická stavba habrového dřeva – příčný řez (zvětšeno 40x)

 

 




mikroskopická stavba bukového dřeva – příčný řez (zvětšeno 40x)

 

 


Polokruhovitě pórovité dřeviny tvoří přechodnou skupinu mezi oběma předchozími. V rámci letokruhu dochází buď k seskupení cév do jarního dřeva, velikostně se však tyto cévy neliší od cév v rámci celého letokruhu, nebo dochází k výraznějšímu poklesu průměru cév ve směru od jarního do letního dřeva. Na podélných řezech cévy tvoří pásy, které vidíme jako prázdné lumeny, nebo jako buněčnou stěnu s dvojtečkami, případně se ztluštěninami.




mikroskopická stavba ořechového dřeva – příčný řez (zvětšeno 40x)

 

 




Literatura
Bosshard H.H.: Holzkunde. Birkhäuser Verlag, Stuttgart 1974.
Hoadley R.B.: Identifying Wood. Accurate Results with Simple Tools. The Taunton Press, 1993.
Požgaj A., Chovanec D., Kurjatko S., Babiak M.: Štruktúra a vlastnosti dreva. Príroda, Bratislava 1997.
Šlezingerová J., Gandelová L.: Stavba dřeva. Vysoká škola zemědělská v Brně, 1994.
Tsoumis G.: Science and Technology of Wood. Chapman & Hall, 1991.